Ať firmy na dva týdny přeruší výrobu, vyzval odborový šéf

Předseda nejsilnějšího odborového svazu KOVO Jaroslav Souček vyzval majitele a manažery firem, aby alespoň na dva týdny přerušili výrobu. Výjimku by podle něj měly mít podniky, jejichž produkce řeší stavy ohrožující život. Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého potřebuje Česko pravý opak, tedy aby závody, které budou mít odbyt, dále pracovaly.

Vláda podle Součka má pomoci nechat zaměstnance doma a ve firmách, kde bude výroba pokračovat, zajistit ochranné prostředky, jako jsou roušky a dezinfekce.

Zaměstnavatelé by si měli podle Součka uvědomit společenskou odpovědnost za zdraví a životy občanů. „Dočasné ztráty jim v budoucnu jistě nahradí práce zdravé populace, která již nebude sužována strachem z potenciálně smrtelné nemoci. Tento strach je oprávněný. Zdraví a život zaměstnanců stojí vysoko nad odměnami manažerů i nad zisky společností,“ napsal Souček v tiskovém prohlášení.

Dlouhý považuje odborářovo vyjádření za velmi nešťastné. Nabádání firem, aby se vzdaly zisku pro ochranu zdraví a života zaměstnanců, je podle něj nevkusně populistické a na hraně zdravého rozumu. O zastavení výroby by měli podle komory rozhodnout epidemiologové a vláda, nikoliv odbory.

„Potřebujeme udržet zaměstnanecké kolektivy, aby se nerozpadly. Potřebujeme udržet alespoň část dodavatelských řetězců. Konečně, potřebujeme mít podnikatele a firmy připravené restartovat ekonomiku, až ta chvíle přijde,“ uvedl prezident zaměstnavatelské komory.

Vláda debatuje o tom, jak podpořit firmy

Kabinet ve čtvrtek rozhodl, že zaměstnavatelům proplatí náhrady mezd lidem v karanténě a 80 procent mzdy pracovníků zavřených provozů. Další tři opatření včetně kurzarbeitu (přechodu na zkrácenou pracovní dobu se státním příspěvkem na mzdy) pro otevřené podniky vláda zatím neschválila. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale uvedl, že se o návrzích ještě povede debata.

Opatření vlády při podpoře ekonomiky a snaze udržet zaměstnanost jsou podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) kurzarbeit, náhrada mzdy pro uzavřené provozy, odpuštění pojistného u podnikatelů, balíček týkající se daní, rozšíření ošetřovného, bezúročné úvěry pro podnikatele a záruky za úvěry od komerčních bank.

Ministryně také řekla, že plánuje na pondělním jednání vlády předložit změnu zákona o státním rozpočtu, který by letos měl podle ní mít místo 40 miliard 200miliardový schodek.

Hamáček: Bude nutný komplexní plán na restart ekonomiky, jako byl Rooseveltův Nový úděl

V Otázkách Václava Moravce se ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) shodl s předsedou senátorského klubu ODS Martinem Červíčkem a šéfem poslaneckého klubu SPD Radimem Fialou, že důležité je v ekonomických opatřeních neotálet.

Podle Červíčka budou klíčové už příští dny. „Musíme udělat všechno pro to, abychom lidem nechali co nejvíce peněz v jejich kapse. Nejenom zaměstnancům, ale i živnostníkům,“ uvedl.

Podle Fialy to může být odklad všech daní, zdravotního a sociálního pojištění, daně ze mzdy a odvodů za zaměstnance „Teď můžeme dát odklad, že to nebudeme penalizovat, a potom to můžeme na půl roku odpustit. Všichni budou potřebovat peníze, aby mohli ponechat zaměstnance a ti měli platy, mzdy a mohli platit své závazky. Tím se nebudou dostávat do problémů ani banky, že by se přestaly platit hypotéky a podobně,“ dodal Fiala.

„Jakmile nebude jistota pracovních míst a firmy začnou propouštět a celé se to rozjede, tak to bude velmi problematické zastavit,“ poznamenal předseda poslanců SPD.

„Ošetřovné a podobné věci jsou dílčí opatření, která musíme udělat hned, ale pak se musíme zamyslet, co s tou ekonomikou uděláme a na čem ji postavíme,“ upozornil Hamáček s tím, že je potřeba připravit komplexní plán na restart ekonomiky.

„Měli bychom se o tom bavit i s opozicí, protože svými rozměry to bude odpovídat nějakému Rooseveltovu Novému údělu, který dostal USA z hospodářské krize,“ nastínil ministr vnitra s odkazem na americké ekonomické reformy ze třicátých let minulého století.

„Tady stojí fabriky, podle mě je šance využít toho prostoru například na přebudování některých provozů na nové technologie. Mohou tady být firmy, které to odkládaly, protože nechtěly přebudovávat za provozu. Takže je prostor, aby je stát podpořil, aby se nainvestovalo do nových technologií, aby se už výroba rozjížděla v novém,“ přiblížil Hamáček. 

Provoz zastavila Škoda, TPCA i Hyundai

V Česku už výrobu přerušila Škoda Auto, označovaná za motor českého hospodářství, stejně jako automobilka TPCA u Kolína, vyrábět přestal i závod Hyundai v Nošovicích. Na odstávku se připravuje třeba výrobce pneumatik Continental Barum.

Provoz zřejmě dočasně zastaví také výrobce automobilových světel Koito Czech, výrobu omezuje liberecký výrobce autoklimatizací Denso Manufacturing, omezená výroba je také například ve světoznámé sklárně Moser.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 12 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 17 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...