ČNB snížila sazby. Rusnok čeká razantní útlum ekonomiky

Bankovní rada České národní banky v pondělí na mimořádném jednání snížila jednomyslně základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Cílem je zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti. Česká měna zároveň poprvé od ukončení intervencí České národní banky v dubnu 2017 oslabila nad 27,00 korun za euro. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka je zřejmé, že nastane razantní útlum ekonomiky.

ČNB snížila také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na 2,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada snížila o 0,5 procentního bodu na 0,75 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

V únoru přitom centrální banka sazby překvapivě zvýšila

V poslední době centrální banky po celém světě snižují sazby. Již dvakrát to během několika dnů udělala americká centrální banka (Fed), sazby snižovala například i kanadská centrální banka.  

Očekávání těžkých časů

Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je zřejmé, že nastane razantní útlum ekonomiky. S pokračováním mimořádné situace přitom podle něj roste pravděpodobnost, že ekonomika klesne. Vyplývá to z vyjádření Rusnoka na tiskové konferenci po mimořádném zasedání bankovní rady, která snížila úrokové sazby o půl procentního bodu.

My v tuto chvíli nemáme žádnou ucelenou prognózu, není to technicky možné. Je ovšem zřejmé, že dojde k razantnímu útlumu ekonomiky. Říci, jestli klesne k nulovému růstu, nebo dokonce do záporu je velmi obtížné, ale s každým dnem mimořádné situace narůstá pravděpodobnost horšího scénáře.
Jiří Rusnok

Odhady ekonomů i institucí z počátku roku počítaly letos s růstem ekonomiky kolem dvou procent. Nyní se stále více ekonomů přiklání k nižšímu růstu. Někteří ovšem již hovoří i o stagnaci ekonomiky jako o optimistickém scénáři. ČNB v aktuální únorové prognóze ještě počítala letos s růstem ekonomiky o 2,3 procenta. 

Proticyklická rezerva se nakonec nezvýší

Rada ČNB v pondělí také revidovala dřívější rozhodnutí zvýšit od 1. července rezervu na ochranu úvěrového trhu, tzv. proticyklickou kapitálovou rezervu, na dvě procenta. Sazba tak zůstane na 1,75 procenta.

Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky.

ČNB zároveň očekává, že se banky v současné situaci zdrží výplaty dividend a dalších kroků, které by mohly ohrozit odolnost jednotlivých bank.

ČNB: Robustní pozice bank

„ČNB v této souvislosti konstatuje, že kapitálová pozice domácího bankovního sektoru je díky kapitálovým rezervám a dobrovolně drženému přebytku kapitálu v současnosti robustní. Bankovní sektor jako celek je schopen se vyrovnat s důsledky i významně nepříznivého ekonomického vývoje, což dokládají dohledové i makrozátěžové testy,“ uvedla banka.

Preventivně nyní také upravila pravidla měnových operací k dodávání likvidity (pozn. volných finančních prostředků) bankám, která zavedla v říjnu 2008 na podporu domácího finančního trhu během globální finanční krize. „Tyto dodávací repo operace budou počínaje středou 18. března 2020 vyhlašovány třikrát týdně v pondělí, středu, pátek namísto dosavadní frekvence jednou týdně,“ uvedla banka.

Česká měna se propadala vůči euru

Česká měna poprvé od ukončení intervencí České národní banky v dubnu 2017 oslabila nad 27,00 korun za euro. Proti pátečnímu závěru končila v pondělí o rovnou korunu níže na 27,18 Kč/EUR. Dolů ji poslaly vládní kroky proti šíření nového typu koronaviru, odpolední zásah centrální banky nepomohl. Vůči dolaru koruna ztratila zhruba 75 haléřů na 24,41 korun za dolar. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online a vyjádření analytiků.

Vláda na nedělním nočním jednání rozhodla o zákazu volného pohybu lidí s výjimkou cest do zaměstnání, nezbytných cest za rodinou, pro základní životní potřeby nebo k lékaři. Zavedla také další nová opatření proti šíření koronaviru. „Pro tuzemskou měnu to opravdu nebyla dobrá zpráva. Oproti pátečnímu zavíracímu kurzu dnes totiž oslabila o dvě a půl procenta,“ podotkl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Zároveň ČNB nyní potvrdila připravenost reagovat na případné nadměrné výkyvy kurzu koruny svými nástroji. ČNB má k dispozici devizové rezervy 3,4 bilionu korun. 

„Domníváme se tak, že ČNB by vstoupila na trh a podpořila korunu intervencemi v případě, kdy by koruna oslabila k hranici 27,5 až 28 Kč za euro. ČNB má v tuto chvíli velké množství devizových rezerv (kolem 60 procent HDP) a má tak dostatek munice, aby mohla skokovému oslabení koruny delší období bránit,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 13 mminutami

Sněmovna v prvním čtení podpořila návrh na znovuzavedení EET

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Poslanci se následně potřetí vrátili ke druhému kolu debaty o koaliční novele stavebního zákona. Jednání o tomto bodě bylo následně přerušeno do čtvrtečních ranních hodin.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora mladých či rušení poplatků. Vláda představila změny v penzijním spoření

Podpora penzijního spoření pro lidi do třiceti let se zvýší, u většiny typů spoření se zruší poplatky za výkon a sníží poplatky za správu, transformované fondy do deseti let skončí. Příslušný zákon vloží ministerstvo financí ve čtvrtek do připomínkového řízení a vláda by ho měla projednat do konce června, oznámila ministryně Alena Schillerová (ANO). Představení změn se zúčastnili i premiér Andrej Babiš (ANO) a ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z CERGE-EI. Exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) kroky přivítal, připravovaly se podle něj několik měsíců.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Explosia nemusí být prodána ze sta procent, řekl Havlíček

Energetickou skupinu ČEZ zestátňujeme proto, abychom mohli investovat, v případě společnosti Explosia jsme v situaci, že je stát sám voják v poli, prohlásil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v Interview ČT24. Podle něj však Explosia nemusí být prodána ze sta procent. O případný nákup společnosti mají dle něj zájem všechny významné české subjekty, ale i ty zahraniční. Nabídky navíc měly přijít ještě před oznámením o možném prodeji. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

VideoČeši se skládají na výdělky Agrofertu, říká Farský. Máme robustní opatření, míní Knotek

Opoziční strany získaly dostatek podpisů, aby se mohla konat mimořádná schůze sněmovny kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacím pro holding Agrofert. Opozice tak reaguje na nedávný dopis od Evropské komise. Ta po českých úřadech požaduje informace o tom, jak Babiš svůj možný střet vyřešil. „Jsme v situaci, kdy se čeští daňoví poplatníci skládají na výdělky Agrofertu a dalších společností Andreje Babiše a není jistota, a to nám Evropská komise napsala, že vůbec někdy budou (dotace) proplaceny,“ uvedl v Událostech, komentářích europoslanec Jan Farský (STAN) s tím, že z tohoto důvodu byla podle jeho názoru mimořádná schůze svolána. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) Evropská komise záležitost prozatím jen „vyhodnocuje“. „Tady byla udělána velmi robustní opatření a já věřím, že čas ukáže, pan předseda Babiš udělal mnohem více, než musel,“ dodal Knotek. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
včera v 08:04

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
2. 6. 2026
Načítání...