Život v Česku se prodlužuje, roky bez zdravotních komplikací ale narůstají pomaleji. Světová zdravotnická organizace proto za jednu z hlavních výzev označuje prevenci. Vyplývá to ze studie, kterou WHO nechává pravidelně zpracovat v každé evropské zemi.
Život se prodlužuje, zdravých let je však v evropském srovnání málo. Problémem je zanedbaná prevence
Události: Kvalita života ve stáří (zdroj: ČT24)
V Česku žije 10 851 000 lidí a 2 208 000 z nich jsou senioři. Jejich podíl stále roste, a to i díky tomu, že se průměrná délka života prodlužuje.
Zatímco u žen byla naděje na dožití při narození po revoluci přes 75 let, dnes je to o šest let více. A u mužů je rozdíl ještě větší. Vzrostla z necelých 68 na 76 let.
Jenže doba, kterou Češi prožijí bez velkých zdravotních komplikací, se neprodlužuje stejným tempem. Podle nejnovějších dat je to v průměru necelých 62 let. To je o dva roky méně než průměr v zemích Evropské unie. Nejlépe je na tom Švédsko se 72 lety. Nejhůře naopak Lotyšsko, kde je střední délka zdravého života jen 53 let.
„Opravdu se dostáváme do ne úplně příznivých čísel,“ poznamenal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Střední délka života
„Náš systém opravdu je více zaměřen na nemoc než na zdraví. Dal by se označit jako opravárenský, ale my bychom spíše potřebovali dodat komponentu, která by pomohla lidem, aby se udržovali v dobrém zdraví,“ konstatoval Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Institute, který je také členem Národní ekonomické rady vlády.
Odborníci se zaměřili i na počet úmrtí, kterým šlo předejít lepší lékařskou prevencí nebo lepším životním stylem. V Česku bylo takových případů 188 na sto tisíc obyvatel. I tady země zaostává za evropským průměrem. Nejčastěji lidé umírali na rakovinu plic.
Vyšší výdaje na zdravotnictví
Teď experti upozorňují, že delší doba dožití v kombinaci s nemocemi znamená stále více výdajů na zdravotnictví. „Je určitým způsobem alarmující, jak se systém dokáže vypořádat s tlakem do budoucna,“ podotkl Dvořáček.
„Čekají nás rozevírající se nůžky, mnohem větší požadavky na zdravotní systém,“ varoval také Hroboň. I proto se ministerstvo zdravotnictví chystá na podzim představit změny v systému financování veřejného zdravotního pojištění.