Jižní Korea rázně zakročila proti Googlu a Applu. Už nebudou mít jisté provize od vývojářů aplikací

Jižní Korea v přelomovém rozhodnutí omezila nadvládu amerických internetových firem Apple a Google v platbách za aplikace v jejich virtuálních obchodech. Stala se první zemí, která takto rázně zasáhla, informuje server CNBC. V praxi to znamená, že Apple a Google už nebudou moci vývojáře aplikací nutit, aby používali jejich platformy.

Podmínky Applu a Googlu vyžadují, aby vývojáři odváděli těmto firmám poplatek až třicet procent z tržeb. Apple tyto aplikace nabízí přes svůj virtuální obchod App Store, Google přes obdobný on-line obchod Google Play.

Jihokorejský parlament návrh zákona přezdívaný anti-Google o omezení tržní síly Applu a Googlu schválil jednoznačně. Ze 188 hlasujících zákonodárců jich pro změnu zákona o podnikání v telekomunikacích zvedlo ruku 180.

Google v první reakci sdělil, že schválení změn v Jižní Koreji vezme v potaz. Firma tvrdí, že chce zachovat model, kdy bude možné provozovat kvalitní operační systém i obchod s aplikacemi. „Je to model, díky němuž jsou zařízení pro zákazníky levná, a který umožňuje uspět vývojářům i platformám,“ tvrdí Google.

„Domníváme se, že důvěra v platby v App Storu v důsledku zákona klesne a povede k méně příležitostem pro více než 482 tisíc developerů v Jižní Koreji,“ konstatoval v prohlášení Apple.

Příležitost pro ostatní, lidé si ale zvykli, míní analytik

Na virtuální obchody s aplikacemi a na poplatky, které v nich Apple a Google vybírají, se v poslední době zaměřují regulační orgány v čím dál více zemích. Změny, které schválila Jižní Korea, se patrně stanou prvním krokem k přísnějšímu posuzování tohoto druhu podnikání, myslí si šéf výzkumu v makléřské společnosti Wedbush Securities Daniel Ives.

„Potenciálně je to přelomový okamžik,“ řekl Ives už v pondělí v pořadu televize CNBC Street Signs Asia. „Ne tak úplně kvůli tomu, co to znamená samo o sobě, ale jaké širší dopady to bude mít. Ukazuje se totiž, že už nejde jen o slova, ale o činy,“ dodal.

Rozhodnutí jihokorejského parlamentu může znamenat příležitost pro ostatní firmy, jak si v této části trhu vydělat. Například pro poskytovatele telekomunikačních služeb. „Otázkou je, co nakonec udělají spotřebitelé. Protože cesta nejmenšího odporu je projít přes Apple a projít přes Google – a právě na to už si spotřebitelé zvykli,“ upozornil Ives.

Google před rokem oznámil, že se chystá zavést pravidla, podle kterých budou muset vývojáři při distribuci svého softwaru přes virtuální obchod Google Play využívat platební systém Googlu. To znamená, že žádná jiná alternativa, jak mohou zákazníci za používání aplikace zaplatit, nebude povolena. Google za většinu nákupů přes Google Play vývojářům účtuje poplatek 30 procent z prodejní ceny, stejně postupuje také Apple ve svém obchodě App Store.

Giganti už dříve couvli

Postup obou technologických gigantů kritizují vývojáři i regulační orgány. Drtivá většina chytrých telefonů, které se ve světě používají, totiž používá buď operační systém Android od Googlu, nebo operační systém iOS od Applu. A virtuální obchody Google Play a App Store jsou s nimi propojeny.

Jak se začaly regulační úřady na tento segment zaměřovat, začaly Apple i Google ustupovat a nabídly vývojářům nižší poplatky. Apple například minulý týden oznámil, že se s vývojáři dohodl a že jim umožní, aby mohli přímo kontaktovat zákazníky a informovat je o jiných možnostech platby než přes App Store.

Vývojářům, kteří nedosáhnou při prodeji svých aplikací hrubých tržeb alespoň milion dolarů za rok, pak Apple sníží poplatek na polovinu, tedy na patnáct procent. Podobně Google už v březnu oznámil, že svůj třicetiprocentní poplatek sníží na patnáct procent u prvního milionu dolarů, který vývojář na platformě Googlu za rok utrží.

Reforma, nebo o budoucnosti rozhodne Silicon Valley

Zakročit proti Applu a Googlu se nyní chystá rovněž Austrálie. Ministr financí Josh Frydenberg v pondělí řekl, že vláda uvažuje o nových zákonech, které zpřísní regulaci služeb na trhu digitálních plateb. Jde o služby Apple Pay, Google Pay, ale také o službu WeChat Pay. Ta patří provozovateli aplikace, který patří do čínského technologického impéria Tencent.

„Když nakonec neuděláme nic, abychom současná pravidla zreformovali, pak to bude jen Silicon Valley, kdo rozhodne o budoucnosti našeho platebního systému,“ řekl ministr s odkazem na centrum technologického výzkumu poblíž San Francisca v Kalifornii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 8 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánovčera v 15:11‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.