Jižní Korea rázně zakročila proti Googlu a Applu. Už nebudou mít jisté provize od vývojářů aplikací

Jižní Korea v přelomovém rozhodnutí omezila nadvládu amerických internetových firem Apple a Google v platbách za aplikace v jejich virtuálních obchodech. Stala se první zemí, která takto rázně zasáhla, informuje server CNBC. V praxi to znamená, že Apple a Google už nebudou moci vývojáře aplikací nutit, aby používali jejich platformy.

Podmínky Applu a Googlu vyžadují, aby vývojáři odváděli těmto firmám poplatek až třicet procent z tržeb. Apple tyto aplikace nabízí přes svůj virtuální obchod App Store, Google přes obdobný on-line obchod Google Play.

Jihokorejský parlament návrh zákona přezdívaný anti-Google o omezení tržní síly Applu a Googlu schválil jednoznačně. Ze 188 hlasujících zákonodárců jich pro změnu zákona o podnikání v telekomunikacích zvedlo ruku 180.

Google v první reakci sdělil, že schválení změn v Jižní Koreji vezme v potaz. Firma tvrdí, že chce zachovat model, kdy bude možné provozovat kvalitní operační systém i obchod s aplikacemi. „Je to model, díky němuž jsou zařízení pro zákazníky levná, a který umožňuje uspět vývojářům i platformám,“ tvrdí Google.

„Domníváme se, že důvěra v platby v App Storu v důsledku zákona klesne a povede k méně příležitostem pro více než 482 tisíc developerů v Jižní Koreji,“ konstatoval v prohlášení Apple.

Příležitost pro ostatní, lidé si ale zvykli, míní analytik

Na virtuální obchody s aplikacemi a na poplatky, které v nich Apple a Google vybírají, se v poslední době zaměřují regulační orgány v čím dál více zemích. Změny, které schválila Jižní Korea, se patrně stanou prvním krokem k přísnějšímu posuzování tohoto druhu podnikání, myslí si šéf výzkumu v makléřské společnosti Wedbush Securities Daniel Ives.

„Potenciálně je to přelomový okamžik,“ řekl Ives už v pondělí v pořadu televize CNBC Street Signs Asia. „Ne tak úplně kvůli tomu, co to znamená samo o sobě, ale jaké širší dopady to bude mít. Ukazuje se totiž, že už nejde jen o slova, ale o činy,“ dodal.

Rozhodnutí jihokorejského parlamentu může znamenat příležitost pro ostatní firmy, jak si v této části trhu vydělat. Například pro poskytovatele telekomunikačních služeb. „Otázkou je, co nakonec udělají spotřebitelé. Protože cesta nejmenšího odporu je projít přes Apple a projít přes Google – a právě na to už si spotřebitelé zvykli,“ upozornil Ives.

Google před rokem oznámil, že se chystá zavést pravidla, podle kterých budou muset vývojáři při distribuci svého softwaru přes virtuální obchod Google Play využívat platební systém Googlu. To znamená, že žádná jiná alternativa, jak mohou zákazníci za používání aplikace zaplatit, nebude povolena. Google za většinu nákupů přes Google Play vývojářům účtuje poplatek 30 procent z prodejní ceny, stejně postupuje také Apple ve svém obchodě App Store.

Giganti už dříve couvli

Postup obou technologických gigantů kritizují vývojáři i regulační orgány. Drtivá většina chytrých telefonů, které se ve světě používají, totiž používá buď operační systém Android od Googlu, nebo operační systém iOS od Applu. A virtuální obchody Google Play a App Store jsou s nimi propojeny.

Jak se začaly regulační úřady na tento segment zaměřovat, začaly Apple i Google ustupovat a nabídly vývojářům nižší poplatky. Apple například minulý týden oznámil, že se s vývojáři dohodl a že jim umožní, aby mohli přímo kontaktovat zákazníky a informovat je o jiných možnostech platby než přes App Store.

Vývojářům, kteří nedosáhnou při prodeji svých aplikací hrubých tržeb alespoň milion dolarů za rok, pak Apple sníží poplatek na polovinu, tedy na patnáct procent. Podobně Google už v březnu oznámil, že svůj třicetiprocentní poplatek sníží na patnáct procent u prvního milionu dolarů, který vývojář na platformě Googlu za rok utrží.

Reforma, nebo o budoucnosti rozhodne Silicon Valley

Zakročit proti Applu a Googlu se nyní chystá rovněž Austrálie. Ministr financí Josh Frydenberg v pondělí řekl, že vláda uvažuje o nových zákonech, které zpřísní regulaci služeb na trhu digitálních plateb. Jde o služby Apple Pay, Google Pay, ale také o službu WeChat Pay. Ta patří provozovateli aplikace, který patří do čínského technologického impéria Tencent.

„Když nakonec neuděláme nic, abychom současná pravidla zreformovali, pak to bude jen Silicon Valley, kdo rozhodne o budoucnosti našeho platebního systému,“ řekl ministr s odkazem na centrum technologického výzkumu poblíž San Francisca v Kalifornii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
11:58Aktualizovánopřed 45 mminutami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
14:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
16:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 19 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánovčera v 20:02

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánovčera v 18:44

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00
Načítání...