Jižní Korea rázně zakročila proti Googlu a Applu. Už nebudou mít jisté provize od vývojářů aplikací

Jižní Korea v přelomovém rozhodnutí omezila nadvládu amerických internetových firem Apple a Google v platbách za aplikace v jejich virtuálních obchodech. Stala se první zemí, která takto rázně zasáhla, informuje server CNBC. V praxi to znamená, že Apple a Google už nebudou moci vývojáře aplikací nutit, aby používali jejich platformy.

Podmínky Applu a Googlu vyžadují, aby vývojáři odváděli těmto firmám poplatek až třicet procent z tržeb. Apple tyto aplikace nabízí přes svůj virtuální obchod App Store, Google přes obdobný on-line obchod Google Play.

Jihokorejský parlament návrh zákona přezdívaný anti-Google o omezení tržní síly Applu a Googlu schválil jednoznačně. Ze 188 hlasujících zákonodárců jich pro změnu zákona o podnikání v telekomunikacích zvedlo ruku 180.

Google v první reakci sdělil, že schválení změn v Jižní Koreji vezme v potaz. Firma tvrdí, že chce zachovat model, kdy bude možné provozovat kvalitní operační systém i obchod s aplikacemi. „Je to model, díky němuž jsou zařízení pro zákazníky levná, a který umožňuje uspět vývojářům i platformám,“ tvrdí Google.

„Domníváme se, že důvěra v platby v App Storu v důsledku zákona klesne a povede k méně příležitostem pro více než 482 tisíc developerů v Jižní Koreji,“ konstatoval v prohlášení Apple.

Příležitost pro ostatní, lidé si ale zvykli, míní analytik

Na virtuální obchody s aplikacemi a na poplatky, které v nich Apple a Google vybírají, se v poslední době zaměřují regulační orgány v čím dál více zemích. Změny, které schválila Jižní Korea, se patrně stanou prvním krokem k přísnějšímu posuzování tohoto druhu podnikání, myslí si šéf výzkumu v makléřské společnosti Wedbush Securities Daniel Ives.

„Potenciálně je to přelomový okamžik,“ řekl Ives už v pondělí v pořadu televize CNBC Street Signs Asia. „Ne tak úplně kvůli tomu, co to znamená samo o sobě, ale jaké širší dopady to bude mít. Ukazuje se totiž, že už nejde jen o slova, ale o činy,“ dodal.

Rozhodnutí jihokorejského parlamentu může znamenat příležitost pro ostatní firmy, jak si v této části trhu vydělat. Například pro poskytovatele telekomunikačních služeb. „Otázkou je, co nakonec udělají spotřebitelé. Protože cesta nejmenšího odporu je projít přes Apple a projít přes Google – a právě na to už si spotřebitelé zvykli,“ upozornil Ives.

Google před rokem oznámil, že se chystá zavést pravidla, podle kterých budou muset vývojáři při distribuci svého softwaru přes virtuální obchod Google Play využívat platební systém Googlu. To znamená, že žádná jiná alternativa, jak mohou zákazníci za používání aplikace zaplatit, nebude povolena. Google za většinu nákupů přes Google Play vývojářům účtuje poplatek 30 procent z prodejní ceny, stejně postupuje také Apple ve svém obchodě App Store.

Giganti už dříve couvli

Postup obou technologických gigantů kritizují vývojáři i regulační orgány. Drtivá většina chytrých telefonů, které se ve světě používají, totiž používá buď operační systém Android od Googlu, nebo operační systém iOS od Applu. A virtuální obchody Google Play a App Store jsou s nimi propojeny.

Jak se začaly regulační úřady na tento segment zaměřovat, začaly Apple i Google ustupovat a nabídly vývojářům nižší poplatky. Apple například minulý týden oznámil, že se s vývojáři dohodl a že jim umožní, aby mohli přímo kontaktovat zákazníky a informovat je o jiných možnostech platby než přes App Store.

Vývojářům, kteří nedosáhnou při prodeji svých aplikací hrubých tržeb alespoň milion dolarů za rok, pak Apple sníží poplatek na polovinu, tedy na patnáct procent. Podobně Google už v březnu oznámil, že svůj třicetiprocentní poplatek sníží na patnáct procent u prvního milionu dolarů, který vývojář na platformě Googlu za rok utrží.

