Greenpeace se odvolalo proti prodloužení těžby v Dole Bílina

Organizace Greenpeace podala odvolání proti rozhodnutí, které umožňuje prodloužení těžby uhlí v Dole Bílina o pět let. Uvedl její mluvčí Lukáš Hrábek. Na konci března Obvodní báňský úřad v Mostě nepravomocně rozhodl, že Severočeské doly mohou těžit v hnědouhelném Dole Bílina až do roku 2035.

„Odvolání jsme podali ve čtvrtek večer,“ upřesnil Lukáš Hrábek. Greenpeace už dříve poukazovalo na rozpor mezi rozhodnutím báňského úřadu a záměrem vlády. Podle Jaroslava Bicana z Greenpeace je ostudné, že vláda, která si ve svém programovém prohlášení dala za cíl vytvářet podmínky k tomu, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033, neučinila nic proti krokům vedoucím k pokračování těžby na Bílině.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu ale prodloužení těžby není v rozporu s vládním plánem pro odklon od uhlí do roku 2033. Plán směřuje k zastavení spalování uhlí, například při výrobě elektřiny. Nevztahuje se ale na těžbu, která může vést například k prodeji uhlí na trhu.

„V programovém prohlášení se vláda zavázala, že bude vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033. Na tom se nic nemění,“ uvedl resort.

Prodloužení těžby do roku 2035

Severočeské doly získaly od Obvodního báňského úřadu v Mostě povolení prodloužit těžbu v Dole Bílina na Teplicku do roku 2035, o pět let déle než dosud. Těžaři se zatím pohybují v rozsahu platných limitů. Vláda ještě na začátku loňského roku před ruskou invazí na Ukrajinu uváděla, že chce vytvořit podmínky pro odklon od uhlí do roku 2033. Skupina ČEZ, která ovládá Severočeské doly, se zavázala, že v roce 2030 bude už jen 12,5 procenta elektřiny vyrábět z uhlí.

S pokračováním hornické činnosti do roku 2035 souhlasili loni zastupitelé Mostu a dalších dotčených obcí. Záměr počítá s vytěžením téměř 150 milionů tun hnědého uhlí. Těžbu hnědého uhlí za současnými limity schválila vláda v roce 2015.

Ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 2019 kladný posudek vlivu těžby plánované do roku 2035 na životní prostředí (EIA), doly musí splnit několik podmínek. Odstup od zastavěných území obcí má být 500 metrů. Severočeské doly mají aktuálně povoleno těžit do roku 2030. Za limity je území o rozloze 5,5 kilometru čtverečních. Proti pokračování těžby uhlí za povolenými limity jsou dlouhodobě ekologické organizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
před 1 hhodinou

Dobrovolníci pokračují v záchraně areálu lázní Kyselka

Pokračuje snaha dobrovolníků zachránit zchátralé lázně Kyselka u Karlových Varů. Areál, který se později stal památkou, nechal na konci devatenáctého století vystavět podnikatel Heinrich Mattoni. Právě tamní prameny využívá výrobce minerální vody dodnes. Do věže Mattoniho vily by se za dva roky mohli podívat i návštěvníci. To ale záleží na rychlosti prací placených jen ze sponzorských darů a dotací.
před 22 hhodinami

Bomby zničily babičce v Brně firmu i byt, vzpomíná Feld na druhou světovou válku

Při spojeneckém bombardování Brna v listopadu 1944 zničily bomby velkou část středu Brna. Šest tisíc lidí přišlo o přístřeší, téměř šest set obyvatel zahynulo. Všichni členové rodiny Feldových, kteří se schovali do krytu, přežili, ale babičce Josefa Felda zničily bomby firmu i byt. Jedna z nich byla dokonce časovaná, škodu dokončila o tři dny později. V domě už naštěstí nikdo nebyl.
včera v 13:18

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
včera v 06:00

Vulgarity i kopanec do krku. Policisté se zabývají šikanou na jihu Moravy

Policie se zabývá případy šikany a napadení na Znojemsku. Videa ze dvou incidentů, ke kterým došlo v Miroslavi, kolují na sociálních sítích. Jedná se o konflikty mezi dětmi a mladistvými. Strážci zákona už totožnost účastníků potyček znají.
9. 5. 2025

Partyzánům na Slovensku dělala spojku desetiletá Ernestina Švorcová

Důležitou součástí protifašistického boje v Česku i na Slovensku byl partyzánský odboj. V deseti letech se stala spojkou partyzánů na Slovensku Ernestina Švorcová. Její otec působil v odboji, tři dny před válkou ho zatklo gestapo, domů už se nikdy nevrátil. Válečná veteránka dnes žije v Bechyni.
9. 5. 2025

Děkuji každému, kdo nám vrací trochu našeho domova, řekl Daniel Low-Beer v Brně

Rodinu významných průmyslníků ve vlnařství a cukrovarnictví Löw-Beerů připomíná v brněnské ulici Hlinky a Kalvodově ulici osmnáct kamenů zmizelých. Položení mosazných dlažebních kostek, které nesou jména obětí nacistického režimu, se zúčastnili také potomci rodu. Daniel Low‑Beer poděkoval za navrácení kousku domova a ocenil, že kameny připomínají konkrétní lidi. Představitelé vlády varovali před opakováním chyb z minulosti.
9. 5. 2025
Načítání...