Banky už letos oznámily největší propouštění za pět let, píše Bloomberg

Banky po celém světě už letos oznámily největší propouštění za pět let, protože pandemie zvýšila tlak na jejich podnikatelské modely. Podle propočtů agentury Bloomberg od počátku letošního roku banky uvedly, že plánují zrušit celkem 85 540 pracovních míst. To je nejvíce od roku 2015, kdy si masivní reorganizace několika velkých finančních ústavů vyžádala ztrátu 91 448 míst.

Největší propouštění letos oznámily evropské banky. Celkem chtějí zrušit 68 821 míst. Banky v Asii a Tichomoří zruší 9330 míst a v Severní Americe 5960 míst. Zbytek připadá na Latinskou Ameriku a Afriku.

Nejnověji tento týden oznámily zrušení 4600 míst nizozemská ABN Amro a španělská Sabadell. Evropské banky se staly centrem propouštění, protože musí čelit rekordně nízkým a dokonce i negativním úrokovým sazbám. Protože však v Evropě fungují přísnější zákony na ochranu pracovníků než v jiných částech světa, znamená to, že rušení pracovních míst v regionu nebude nárazové, ale bude trvat několik let, upozornil Bloomberg.

V loňském roce banky zrušily 79 500 míst a v roce 2018 dokonce jen 41 800 míst.

Měnit se bude i český bankovní sektor

V Česku zatím rušení pracovních míst oznámila na konci října Československá obchodní banka (ČSOB). Ta zruší do konce roku 170 pracovních pozic na pobočkách,  z toho asi polovina jsou ale neobsazená místa, informovaly dříve Hospodářské noviny. Banka má na pobočkách 1900 zaměstnanců. Podle banky rušení pozic souvisí s tím, že si klienti častěji vyřizují služby digitálně.

Hlavní poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura už v červnu na konferenci s názvem Jak znovu roztočit kola ekonomiky upozornil, že bankovnictví se po koronavirové krizi výrazně změní. Banky podle něj budou zavírat pobočky a propouštět zaměstnance a rozšíří se podle něj digitalizace poskytování bankovních služeb.

A teď znovu zopakoval, že propouštění je logické. „Banky už několik let zvyšují úroveň svojí digitalizace a koronavir tento trend výrazně posílil. Kromě toho jsou na polovině svých hospodářských výsledků ve srovnání s rokem 2019 a hledají cesty, jak snížit náklady. To se jim postupně daří,“ uvedl. Dodal, že v letošním roce došlo zatím k uzavření 137 bankovních míst.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.