Reforma, nebo o budoucnosti rozhodne Silicon Valley

Zakročit proti Applu a Googlu se nyní chystá rovněž Austrálie. Ministr financí Josh Frydenberg v pondělí řekl, že vláda uvažuje o nových zákonech, které zpřísní regulaci služeb na trhu digitálních plateb. Jde o služby Apple Pay, Google Pay, ale také o službu WeChat Pay. Ta patří provozovateli aplikace, který patří do čínského technologického impéria Tencent.

„Když nakonec neuděláme nic, abychom současná pravidla zreformovali, pak to bude jen Silicon Valley, kdo rozhodne o budoucnosti našeho platebního systému,“ řekl ministr s odkazem na centrum technologického výzkumu poblíž San Francisca v Kalifornii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo průmyslu oznámí kroky k dalšímu provozu stávajících bloků v Dukovanech

Ministerstvo průmyslu a obchodu představí informace k dalšímu provozu stávajících jaderných bloků v Dukovanech. Bloky zprovozněné v 80. letech minulého století mají nyní povolení k provozu do roku 2035, podle úřadu je však možné je provozovat mnohem déle. Měly by se stát doplňkem nových bloků.
před 3 hhodinami

Průměrná sazba hypoték je podle Hypoindexu nejvýše od roku 2024

Průměrná sazba hypoték počátkem dubna výrazně meziměsíčně stoupla o 0,29 bodu na 5,18 procenta, reagovala na dopady konfliktu na Blízkém východě. Je tak nejvýše od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro osmdesát procent hodnoty nemovitosti.
před 8 hhodinami

Ministerstvo financí pro čtvrtek mírně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny paliv ve čtvrtek oproti středě mírně klesnou, rozhodlo ministerstvo financí. Litr nafty bude nejvýše za 49,40 koruny, benzinu za 43,05 koruny. Současný limit je 49,59 koruny za litr nafty a 43,15 koruny za litr benzinu. To je o více než korunu výše, než činily průměrné ceny paliv na začátku tohoto týdne. Čerpací stanice se zavedení stropu přizpůsobují. Platí rovněž limit na marže obchodníků s palivy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vládní opatření proti cenám paliv jsou drahá a neefektivní, myslí si Kalousek

Nárůst cen kvůli konfliktu na Blízkém východě teprve začíná, domnívá se bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Víc než energie a paliva ho však trápí cena hnojiv, která podle něj ovlivní začínající jarní práce. Proto očekává, že kvůli aktuální krizi budou potraviny za rok dražší. Kalousek byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaném Jiřím Václavkem, kde se vyjádřil také k možné konsolidaci státního rozpočtu a sporu prezidenta s vládou ohledně zastupování na summitu NATO.
před 12 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Systém důchodového pojištění by letos podle ministerstva měl skončit v plusu

Systém penzí ke konci února vykázal schodek necelých šesti miliard korun, což je nejnižší deficit za posledních pět let. Ministerstvo práce a sociálních věcí po mnoha ztrátových letech očekává, že na konci letošního roku by měl systém skončit v plusu. Na příčinách příznivého trendu se ale zástupci nové a minulé vlády neshodnou.
7. 4. 2026

Ministerstvo určilo maximální ceny paliv

Ministerstvo financí v úterý poprvé zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na následující den, tedy na středu. Lidé za benzin zaplatí maximálně 43,15 koruny za litr s DPH, v případě nafty určil resort maximální cenu 49,59 koruny za litr s DPH. Jde o součást balíčku opatření, o kterých minulý týden rozhodla vláda kvůli vysokým cenám paliv. Unie nezávislých petrolejářů ovšem tvrdí, že cenový strop byl vypočítán špatně.
7. 4. 2026Aktualizováno7. 4. 2026

Ceny ropy se s blížícím se Trumpovým ultimátem pro Írán během dne zvyšovaly

Ceny ropy v úterý pokračovaly v růstu. Trh sleduje, jak se blíží termín stanovený prezidentem USA Donaldem Trumpem, aby Írán znovu otevřel Hormuzský průliv. Washington varoval, že pokud Teherán do stanovené lhůty nepřistoupí na dohodu, může čelit útokům na důležitou infrastrukturu včetně mostů a elektráren. Hormuzským průlivem běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.
7. 4. 2026Aktualizováno7. 4. 2026
Načítání...