Zeman podepsal zákony o příspěvcích pro zaměstnance a podnikatele zasažené pandemií

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek podepsal tři zákony. Nová legislativa se zabývá poskytováním ošetřovného v souvislosti s pandemií nemoci covid-19, mimořádným příspěvkem pro zaměstnance v karanténě a kompenzačním bonusem pro podnikatele.

Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou rodiče pečující o děti dostávat ošetřovné po celou dobu karantény. Dávka navíc vzroste o třetinu na osmdesát procent redukovaného základu výdělku pečujícího. Podle nových pravidel se bude příspěvek vyplácet i zpětně od začátku letošního listopadu.

Doposud se dávka přiznávala rodičům nemocných školáků nejvýše po devět dní. Podpora činila jen šedesát procent redukovaného základu výdělku. Cílem změn je podle ministerstva práce a sociálních věcí, aby rodiny nezůstaly při uzavření škol nebo tříd bez peněz.

Denní dávka nebude nižší než čtyři sta korun při plném úvazku. V případě zkráceného se úměrně sníží. Ošetřovné nedostanou pečující za dny prázdnin či ředitelského volna. K žádosti nebude potřebné potvrzení školského zařízení, postačí čestné prohlášení.

Nová izolačka bude mít zpětnou působnost

Lidé, kteří se ocitli v karanténě nebo izolaci kvůli nákaze koronavirem, budou dostávat navíc až 370 korun denně. Příspěvek k nemocenské, tedy k náhradě mzdy či platu, bude vyplácen těm, kteří se do karantény dostali nebo dostanou od konce letošního listopadu do konce února příštího roku. Počítá s tím zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě.

Příspěvek k náhradě mzdy či platu se již vyplácel od března do konce června 2021. Bonus nepodléhá dani z příjmů ani exekucím a nezapočítává se do příjmů pro výpočet sociálních dávek. Takzvanou izolačku v jarním koronavirovém období čerpalo 363 tisíc lidí. Stát za toto opatření vyplatil zhruba 1,1 miliardy korun.

Bonus má podle vlády zabránit propadu příjmů lidí a motivovat je k tomu, aby po setkání s nakaženými zůstávali doma a nemoc dál nešířili. Oproti jaru mohou peníze nově získat i lidé po návratu ze zahraničí.

Podle ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jany Maláčové (ČSSD) díky kompenzaci podstoupilo karanténu o třicet tisíc lidí měsíčně více než v době, kdy příspěvek uzákoněn nebyl.

O peníze mohou žádat i dohodáři

Osoby samostatně výdělečně činné a společníci malých firem s ručením omezeným budou moci požádat až o tisíc korun denně jako kompenzaci za dopady opatření kvůli epidemii koronaviru. O 500 korun denně budou moci žádat také lidé pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Poslanci příslušný zákon přijali 1. prosince ve stavu legislativní nouze a vládní návrh rozšířili tak, aby podnikatelé mohli čerpat příspěvek spolu s dalšími covidovými programy. Jde především o programy Covid 21 a Covid – Nepokryté náklady. Podle původního návrhu končící vlády ANO a ČSSD byl souběh umožněn jen s programem Antivirus.

Jako malou označuje zákon firmu s nejvýše dvěma společníky. Podpora míří na společnosti a podnikatele, kterým klesly v rozhodném období tržby o třicet a více procent. Bonus budou moci požadovat také podnikatelé, kteří zahájili činnost mezi letošním 1. srpnem a 22. listopadem.

Zákon rozlišuje dvě bonusová období. První z nich potrvá od 22. listopadu do konce letošního roku, druhé během ledna příštího roku. Další období může vláda zavést nařízením. Celkovou výplatu bonusu za první dvě období odhaduje ministerstvo financí na 10,4 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
před 32 mminutami

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česká republika může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo.
12:29Aktualizovánopřed 43 mminutami

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čerpací stanice v krajích výrazně zlevnily naftu, většinou na vládní maximum

Na čerpacích stanicích v krajích v pátek výrazně zlevnila nafta a na mnohých místech ji prodejci nabízejí za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Za nižší cenu ji prodávají například pumpy, které odebírají paliva od státního podniku Čepro. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr. Jedna čerpací stanice na Znojemsku kvůli vládním cenovým stropům neotevřela.
10:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Uměle vytvořený problém, říká ke sporu ohledně účasti na summitu NATO Kysela

Ani ministr zahraničí, ani vláda nemůže bránit běžnému vystupování prezidenta navenek, řekl v Událostech, komentářích ústavní právník Aleš Gerloch. V případě otázky, kdo Česko zastoupí na summitu NATO, se podle něj ovšem jedná o jiný případ, protože jde o mezinárodní organizaci a zastupování vlády v ní. „Vystřídali jsme řadu premiérů a prezidentů a víceméně to fungovalo, takže kdybychom ten problém uměle nevytvořili, (...) tak ho nemusíme řešit,“ říká ústavní právník Jan Kysela. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Žalobce podal návrh na vzetí do vazby u tří obviněných v podvodu s dotacemi

Pověřený evropský žalobce Radek Mezlík podal návrh na vzetí do vazby u tří obviněných v kauze stamilionových dotací na inovační centrum pro zakládání kancelářských objektů a vědeckých firem, zjistila ČT. V pátek odpoledne o jeho návrhu rozhodne brněnský městský soud. Policie v kauze obvinila sedm lidí a dvě právnické osoby. Mezi stíhanými jsou tři veřejní činitelé.
07:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
před 6 hhodinami
Načítání...