Ceny elektřiny i plynu by se v příštích měsících mohly stabilizovat, shodli se dodavatelé energií

Nahrávám video
90´ ČT24: O kolik zdraží energie?
Zdroj: ČT24

Elektřina i plyn v příštím roce zdraží, zvýší se regulovaná i neregulovaná složka ceny. Analytici odhadují, že zákazníci by mohli za energie zaplatit v průměru o třetinu víc než letos. O zdražování diskutovali dodavatelé energií a politici v Devadesátce ČT24.

Zvýšení cen elektřiny a plynu se v příštím roce dotkne regulované i neregulované složky. Celkem by tak mohli lidé platit podle analytiků v průměru minimálně o třicet procent víc než letos.

Zdražování oznamují dodavatelé už několik měsíců. Teď se přidal i Energetický regulační úřad (ERÚ) a zveřejnil, jak poroste výše regulované části cen – u elektřiny se zdraží o dvě procenta, u plynu o jedno. Odhadem se tak do vyšších měsíčních záloh promítne tento krok řádově desetikorunami.

Zástupci dodavatelů se shodli na tom, že nejjistější volbou pro zákazníky jsou služby s fixací. „Jsme přesvědčení, že je fixace výhodná. Vyplývá to z toho, že nakupujeme dlouho dopředu, pro zákazníka elementární jistota a dokonce i jistota poklesu ceny v příštích třech letech,“ uvedl mluvčí společnosti Innogy Martin Chalupský.

Firmy zároveň vyzvaly zákazníky, kteří skončili v režimu dodavatelů poslední instance (DPI), aby co nejdříve přešli na standardní produkty. Podle mluvčího skupiny ČEZ Romana Gazdíka v současnosti 85 procent lidí od DPI odchází. „Nakupujeme dopředu, už na celý příští rok, naprosté většiny našich stálých zákazníků se tak zvyšování ceny příliš nedotkne. Bude sice vyšší, ale ne markantně vyšší,“ uvedl.

Právě ČEZ, který působí jako dodavatel poslední instance hlavně v Čechách a na severu Moravy a ve Slezsku, od ledna v průměru zdraží o třicet procent. Třeba dodávky plynu od Innogy pro produkt Standard se zdraží v průměru o patnáct procent, elektřina u stejných sazebníků zhruba o devatenáct. E-ON, který dodává energie hlavně na jihu země, už oznámil, že pro domácnosti se spotřebou zhruba jedné a půl kilowatthodiny se od nového roku elektřina zdraží asi o šest set korun za rok.

obrázek
Zdroj: ČT24

O ceně energií rozhodují vnější vlivy, říkají dodavatelé

„Váha a dopad na domácnosti je enormní a počítáme i s tím. Máme připravené nabídky individuálních řešení, jako je splátkový kalendář. Snažíme se zákazníkům pomoci rozkoukat se,“ uvedl ředitel marketingu MND Jan Sýkora.

Hlavním vlivem na růst cen je podle něj geopolitická situace a hlavně výpadky dodávek plynu do Evropy. „Nepodceňoval bych ani vliv emisních povolenek,“ dodal Sýkora. Jeho vyjádření koriguje mluvčí ČEZ Gazdík, podle kterého vnější vlivy cenu ovlivňují ze dvou třetin, řešení situace je ale podle něj na politicích na evropské úrovni.

„Lze předpokládat, že ceny se budou držet na stávající úrovni, a to bude dobrá zpráva. Pokud budu optimistou, v horizontu měsíců můžeme očekávat mírné zlevnění,“ odhaduje další vývoj mluvčí Innogy Chalupský, se kterým se shodli i další zástupci firem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Do budoucna je třeba podpořit jádro, míní Kolovratník i Munzar

S dopadem globálních vlivů na růst energií souhlasí i členové sněmovního hospodářského výboru. „Možnosti českých politiků jsou omezené. Musíme hlavně řešit příčiny, a to je zajištění stabilních dodávek. Hovoříme proto o podpoře jaderné energie,“ uvedl člen výboru Vojtěch Munzar (ODS).

O větším prosazování jaderné energie v Evropské unii se kladně vyjádřil i místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). S krátkodobým řešením pro lidi, kteří nemají na zaplacení doplatků za elektřinu a plyn, podle něj můžou pomoci programy ministerstva práce a sociálních věcí.

„Tyhle programy fungují a i tohle je výzva pro lidi, že úřady práce mohou pomocí příspěvků na bydlení jednorázově pomoct,“ apeloval. Dlouhodobé řešení ale podle něj nezávisí na současných krocích státu, ale další energetické strategii na úrovni Evropské unie. „Až bude Česká republika předsedat EU, energetika a systém emisních povolenek bude jedno z klíčových témat. Musíme se na to zaměřit,“ uzavírá Munzar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 20 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 8 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 21 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...