Valná hromada energetické společnosti ČEZ schválila výplatu dividendy za loňský rok. Stát jako největší akcionář firmy navrhl vyplacení celého očištěného zisku firmy ze 78 miliard korun, tedy 145 korun za akcii. Půjde tak o dosud nejvyšší dividendu, jakou kdy firma vyplatila. Zhruba deset miliard navíc chce vláda využít na kompenzaci nákladů domácnostem a firmám za vysoké ceny energií. Během projednávání vystupovali akcionáři téměř deset hodin se svými dotazy. Týkaly se například zestátnění části skupiny ČEZu nebo rekordního zisku v loňském roce.
Stát jako největší akcionář navrhl vyplacení celého zisku 78 miliard korun, což znamená 145 korun za akcii. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už během jednání očekával schválení státního návrhu. „Pokud to bude schváleno, což předpokládám, přinese to do státního rozpočtu asi o deset miliard víc, než jsme čekali,“ uvedl pro Českou televizi.
Po schválení návrhu ministerstva financí na vyplacení celého loňského očištěného zisku akcionářům dostane stát 54 miliard korun. Tuto částku chce vláda vynaložit na pokrytí nákladů, které způsobily vysoké ceny energií, tedy na kompenzace domácnostem a firmám, na příspěvek na bydlení a na mimořádnou valorizaci důchodů.
Vedení podniku předtím navrhlo vyplacení osmdesáti procent ze zisku, tedy 117 korun za akcii, tento návrh ale valná hromada neschválila. I tato částka by byla rekordní. Dosud nejvyšší dividenda ČEZu byla 53 korun na akcii v roce 2009.
Ministerstvo financí, které v roli akcionáře společnosti zastupuje stát, původně oznámilo, že nechystá protinávrh. V polovině června však úřad podal návrh na vyplacení téměř celého zisku. Představenstvo ČEZu k tomu uvedlo, že je firma schopna pokrýt výplatu zvýšené dividendy bez nutnosti přijetí mimořádných opatření. Do budoucna to však podle vedení může snížit likviditu a kreditní rating společnosti.
Hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová prohlášení Stanjury o kompenzaci nákladů na vysoké ceny energií považuje za „lepení děr“ státního rozpočtu. Tuto funkci podle ní měla mít takzvaná windfall tax. Vybírání zisků z ČEZu ale v tuto chvíli považuje za vhodné. „Vzhledem k tomu, jak vypadá státní kasa, a vzhledem k tomu, co se dělo v minulém roce, je správné, že si stát a akcionáři tyto peníze berou,“ uvedla v pořadu Události, komentáře.
Z celkového počtu přibližně 150 tisíc akcionářů jich bylo v pondělí před desátou ranní v pražském Kongresovém centru kolem 450. Zastupují více než třicet procent základního kapitálu společnosti, valná hromada proto byla prohlášena za usnášeníschopnou. Před polednem už bylo na místě 713 akcionářů.
Ještě před volbou předsedů valné hromady se ze sálu ozvalo „Protestuji!“ a o slovo se přihlásil minoritní akcionář Šnobr. „Jednací řád tak, jak ho známe, je diskriminační vůči minoritním akcionářům a nedává mnoho prostoru v průběhu valné hromady na to dotazovat se,“ řekl. Šnobr na valných hromadách ČEZu protestuje opakovaně.
Valnou hromadu na chvíli přerušili aktivisté Greenpeace
Dvě aktivistky z hnutí Greenpeace se před půl dvanáctou dopoledne postavily před řečnický pultík, kde své dotazy v angličtině přednášel jeden z akcionářů Simon Jakub Tadeáš a upozorňoval na škodlivé dopady těžby v dole Bílina na životní prostředí. Držely transparenty s nápisy „ČEZ, neprodlužujte těžbu na Bílině“ a „Ukončete fosilní zločiny“. Členové představenstva valné hromady následně aktivistky vyzvali, aby protest ukončily, a vyhlásili desetiminutovou přestávku. K aktivistkám se poté přidali další členové Greenpeace a po pár minutách za doprovodu policie opustili jednací sál.
Greenpeace dlouhodobě kritizuje plány na těžbu v hnědouhelném dole Bílina na Teplicku až do roku 2035 a označuje je za klimatický zločin. Proti povolení o prodloužení těžby se odvolalo. Ve čtvrtek několik aktivistů v Bílině obsadili rypadlo, ještě tentýž den ho opustili. K podobným protestům přistoupili už v minulosti.
Jedna z akcionářek následně po přestávce požadovala, aby stát odkoupil sto procent akcií skupiny ČEZ, a stal se tak jejím jediným vlastníkem. Měl by tak podle ní učinit „na záchranu České republiky“. „Obrali jste české firmy a občany až na kost,“ dodala následně k rekordnímu zisku skupiny v loňském roce.
Valná hromada v pondělí skončila až před jedenáctou večer a trvala čtrnáct hodin. První bod věnovaný zprávám představenstva a dozorčí rady společnosti trval více než deset hodin a byl tak dosud nejdelší, řekl mluvčí společnosti Ladislav Kříž.
Akcionáři během jednání položili kolem 130 dotazů. Do konce programu valné hromady zbývaly v deset večer ještě čtyři body.
Ve funkcích členů dozorčí rady společnosti potvrdila valná hromada bývalého šéfa Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Vratislava Košťála a advokáta Václava Kučeru, který v minulosti zasedal v dozorčí radě Pražské plynárenské. Oba zasedají v radě už od loňského listopadu, zatím však byli jen náhradními členy. Navrhlo je ministerstvo financí. Žádné změny valná hromada v dozorčí radě dnes neprovedla, jedno místo tak dál zůstává volné.
Vliv ruské invaze
Předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš akcionáře seznámil s účetní uzávěrkou společnosti za loňský rok. „Energetická krize se promítala do životů nás všech. Válka na Ukrajině a souběh celé řady dalších faktorů vyústily v růst tržních cen energií na historická maxima,“ uvedl Beneš. Skupina ČEZ podle něj však v krizi obstála a přispěla k jejímu řešení.
Čistý zisk ČEZu loni stoupl na 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy reflektuje enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun.
Stát nyní drží zhruba sedmdesát procent akcií ČEZu. Vláda v květnu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných devadesáti procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Akcie ČEZu na pražské burze na to reagovaly prudkým poklesem, podle analytiků totiž návrh usnadní možné rozdělení a zestátnění části skupiny ČEZ.
Premiér Petr Fiala (ODS) v této souvislosti odmítl, že by zákon cílil na konkrétní firmu. Předseda vlády ale zároveň přiznal, že kabinet chce posílit kontrolu státu nad energetickou infrastrukturou, což se podle něj ukázalo být důležité v době nedávné energetické krize.
