Zatímco zpětný pohled na letošní vývoj průmyslové výroby ukazuje stagnaci, výhled naopak nabízí nadějné momenty. V březnu totiž průmysl, páteř české ekonomiky, výrazně zpomalil svůj meziroční vzestup na 0,1 procenta z únorových 1,5 procenta. Za celé první čtvrtletí pak růst činil jen 0,2 %, vyplynulo ze čtvrtečních údajů Českého statistického úřadu. ČSÚ i analytici však připomínají nadějný vzestup hodnoty nových zakázek.
Český průmysl v prvním čtvrtletí stagnoval, v dalším období by se ale mohl nést na sílící vlně nových zakázek
Události: Světlo a stín průmyslu (zdroj: ČT24)
Zpomalení průmyslu souvisí podle analytiků s celkovým útlumem tuzemské ekonomiky a negativním vývojem u hlavních obchodních partnerů v čele s Německem. „Březnový výsledek nezachránilo ani oživení v automobilovém průmyslu a dvouciferný růst výroby elektroniky,“ komentuje situaci ekonom Komerční banky František Táborský.
Podobný pohled nabídla i Doris Fajtrová z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ: „Průmysl v březnu brzdilo odvětví energetiky, do záporných čísel neklesl především díky výrobě aut a počítačů.“
Dobrou zprávou je však statistika nových zakázek. Ty se meziročně zvýšily o silných šest procent. „Hlavní roli i zde sehráli výrobci dopravních prostředků a elektroniky. V případě automobilového průmyslu sice nešlo o nijak dramatické zvýšení (2,7 procenta), nicméně i to lze považovat za pozitivní s ohledem třeba na vývoj v německém automobilovém průmyslu, který zahlásil výsledky už v úterý (minus 6 procent),“ konstatuje ekonom ČSOB Petr Dufek.
Také Svaz průmyslu a dopravy ČR připomíná pozitivní momenty a kondici průmyslové produkce hodnotí jako poměrně stabilní. „Výhled díky novým zakázkám zůstává pozitivní. Výsledek průmyslu potvrzuje, že letošek by měl zůstat ekonomicky mírně růstovým.“ Zpráva svazu rovněž vyzdvihuje vývoj zakázek. „Předznamenávají další růst a dosud převážně rostly.“ V březnu bylo tempo jejich růstu šest procent a za první tři měsíce pak 3,1 procenta. Tedy ne o tolik méně než v loňském „bohatém“ roce (průměr za celý rok byl loni 3,8 procenta).
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda pak připomíná, že významnou hrozbu pro další vývoj v průmyslu představuje případná eskalace obchodních válek. „Průmysl za celý letošní rok horko těžko přidá 1,5 procenta, což je ani ne poloviční růst v porovnání s rokem 2018,“ míní Kovanda.
Za celý rok 2018 vzrostla tuzemská průmyslová výroba o 3,2 procenta, pro letošní rok však i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zpomalí do rozmezí dvou až dvou a půl procenta. „Stále platí, že průzkumy PMI pro tuzemský zpracovatelský průmysl fakticky naznačují prohlubující se pokles aktivity v tomto sektoru české ekonomiky a že pro další měsíce bude důležité, zda se zlepší forma průmyslu v eurozóně a především pak v Německu,“ vysvětluje Jáč.
Analytici Raiffeisenbank (RB) také očekávájí, že se v tuzemské průmyslové výrobě bude i v dalších měsících odrážet nepříznivá ekonomická situace u hlavních obchodních partnerů.
„Index podnikatelské důvěry v průmyslu dosáhl v březnu nejnižší hodnoty od podzimu 2013 a v dubnu došlo jen k mírnému zlepšení sentimentu. Průmysl má vrchol hospodářského cyklu již za sebou a v nejbližších měsících tak bude růst produkce nevýrazný. V průměru za celý rok 2019 očekáváme, že dynamika průmyslové výroby bude podstatně nižší než v loňském roce, pouze nad jedním procentem,“ říká analytik RB Luboš Růžička.
Stavebnictví výrazně roste
Zatímco průmysl stagnoval, stavebnictví v březnu vykázalo další prudké zvýšení produkce, a to meziročně o 11,6 procenta. Pozitivní vývoj zaznamenalo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství. Vzrostlo i za celé první čtvrtletí roku, a to meziročně o 2,3 procenta. V březnu
i prvním čtvrtletí meziročně posilovala i výstavba bytů i nebytových budov.
„Začalo se stavět o 62 procent bytů více než loni v březnu, nicméně o tom, že jde o nový trend, je velmi předčasné hovořit. Může totiž jít jen o rozjezd několika málo větších projektů, který měsíční statistiky dokáže velmi snadno rozhodit,“ hodnotí Dufek.
