Kvůli výrokům prezidenta Miloše Zemana o údajných odposleších lidí z jeho okolí bude ve čtvrtek jednat sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS). Podle člena komise Marka Bendy (ODS) a jejího místopředsedy Roberta Králíčka (ANO) šlo jen o další ze série prezidentových výstupů proti civilní kontrarozvědce. Řekli to v pondělní Devadesátce.
Zemanova slova Králíček označil jako nepodložená. „Mě mrzí, že pokud má pan prezident takto závažná obvinění, že podklady neposlal komisi, abychom se s nimi mohli seznámit a seriózně se jimi zabývat,“ kritizoval s tím, že výroky zazněly pouze v médiích.
Připomněl také, že prezident o BIS a jejím šéfovi Koudelkovi mluví negativně opakovaně. „Já to beru jako další vyjádření jeho konzistentního postoje k BIS,“ shrnul Králíček. To, že prezident už několikrát na službu slovně útočil, připomněl i Benda. „Prezident republiky jednou za čas vyjde a zaútočí na BIS,“ řekl. Miloš Zeman práci civilní kontrarozvědky dlouhodobě kritizuje a jejího šéfa Michala Koudelku šestkrát odmítl povýšit do hodnosti generála.
Zemanův výrok navíc Benda pokládá za pokrytecký. „Byl to on, kdo v roce 2013 respektoval, že orgány činné v trestním řízení odposlouchávají premiéra,“ upozornil. Výroky prezidenta navíc považuje za banální, neboť nemluvil o nelegálním odposlechu.
Jindrák: Na odposleších padla řada vlád
Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky a zmocněnec vlády pro česko-ruské konzultace Rudolf Jindrák označil v pondělním Interview ČT24 odposlechy za jedno z vůbec nejcitlivějších témat. „Padla na tom celá řada vlád. Pamatuji, že když jsem byl ještě velvyslancem v Berlíně. Provalilo se, že kancléřka Angela Merkelová je odposlouchávána spojenci, možná dokonce přes vlastní službu,“ uvedl.
Připomněl ale, že odposlechy jsou v Česku regulovány příslušnými právními předpisy. „Předpokládám, že jsme právní stát a v tomto státě se postupuje podle právních předpisů. Pokud se podle nich nepostupuje, je to skandál a někdo musí nést zodpovědnost,“ doplnil Jindrák.
Povolení k odposlechům, tedy k použití takzvané zpravodajské techniky, vydává v České republice předseda senátu Vrchního soudu v Praze, a to na základě písemné žádosti. Ta musí obsahovat druh techniky a dobu, po kterou bude užívána. Nesmí však přesáhnout čtyři měsíce. Dále musí být uvedeny identifikační údaje o osobě, která má být sledována. Potažmo pak číslo odposlouchávaného telefonu.
Králíček je přesvědčen, že BIS pracuje vždy v intencích zákona. „Pakliže k tomu měla povolení a někteří lidé činí kroky, které jsou bezpečnostním rizikem, tak k tomu (odposlechům) měla samozřejmě právo,“ podotkl.
Otázky pro Koudelku
Čtvrteční schůze sněmovní komise k tématu se zúčastní i šéf kontrarozvědky Koudelka. Jednat se bude v utajeném režimu. Benda uvedl, že se bude ptát na to, zda došlo k odposlechu ústavního činitele. „To by bylo jediné, co by mi připadalo podstatné. U poradců, ještě s takovou pověstí, pokládám za zbytečné se tím zabývat,“ zdůvodnil.
Králíčka zajímá zejména verze šéfa BIS. „Napadá mě také otázka, kdo a jak případně tyto informace z ‚útrob BIS', jak říká prezident, předal,“ dodal. Vzhledem k tomu, že komise nemůže vstupovat do živých kauz připustil, že zásadní informace nedostane.
„V každém případě není dobře, že se to takhle veřejně řeší, že se diskutuje o tom, jaká informace unikla,“ sdělil v Událostech, komentářích ministr průmyslu a současně ministr dopravy Karel Havlíček (ANO). Připustil, že kauze příliš nerozumí. S premiérem prý věc probíral jen krátce.
Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky by odposlouchávání okolí prezidenta znamenalo, že se BIS snaží svou práci na ochraně České republiky dělat maximálně kvalitně. „Standard by měl být, že nejbližší spolupracovníci prezidenta demokratické země by měli mít bezpečnostní prověrky ideálně na nejvyšší stupeň,“ upozornil v Událostech, komentářích.
Posláním BIS je ochrana země před nejrůznějšími hrozbami. Na rozdíl od policie, která obvykle řeší trestný čin po jeho spáchání, BIS odhaluje rizika v předstihu. Služba navíc nespadá pod žádné ministerstvo. Za její činnost odpovídá vláda. Tu BIS pravidelně informuje o své činnosti, stejně jako prezidenta, nebo státní a policejní orgány. Na činnost tajné služby dohlíží stálá poslanecká komise.
