Ceny benzinu stále rostou, klesají naopak u nafty. Nejdramatičtější je vývoj u alternativních paliv

Nahrávám video

Ceny benzinu v Česku stoupají čtvrtý týden v řadě. Aktuálně se litr Naturalu 95 prodává v průměru za 45 korun a 30 haléřů. Pokles naopak zaznamenala nafta. Proti minulému týdnu o devět haléřů na průměrných 46 korun a 35 haléřů. Ceny obou pohonných hmot se tak přibližují na stejnou úroveň a podle analytiků by se měly srovnat zhruba do tří týdnů.

Cesta z Aše do Ostravy, dlouhá asi šest set kilometrů, při průměrné spotřebě šest a půl litru a při současných průměrných cenách benzinu vyjde řidiče na zhruba 1770 korun. Ještě před rokem by za ni zaplatili o pět set korun méně.

Za necelé dva týdny by řidiči mohli tankovat opět za odlišnou cenu. Od začátku června se totiž o korunu padesát sníží spotřební daň na pohonné hmoty. Otázkou ale je, jak výrazně se to na cenách projeví. Případné trvalé snížení sazby u nafty bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) záviset na vývoji cen na světových trzích.

„Cena paliv by měla reagovat negativně čili měla by klesnout. Samozřejmě je otázkou o kolik. Protože se nám tato opatření kryjí s počátkem motoristické sezony, a to jsme obvykle svědky růstu cen,“ okomentoval analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Přispět by podle něj mohlo zrušení povinnosti přimíchávání biosložek do benzinu a nafty. „Takže nakonec bychom se určitého snížení měli dočkat. Ale nemyslím si, že by mělo být nějak výrazné,“ dodal.

Portfolio manažer společnosti Amundi Asset Management Petr Zajíc podotkl, že predikovat ceny pohonných hmot je nyní velmi těžké. „Protože kromě tradičních věcí, které ovlivňují ceny pohonných hmot – což je cena ropy a vývoj kurzu koruny proti dolaru – hraje roli ještě řada dalších. Ať už to jsou ropná embarga, sankce, nebo omezení dodávek ropy a ropných produktů z Ruska,“ zdůvodnil.

I kdyby se snížení spotřební daně propsalo v plné výši, pohonné hmoty budou stále o desítky procent dražší než před rokem. To stál benzin o 13 a nafta o více než 16 korun méně.

Kontroly marží

V reakci na prudký růst cen pohonných hmot vláda Petra Fialy (ODS) přijala i další opatření. Jde například o zrušení silniční daně pro auta do dvanácti tun a zrušení zálohy k silniční dani pro vozidla nad 12 tun nebo odklad platby DPH do konce října pro podnikatele v autodopravě. Ministerstvo financí také monitoruje marže u prodejců.

Podle Stanjury by kontroly marží měly pokračovat až do konce září i v souvislosti se snížením spotřební daně. „Chceme mít jistotu, že snížení spotřební daně se plně projeví v koncových cenách pro ty, kteří kupují benzin nebo naftu. Současně jsme tu kontrolu rozšířili – kromě čerpacích stanic kontrolujeme i distributory pohonných hmot. Musím konstatovat, že naše slovní intervence a to, že jsme připraveni případně zasáhnout, funguje,“ sdělil.

Nahrávám video

Kontrolu marží naopak nepovažuje za efektivní místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Vláda podle něj „naslibovala hory doly“. „Výsledek je ten, že ceny jdou úplně opačně – nahoru. Biosložky mají nulový efekt, spotřební daň ještě nefunguje a kontrola marží u čerpacích stanic je trefa vedle, jelikož problém vzniká u rafinérií,“ kritizoval ve čtvrteční Devadesátce.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) reagoval, že podle ministerstva financí marže klesly během dubna v průměru o šedesát haléřů. Podotkl, že dodávky z rafinerií pocházejí z velké části ze zahraničí, kde vláda nemá nástroje, jak je kontrolovat.

Havlíček by považoval za vhodná opatření v energetické oblasti – ta se podle něj ale nekonají. „A pokud neuděláme v energetické oblasti nic, budeme muset udělat nějaká v oblasti pohonných hmot,“ míní. Takové opatření by se podle něj mělo týkat DPH.

Munzar oponoval, že by šlo o drahé opatření, které inflaci pouze odsouvá. „Ale neřeší to tu věc, že firmy jsou většinou plátci DPH. To znamená, že snížení DPH by nemělo vliv na cenu dopravy, která se následně započítává do cen ostatních služeb a výrobků,“ upozornil. Domnívá se, že vláda postupuje realisticky v možnostech, které má.

Nahrávám video

Regionální rozdíly

Ceny pohonných hmot se liší i napříč českými kraji. Vůbec nejlevnější Natural 95 aktuálně tankují řidiči ve Zlínském kraji. V průměru za litr zaplatí 44 korun a 82 haléřů. Nafta už je ale nejlevnější na jihu Čech, kde stojí Diesel méně než 46 korun.

Tradičně nejvíce zaplatí za pohonné hmoty – a to jak benzin, tak naftu – řidiči v hlavním městě. Natural 95 tam benzinové pumpy prodávají v průměru za 46 korun a 16 haléřů. V žádném jiném kraji není průměr nad 46 korunami. Diesel tam pak stojí 46 korun a 90 haléřů.

Menší výhoda u alternativních paliv

Ještě citelněji zdražování posledního roku pocítili ti, kteří vsadili na některá alternativní paliva. Ta podléhají mnohem menší spotřební dani, která i nyní tvoří u nafty necelých deset a u benzinu 13 korun. Jenže jak ceny rostou, tato výhoda se zmenšuje.

Zatímco v roce 2012 stál litr benzinu v průměru za 33,60 a ekvivalentní množství stlačeného plynu, tedy jeden kubík, dvanáct korun a deset haléřů, nyní vyjde benzin okolo 45 korun a kubík CNG na 37 korun, tedy z 36 na 83 procent ceny benzinu. Majitelům těchto aut se sice pořád vyplatí jezdit na plyn, horší je to ale s návratností investice do auta.

„Proti benzinovému si připlatíte desítky tisíc korun – čtyřicet padesát. A v takovém případě je návratnost už docela dlouhá. Ale jestli auto na CNG už máte, tak není důvod se ho zbavovat,“ řekl šéfredaktor fDrive.cz Marek Tomíšek. Právě na tuto technologii přitom v posledních letech sázely velké firmy – na stlačený plyn nyní běžně jezdí dodávky rozvážkových služeb i auta obchodních referentů.

Ceny LPG stouply jen mírně a ve srovnání s benzinem vycházejí náklady v podstatě na polovinu, naopak bezplatné tankování elektromobilů je čím dál vzácnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
13:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 6 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
včera v 18:46

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánovčera v 11:12

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:18

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.