Část bank a spořitelen hlásí za první tři čtvrtletí letošního roku mimořádné výdělky. Největší růst zaznamenala Raiffeisenbank – meziroční rozdíl u ní tvoří téměř devadesát procent. Komerční bance stoupl čistý zisk o více než polovinu na bezmála třináct miliard korun a České spořitelně o necelých čtyřicet procent. Právě na banky a energetické, petrolejářské či těžební firmy zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V pátek ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Analytici konstatovali, že aktuální výsledky potvrdily silnou pozici tuzemského bankovního sektoru.
Banky hlásí mimořádné zisky. Raiffeisenbank si polepšila o 89 procent
Komerční bance vzrostl čistý zisk za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně o 51,1 procenta na 12,9 miliardy korun. Výnosy stouply o 28,2 procenta na 29 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila v pátek.
Loňský výsledek KB ovlivnila protiepidemická opatření a také úrokové sazby byly loni výrazně nižší. Celkový objem úvěrů bankovní skupiny letos v prvních třech čtvrtletích stoupl, ale například objem nově poskytnutých půjček na bydlení se výrazně propadl.
„Vysoký růst zaznamenal úrokový výnos. Komerční banka potvrdila dosavadní celoroční výhled, i když připustila pouze stagnaci klientských vkladů. Erste potěšila lepším celoročním výhledem i novou prognózou hospodaření na příští rok,“ shrnul analytik XTB Jiří Tyleček.
Je však podle něj třeba vnímat, že meziroční srovnání ukazatelů pozitivně ovlivňují mimořádně nízké úrokové sazby minulého roku, které souvisely s dozvukem protipandemických opatření. Pozitivně vnímá stále nízký podíl nesplácených úvěrů. Vzhledem k inflaci očekával vyšší růst provozních nákladů.
V případě Komerční banky vyšel zisk mírně pod konsensuálním odhadem trhu, míní analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Investory podle něj potěšil výhled na růst úvěrového portfolia. „Optimistický je i výhled na náklady rizika, které by se měly držet na únosných úrovních navzdory ekonomickému zpomalení,“ uvedl.
Výdělky i díky investicím do dluhopisů
České spořitelně vzrostl za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk meziročně téměř o čtyřicet procent na patnáct miliard korun. Provozní zisk se zvýšil o 35,6 procenta na 22 miliard korun a provozní výnosy o 21,8 procenta na 37,8 miliardy korun. „Česká spořitelna oznámila solidní nárůst čistého zisku. Náklady rostou, v inflačním prostředí však nejde o výjimku,“ podotkl Pfeiler.
Podle spořitelny je za zvýšením provozního zisku zejména obchodní růst a celkový vývoj po pandemii covidu-19. Nejdůležitější složkou provozních výnosů je čistý úrokový výnos, který se v meziročním srovnání zvýšil o čtvrtinu na 27,6 miliardy korun. Rostly klientské úvěry i vklady, vývoj podpořily také investice do dluhopisů.
Vlastník České spořitelny, rakouská bankovní skupina Erste Group Bank, zvýšila v prvních třech čtvrtletích letošního roku čistý zisk meziročně o 13,5 procenta na 1,65 miliardy eur (zhruba čtyřicet miliard korun).
Raiffeisenbank pomohla fúze s Equa bank
Raiffeisenbank v Česku za tři čtvrtletí letošního roku meziročně stoupl čistý zisk o 89 procent na 5,47 miliardy korun. Aktiva banky vzrostla o čtrnáct procent na 599 miliard korun. Objem poskytnutých úvěrů klientům Raiffeisenbank koncem září meziročně stoupl o 36 procent na 351 miliard korun.
Přijaté vklady od klientů vzrostly o téměř osmnáct procent na 493 miliard korun. Růst táhly zvyšující se zůstatky na spořicích účtech a termínovaných vkladech, a to na straně domácností i firem. Výrazný nárůst úvěrů i vkladů ovlivnila fúze s Equa bank.
Čistý zisk Monety Money Bank za první tři čtvrtletí letošního roku stoupl meziročně o 42,3 procenta na 4,1 miliardy korun. Provozní výnosy vzrostly o 11,6 procenta na 9,1 miliardy korun.
Provozní zisk Monety za prvních devět měsíců letošního roku stoupl meziročně o 22,3 procenta na pět miliard korun. Návratnost hmotného kapitálu dosáhla 20,6 procenta v porovnání s 14,4 procenta za stejné období loňského roku. Banka uvedla, že dobré hospodářské výsledky podpořil pozitivní vývoj úrokových sazeb, stabilní provozní náklady a příznivé náklady na riziko.
Vláda chce zavést pro některé firmy, včetně bank, daň z mimořádných zisků. Poslanci návrh v pátek schválili na mimořádné schůzi dolní komory. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.