Ceny benzinu stále rostou, klesají naopak u nafty. Nejdramatičtější je vývoj u alternativních paliv

Nahrávám video
Události: Ceny benzinu stále rostou
Zdroj: ČT24

Ceny benzinu v Česku stoupají čtvrtý týden v řadě. Aktuálně se litr Naturalu 95 prodává v průměru za 45 korun a 30 haléřů. Pokles naopak zaznamenala nafta. Proti minulému týdnu o devět haléřů na průměrných 46 korun a 35 haléřů. Ceny obou pohonných hmot se tak přibližují na stejnou úroveň a podle analytiků by se měly srovnat zhruba do tří týdnů.

Cesta z Aše do Ostravy, dlouhá asi šest set kilometrů, při průměrné spotřebě šest a půl litru a při současných průměrných cenách benzinu vyjde řidiče na zhruba 1770 korun. Ještě před rokem by za ni zaplatili o pět set korun méně.

Za necelé dva týdny by řidiči mohli tankovat opět za odlišnou cenu. Od začátku června se totiž o korunu padesát sníží spotřební daň na pohonné hmoty. Otázkou ale je, jak výrazně se to na cenách projeví. Případné trvalé snížení sazby u nafty bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) záviset na vývoji cen na světových trzích.

„Cena paliv by měla reagovat negativně čili měla by klesnout. Samozřejmě je otázkou o kolik. Protože se nám tato opatření kryjí s počátkem motoristické sezony, a to jsme obvykle svědky růstu cen,“ okomentoval analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Přispět by podle něj mohlo zrušení povinnosti přimíchávání biosložek do benzinu a nafty. „Takže nakonec bychom se určitého snížení měli dočkat. Ale nemyslím si, že by mělo být nějak výrazné,“ dodal.

Portfolio manažer společnosti Amundi Asset Management Petr Zajíc podotkl, že predikovat ceny pohonných hmot je nyní velmi těžké. „Protože kromě tradičních věcí, které ovlivňují ceny pohonných hmot – což je cena ropy a vývoj kurzu koruny proti dolaru – hraje roli ještě řada dalších. Ať už to jsou ropná embarga, sankce, nebo omezení dodávek ropy a ropných produktů z Ruska,“ zdůvodnil.

I kdyby se snížení spotřební daně propsalo v plné výši, pohonné hmoty budou stále o desítky procent dražší než před rokem. To stál benzin o 13 a nafta o více než 16 korun méně.

Kontroly marží

V reakci na prudký růst cen pohonných hmot vláda Petra Fialy (ODS) přijala i další opatření. Jde například o zrušení silniční daně pro auta do dvanácti tun a zrušení zálohy k silniční dani pro vozidla nad 12 tun nebo odklad platby DPH do konce října pro podnikatele v autodopravě. Ministerstvo financí také monitoruje marže u prodejců.

Podle Stanjury by kontroly marží měly pokračovat až do konce září i v souvislosti se snížením spotřební daně. „Chceme mít jistotu, že snížení spotřební daně se plně projeví v koncových cenách pro ty, kteří kupují benzin nebo naftu. Současně jsme tu kontrolu rozšířili – kromě čerpacích stanic kontrolujeme i distributory pohonných hmot. Musím konstatovat, že naše slovní intervence a to, že jsme připraveni případně zasáhnout, funguje,“ sdělil.

Nahrávám video
Šéfredaktor časopisu Automakers Erich Handl o zdražování pohonných hmot
Zdroj: ČT24

Kontrolu marží naopak nepovažuje za efektivní místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Vláda podle něj „naslibovala hory doly“. „Výsledek je ten, že ceny jdou úplně opačně – nahoru. Biosložky mají nulový efekt, spotřební daň ještě nefunguje a kontrola marží u čerpacích stanic je trefa vedle, jelikož problém vzniká u rafinérií,“ kritizoval ve čtvrteční Devadesátce.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) reagoval, že podle ministerstva financí marže klesly během dubna v průměru o šedesát haléřů. Podotkl, že dodávky z rafinerií pocházejí z velké části ze zahraničí, kde vláda nemá nástroje, jak je kontrolovat.

Havlíček by považoval za vhodná opatření v energetické oblasti – ta se podle něj ale nekonají. „A pokud neuděláme v energetické oblasti nic, budeme muset udělat nějaká v oblasti pohonných hmot,“ míní. Takové opatření by se podle něj mělo týkat DPH.

Munzar oponoval, že by šlo o drahé opatření, které inflaci pouze odsouvá. „Ale neřeší to tu věc, že firmy jsou většinou plátci DPH. To znamená, že snížení DPH by nemělo vliv na cenu dopravy, která se následně započítává do cen ostatních služeb a výrobků,“ upozornil. Domnívá se, že vláda postupuje realisticky v možnostech, které má.

Nahrávám video
90’ ČT24: Drahé pohonné hmoty – co s tím?
Zdroj: ČT24

Regionální rozdíly

Ceny pohonných hmot se liší i napříč českými kraji. Vůbec nejlevnější Natural 95 aktuálně tankují řidiči ve Zlínském kraji. V průměru za litr zaplatí 44 korun a 82 haléřů. Nafta už je ale nejlevnější na jihu Čech, kde stojí Diesel méně než 46 korun.

Tradičně nejvíce zaplatí za pohonné hmoty – a to jak benzin, tak naftu – řidiči v hlavním městě. Natural 95 tam benzinové pumpy prodávají v průměru za 46 korun a 16 haléřů. V žádném jiném kraji není průměr nad 46 korunami. Diesel tam pak stojí 46 korun a 90 haléřů.

Menší výhoda u alternativních paliv

Ještě citelněji zdražování posledního roku pocítili ti, kteří vsadili na některá alternativní paliva. Ta podléhají mnohem menší spotřební dani, která i nyní tvoří u nafty necelých deset a u benzinu 13 korun. Jenže jak ceny rostou, tato výhoda se zmenšuje.

Zatímco v roce 2012 stál litr benzinu v průměru za 33,60 a ekvivalentní množství stlačeného plynu, tedy jeden kubík, dvanáct korun a deset haléřů, nyní vyjde benzin okolo 45 korun a kubík CNG na 37 korun, tedy z 36 na 83 procent ceny benzinu. Majitelům těchto aut se sice pořád vyplatí jezdit na plyn, horší je to ale s návratností investice do auta.

„Proti benzinovému si připlatíte desítky tisíc korun – čtyřicet padesát. A v takovém případě je návratnost už docela dlouhá. Ale jestli auto na CNG už máte, tak není důvod se ho zbavovat,“ řekl šéfredaktor fDrive.cz Marek Tomíšek. Právě na tuto technologii přitom v posledních letech sázely velké firmy – na stlačený plyn nyní běžně jezdí dodávky rozvážkových služeb i auta obchodních referentů.

Ceny LPG stouply jen mírně a ve srovnání s benzinem vycházejí náklady v podstatě na polovinu, naopak bezplatné tankování elektromobilů je čím dál vzácnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 12 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 23 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 13 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 23 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...