Banky už letos oznámily největší propouštění za pět let, píše Bloomberg

Banky po celém světě už letos oznámily největší propouštění za pět let, protože pandemie zvýšila tlak na jejich podnikatelské modely. Podle propočtů agentury Bloomberg od počátku letošního roku banky uvedly, že plánují zrušit celkem 85 540 pracovních míst. To je nejvíce od roku 2015, kdy si masivní reorganizace několika velkých finančních ústavů vyžádala ztrátu 91 448 míst.

Největší propouštění letos oznámily evropské banky. Celkem chtějí zrušit 68 821 míst. Banky v Asii a Tichomoří zruší 9330 míst a v Severní Americe 5960 míst. Zbytek připadá na Latinskou Ameriku a Afriku.

Nejnověji tento týden oznámily zrušení 4600 míst nizozemská ABN Amro a španělská Sabadell. Evropské banky se staly centrem propouštění, protože musí čelit rekordně nízkým a dokonce i negativním úrokovým sazbám. Protože však v Evropě fungují přísnější zákony na ochranu pracovníků než v jiných částech světa, znamená to, že rušení pracovních míst v regionu nebude nárazové, ale bude trvat několik let, upozornil Bloomberg.

V loňském roce banky zrušily 79 500 míst a v roce 2018 dokonce jen 41 800 míst.

Měnit se bude i český bankovní sektor

V Česku zatím rušení pracovních míst oznámila na konci října Československá obchodní banka (ČSOB). Ta zruší do konce roku 170 pracovních pozic na pobočkách,  z toho asi polovina jsou ale neobsazená místa, informovaly dříve Hospodářské noviny. Banka má na pobočkách 1900 zaměstnanců. Podle banky rušení pozic souvisí s tím, že si klienti častěji vyřizují služby digitálně.

Hlavní poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura už v červnu na konferenci s názvem Jak znovu roztočit kola ekonomiky upozornil, že bankovnictví se po koronavirové krizi výrazně změní. Banky podle něj budou zavírat pobočky a propouštět zaměstnance a rozšíří se podle něj digitalizace poskytování bankovních služeb.

A teď znovu zopakoval, že propouštění je logické. „Banky už několik let zvyšují úroveň svojí digitalizace a koronavir tento trend výrazně posílil. Kromě toho jsou na polovině svých hospodářských výsledků ve srovnání s rokem 2019 a hledají cesty, jak snížit náklady. To se jim postupně daří,“ uvedl. Dodal, že v letošním roce došlo zatím k uzavření 137 bankovních míst.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Prezident Pavel nebude vetovat rozpočet

Prezident Petr Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V rozhovoru pro server denik.cz řekl, že prezident by neměl vládě stanovovat, jaký má mít rozpočet.
13:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA přestanou v úterý vybírat cla, která soud označil za nezákonná

Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) zastaví v úterý výběr cel uložených na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA). Vyplývá to z oznámení zveřejněného v systému CSMS, což je oficiální komunikační platforma americké celní správy. V pátek Nejvyšší soud USA označil tato cla za nezákonná.
před 4 hhodinami

VideoPapajanovský rozpočtu vytýká nezákonnost, Mach ho chce vyrovnat bez vyšších daní

Vláda chce postupně vyrovnat státní rozpočet bez navyšování daní, uvedl v Duelu ČT24 náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Pomoci by v tom měly podle něj škrty v byrokracii státu, lepší výběr daní a hospodářský růst. „Představa, že bychom to dělali jenom seškrtáním výdajů, to by šlo proti hospodářskému růstu,“ podotkl Mach. „Rozpočet, který předložila (ministryně financí) Alena Schillerová (ANO) porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, jde proti trendu snižování schodků. Je to rozpočet, který meziročně zvýší schodek,“ varoval poslanec Jan Papajanovský (STAN). „To je za nás velká chyba a velký rozdíl proti tomu trendu, který jsme tady měli v letech předcházejících,“ dodal. Tématem Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem byla také obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a systém obchodování s emisními povolenkami ETS2.
před 5 hhodinami

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 18 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
včera v 08:35

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026
Načítání...