Ceny elektřiny i plynu by se v příštích měsících mohly stabilizovat, shodli se dodavatelé energií

Nahrávám video
90´ ČT24: O kolik zdraží energie?
Zdroj: ČT24

Elektřina i plyn v příštím roce zdraží, zvýší se regulovaná i neregulovaná složka ceny. Analytici odhadují, že zákazníci by mohli za energie zaplatit v průměru o třetinu víc než letos. O zdražování diskutovali dodavatelé energií a politici v Devadesátce ČT24.

Zvýšení cen elektřiny a plynu se v příštím roce dotkne regulované i neregulované složky. Celkem by tak mohli lidé platit podle analytiků v průměru minimálně o třicet procent víc než letos.

Zdražování oznamují dodavatelé už několik měsíců. Teď se přidal i Energetický regulační úřad (ERÚ) a zveřejnil, jak poroste výše regulované části cen – u elektřiny se zdraží o dvě procenta, u plynu o jedno. Odhadem se tak do vyšších měsíčních záloh promítne tento krok řádově desetikorunami.

Zástupci dodavatelů se shodli na tom, že nejjistější volbou pro zákazníky jsou služby s fixací. „Jsme přesvědčení, že je fixace výhodná. Vyplývá to z toho, že nakupujeme dlouho dopředu, pro zákazníka elementární jistota a dokonce i jistota poklesu ceny v příštích třech letech,“ uvedl mluvčí společnosti Innogy Martin Chalupský.

Firmy zároveň vyzvaly zákazníky, kteří skončili v režimu dodavatelů poslední instance (DPI), aby co nejdříve přešli na standardní produkty. Podle mluvčího skupiny ČEZ Romana Gazdíka v současnosti 85 procent lidí od DPI odchází. „Nakupujeme dopředu, už na celý příští rok, naprosté většiny našich stálých zákazníků se tak zvyšování ceny příliš nedotkne. Bude sice vyšší, ale ne markantně vyšší,“ uvedl.

Právě ČEZ, který působí jako dodavatel poslední instance hlavně v Čechách a na severu Moravy a ve Slezsku, od ledna v průměru zdraží o třicet procent. Třeba dodávky plynu od Innogy pro produkt Standard se zdraží v průměru o patnáct procent, elektřina u stejných sazebníků zhruba o devatenáct. E-ON, který dodává energie hlavně na jihu země, už oznámil, že pro domácnosti se spotřebou zhruba jedné a půl kilowatthodiny se od nového roku elektřina zdraží asi o šest set korun za rok.

obrázek
Zdroj: ČT24

O ceně energií rozhodují vnější vlivy, říkají dodavatelé

„Váha a dopad na domácnosti je enormní a počítáme i s tím. Máme připravené nabídky individuálních řešení, jako je splátkový kalendář. Snažíme se zákazníkům pomoci rozkoukat se,“ uvedl ředitel marketingu MND Jan Sýkora.

Hlavním vlivem na růst cen je podle něj geopolitická situace a hlavně výpadky dodávek plynu do Evropy. „Nepodceňoval bych ani vliv emisních povolenek,“ dodal Sýkora. Jeho vyjádření koriguje mluvčí ČEZ Gazdík, podle kterého vnější vlivy cenu ovlivňují ze dvou třetin, řešení situace je ale podle něj na politicích na evropské úrovni.

„Lze předpokládat, že ceny se budou držet na stávající úrovni, a to bude dobrá zpráva. Pokud budu optimistou, v horizontu měsíců můžeme očekávat mírné zlevnění,“ odhaduje další vývoj mluvčí Innogy Chalupský, se kterým se shodli i další zástupci firem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Do budoucna je třeba podpořit jádro, míní Kolovratník i Munzar

S dopadem globálních vlivů na růst energií souhlasí i členové sněmovního hospodářského výboru. „Možnosti českých politiků jsou omezené. Musíme hlavně řešit příčiny, a to je zajištění stabilních dodávek. Hovoříme proto o podpoře jaderné energie,“ uvedl člen výboru Vojtěch Munzar (ODS).

O větším prosazování jaderné energie v Evropské unii se kladně vyjádřil i místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). S krátkodobým řešením pro lidi, kteří nemají na zaplacení doplatků za elektřinu a plyn, podle něj můžou pomoci programy ministerstva práce a sociálních věcí.

„Tyhle programy fungují a i tohle je výzva pro lidi, že úřady práce mohou pomocí příspěvků na bydlení jednorázově pomoct,“ apeloval. Dlouhodobé řešení ale podle něj nezávisí na současných krocích státu, ale další energetické strategii na úrovni Evropské unie. „Až bude Česká republika předsedat EU, energetika a systém emisních povolenek bude jedno z klíčových témat. Musíme se na to zaměřit,“ uzavírá Munzar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...