Důležité podle něho bude, jaký vývoj bude následovat. „Jak už ale naznačují nové zakázky, není výhled nijak špatný. A to jak pro pozemní stavitelství, tak především pro inženýrské zaměřené především na výstavbu infrastruktury,“ dodává Dufek.
Dostatek poptávky bude podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové zajišťovat také pokračující investiční aktivita firem i zájem o rezidenční bydlení.
Ceny nemovitostí jsou již tak drahé, že stále více lidí uvažuje o výstavbě vlastní nemovitosti. Tato situace nahrává stavebním firmám. Výraznějšímu růstu stavební produkce však brání špatný stavební zákon a neefektivní fungování stavebních úřadů.
Celkově se oproti loňsku počet zahájených staveb bytů zvýšil na 4224 bytů. U bytů v bytových domech činil nárůst zahájených staveb dokonce téměř 150 procent. „Počet zahájených bytů dosáhl úrovně konjunkturního roku 2008, a byl tak nejvyšší za posledních 11 let,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ Petra Cuřínová.
Dokončených bytů přibylo o 0,2 procenta na 2393. Stavební úřady v březnu vydaly 7224 stavebních povolení, což bylo meziročně o 11,2 procenta více. Orientační hodnota staveb, na které úřady vydaly povolení, stoupla ve srovnání s loňskem o dvě pětiny na 35,1 miliardy korun.
Stavebnictví však nadále naráží i na své kapacitní limity. „Potýká se s nedostatkem vhodné pracovní síly. Tu mu do značné míry odčerpal průmysl, který po krizi oživil mnohem dříve. Potíží stavebnictví je například také nedostatek stavebního materiálu,“ dodává Kovanda.
Zahraničnímu obchodu se vede dobře, přebytek v březnu rostl
Přebytek zahraničního obchodu Česka v březnu meziročně stoupl o 4,1 miliardy korun na 21,8 miliardy korun. Bilanci příznivě ovlivnil vývoz motorových vozidel a lepší výsledky obchodování s ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy, letadla nebo jízdní kola. Naopak negativně se na ní podepsal obchod s počítači a elektronickými přístroji a s ropou a zemním plynem, jak vyplývá z předběžných údajů Českého statistického úřadu.
„Bilance skončila v národním pojetí přebytkem 21,8 miliardy korun, zatímco střední hodnota analytických odhadů předpokládala přebytek pouze ve výši zhruba patnácti miliard korun. Přes všechny obtíže, jimž čelí automobilový průmysl, se právě vývoz aut podepsal na příznivém výsledku zahraničního obchodu nejvýrazněji,“ konstatuje Kovanda. Konkrétně nárůst exportu automobilů bilanci vylepšil o 6,7 miliardy korun.
Celkově si tak vývoz zachoval podle ekonomky Komerční banky Moniky Junicke solidní dynamiku, meziročně vzrostl o 5,4 procenta, zatímco import zpomalil své tempo růstu na 3,8 procenta.
„Statistika nových zakázek ale ukazuje, že poptávka ze zahraničí už neroste tak rychle, jak jsme byli zvyklí v minulosti. Vývoz českých produktů sice stále odolává zpomalení v Německu i poklesu světového obchodu, je ale pravděpodobné, že bude postupně zpomalovat. Na druhou stranu nižší investice se negativně projeví v importní dynamice, a tak bilance zahraničního obchodu za tento rok opět skončí slušným přebytkem,“ míní Junicke.
Meziročně letos narůstá hlavně vývoz do zemí EU, přebytek obchodu se státy Evropské unie proti loňskému březnu stoupl o 10,7 miliardy na 70,5 miliardy korun. Naopak schodek obchodování se státy mimo EU se opět prohloubil, a to o 6,2 miliardy korun na 46,5 miliardy.
Navdory nejistotě roste export do Británie
Z jednotlivých klíčových exportních destinací je letos patrný meziroční pokles vývozu v případě Turecka. Naopak se celkem daří vývozu do asijských ekonomik Japonska a zejména Jižní Koreje, ale také do Spojených států. „Vývoz do Německa, které je pro Česko z hlediska objemu naprosto klíčové, narůstá. Zajímavé je, že navzdory nejistotě spjaté s brexitem se daří navyšovat export do Británie,“ poznamenal Kovanda.
Celkově tak zatím podle něho český zahraniční obchod působí dojmem vyšší než očekávané odolnosti vůči napjatému mezinárodnímu ekonomickému prostředí. „Tam stále číhá řada hrozeb, avšak na Česko zatím nemají fatální dopad,“ dodává Kovanda.