Vláda na výjezdním zasedání jednala o dopravě. Podle premiéra je zásadní dálnice D35

33 minut
Výjezdní zasedání vlády v Jablonci nad Nisou
Zdroj: ČT24

Investice do dopravy a školství v Libereckém a Královéhradeckém kraji byly tématem pro vládu Petra Fialy (ODS) na jejím zasedání v Jablonci nad Nisou. Na konci letošního roku by mělo být na dálnici D35 rozestavěno 64 kilometrů silnice. Stavba by tak podle premiéra měla patřit k největším stavbám tohoto typu ve střední Evropě.

„V Libereckém kraji je v různé fázi přípravy osm klíčových staveb,“ sdělil premiér s tím, že jednou z nich je stavba části obchvatu kolem České Lípy. V Česku je podle něj v případě dopravních staveb „rekordní rozestavěnost“, má jít o 245 kilometrů dálnic a silnice první třídy.

V Královéhradeckém kraji je podle premiéra stěžejní výstavba dálnice D35, která má propojit západ a východ Česka. „Má do budoucna odlehčit přetížené D1,“ prohlásil premiér, jenž zmínil například také obchvaty Jaroměře a Nové Paky.

Aktuálně jsou z D35 v Královéhradeckém, Pardubickém a Olomouckém kraji rozestavěné čtyři úseky o celkové délce 31,5 kilometru. Do konce roku by Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) chtělo rozestavět dalších pět úseků o celkové délce 32,5 kilometru. Nejbližším zahajovaným úsekem by měl být v dubnu 7,6 kilometru dlouhý úsek mezi Džbánovem a Litomyšlí v Pardubickém kraji.

Jako poslední by měla mezi lety 2025 až 2030 přijít na řadu stavba úseků Opatovec – Staré Město a Staré Město – Mohelnice na pomezí Pardubického a Olomouckého kraje. Stát předpokládá jejich výstavbu formou takzvaného PPP projektu, tedy ve spolupráci se soukromým kapitálem. „Musíme hledat financování nejen ze státního rozpočtu a evropských prostředků, ale třeba i za pomoci soukromého kapitálu. Právě forma PPP je pro dopravní stavby docela vhodná,“ řekl Fiala.

Zatím jsou z D35 hotové jen nepropojené části

V samotném Královéhradeckém kraji ŘSD plánuje, že úsek od Úlibic u Jičína po Hradec Králové postaví do konce roku 2028. Úsek D35 mezi Sadovou a Hořicemi na Jičínsku ŘSD začalo stavět loni v listopadu, hotový má být do konce roku 2025. Úsek z Hořic do Úlibic u Jičína a obchvat Úlibic by ŘSD podle aktuálních plánů chtělo začít stavět v roce 2025 a otevřít v roce 2028.

Se zahájením stavby úseku mezi Sadovou a Hradcem Králové ŘSD počítá letos a s dokončením v roce 2027. Příští týden firmám končí termín pro odevzdání nabídek na stavbu. Stavební povolení na úsek však napadli rozkladem obec Všestary a dva občané z všestarské části Bříza. Jejich námitky se zejména týkají hluku z budoucí dálnice v místní části Bříza. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla by rozkladová komise ministerstva dopravy měla stavební povolení potvrdit. V případě budoucího překročení hlukových limitů je podle něj ŘSD připraveno protihlukové stěny u Všestar dostavět.

Dálnice D35 má spojit Liberec, Hradec Králové a Olomouc. Po dokončení bude s délkou 210 kilometrů nejdelší dálnicí v Česku. Zatím je z D35 hotových několik vzájemně nepropojených částí. Do roku 2028 by ale měla být hotová celá trasa na území Královéhradeckého kraje, o rok později z Úlibic až do Olomouce, řekl po jednání vlády v Jablonci ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Úsek z Úlibic do Turnova, který vede přes Český ráj, nebude ŘSD stavět jako dálnici, ale jako přeložku silnice I/35, která se vyhne obcím a bude mít dva pruhy s případným třetím pruhem ve stoupání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...