Zeman podepsal zákony o příspěvcích pro zaměstnance a podnikatele zasažené pandemií

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek podepsal tři zákony. Nová legislativa se zabývá poskytováním ošetřovného v souvislosti s pandemií nemoci covid-19, mimořádným příspěvkem pro zaměstnance v karanténě a kompenzačním bonusem pro podnikatele.

Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou rodiče pečující o děti dostávat ošetřovné po celou dobu karantény. Dávka navíc vzroste o třetinu na osmdesát procent redukovaného základu výdělku pečujícího. Podle nových pravidel se bude příspěvek vyplácet i zpětně od začátku letošního listopadu.

Doposud se dávka přiznávala rodičům nemocných školáků nejvýše po devět dní. Podpora činila jen šedesát procent redukovaného základu výdělku. Cílem změn je podle ministerstva práce a sociálních věcí, aby rodiny nezůstaly při uzavření škol nebo tříd bez peněz.

Denní dávka nebude nižší než čtyři sta korun při plném úvazku. V případě zkráceného se úměrně sníží. Ošetřovné nedostanou pečující za dny prázdnin či ředitelského volna. K žádosti nebude potřebné potvrzení školského zařízení, postačí čestné prohlášení.

Nová izolačka bude mít zpětnou působnost

Lidé, kteří se ocitli v karanténě nebo izolaci kvůli nákaze koronavirem, budou dostávat navíc až 370 korun denně. Příspěvek k nemocenské, tedy k náhradě mzdy či platu, bude vyplácen těm, kteří se do karantény dostali nebo dostanou od konce letošního listopadu do konce února příštího roku. Počítá s tím zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě.

Příspěvek k náhradě mzdy či platu se již vyplácel od března do konce června 2021. Bonus nepodléhá dani z příjmů ani exekucím a nezapočítává se do příjmů pro výpočet sociálních dávek. Takzvanou izolačku v jarním koronavirovém období čerpalo 363 tisíc lidí. Stát za toto opatření vyplatil zhruba 1,1 miliardy korun.

Bonus má podle vlády zabránit propadu příjmů lidí a motivovat je k tomu, aby po setkání s nakaženými zůstávali doma a nemoc dál nešířili. Oproti jaru mohou peníze nově získat i lidé po návratu ze zahraničí.

Podle ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jany Maláčové (ČSSD) díky kompenzaci podstoupilo karanténu o třicet tisíc lidí měsíčně více než v době, kdy příspěvek uzákoněn nebyl.

O peníze mohou žádat i dohodáři

Osoby samostatně výdělečně činné a společníci malých firem s ručením omezeným budou moci požádat až o tisíc korun denně jako kompenzaci za dopady opatření kvůli epidemii koronaviru. O 500 korun denně budou moci žádat také lidé pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Poslanci příslušný zákon přijali 1. prosince ve stavu legislativní nouze a vládní návrh rozšířili tak, aby podnikatelé mohli čerpat příspěvek spolu s dalšími covidovými programy. Jde především o programy Covid 21 a Covid – Nepokryté náklady. Podle původního návrhu končící vlády ANO a ČSSD byl souběh umožněn jen s programem Antivirus.

Jako malou označuje zákon firmu s nejvýše dvěma společníky. Podpora míří na společnosti a podnikatele, kterým klesly v rozhodném období tržby o třicet a více procent. Bonus budou moci požadovat také podnikatelé, kteří zahájili činnost mezi letošním 1. srpnem a 22. listopadem.

Zákon rozlišuje dvě bonusová období. První z nich potrvá od 22. listopadu do konce letošního roku, druhé během ledna příštího roku. Další období může vláda zavést nařízením. Celkovou výplatu bonusu za první dvě období odhaduje ministerstvo financí na 10,4 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Meziroční růst průmyslu v srpnu zpomalil, stavebnictví kleslo

Meziroční růst průmyslové produkce zpomalil v srpnu na 2,6 procenta z 3,1 procenta v červenci, uvedl Český statistický úřad. Oznámil také, že stavební výroba ve stejném období meziročně klesla o 1,4 procenta po červencovém růstu o 1,8 procenta. Schodek zahraničního obchodu činil v srpnu 5,3 miliardy korun, což je meziročně o 5,6 miliardy korun horší výsledek.
09:34Aktualizovánopřed 9 mminutami

Metnar: Volební systém se nebude měnit proto, že si Pavel naplánoval dovolenou

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odmítl na síti X kritiku první dámy Evy Pavlové vůči komunálním volbám. Volební systém celé země se podle něj nebude měnit jen proto, že si prezident Petr Pavel naplánoval na termín voleb dovolenou. Pavlová v úterý zkritizovala, že stát neumožnil lidem volit ze zahraničí či z jiného místa v Česku, ačkoliv termín komunálních voleb tentokrát pevně stanovil zákonem. Prezidenta za neúčast u voleb kritizují i opoziční politici.
13:51Aktualizovánopřed 30 mminutami

ČT se ohradila proti Macinkově zákazu účasti zaměstnanců MZV v jejím vysílání

Česká televize se ohradila proti tomu, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zakázal všem zaměstnancům svého resortu komunikaci s ní. Uvedla, že se nenechá vtáhnout do předvolebního boje. Vicepremiér zákazem reagoval na to, že ČT v souladu se svými pravidly předvolebního vysílání odmítla pozvat do Superdebaty předsedy stran kandidující ve volbách. Tento zákaz se kromě Macinky, který kandiduje v komunálních volbách v Praze, týká i předsedů ODS, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
před 3 hhodinami

Malý a Raška z bývalého vedení IKEMu jsou vinni vydíráním kardiochirurgů

Bývalý náměstek ředitele IKEMu Jiří Malý a někdejší šéf IT odboru Petr Raška jsou vinni v případu vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky, zjistila ČT. Soud Malému uložil peněžitý trest 50 tisíc korun a Raškovi 80 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, muži vinu od počátku odmítají. Ponechali si proto lhůtu na podání odvolání, stejně jako státní zástupce. Spolu s nimi byl původně obžalován i tehdejší ředitel kliniky Michal Stiborek, který loni v srpnu zemřel. Jeho trestní stíhání soud zastavil.
09:21Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 8 hhodinami

VideoVysoké školy jsou černou dírou na peníze, musí být efektivnější, soudí Krejčí

Vysoké školy by měly začít peníze, které mají, využívat efektivněji, řekl v Interview ČT24 místopředseda sněmovního školského výboru Miroslav Krejčí (za Motoristy). Reagoval tak na stížnosti univerzit, že prostředky chystané pro ně vládou na roky 2027 a 2028 nestačí. Cestu vidí poslanec například ve větším využití elektronických či IT technologií ve výuce. Vysoké školy považuje za černou díru, do které ministerstvo „lije“ desítky miliard korun a nemá žádnou pravomoc ohledně využití těchto prostředků. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem též bývalý šéf CERMATu kritizoval stav, kdy podle něj vychází ze základních škol „třetina negramotných dětí“. Za to Krejčí kritizuje hlavně školní inspekci. Řekl také, že v pondělí budou vládní strany projednávat na koaliční radě novelu o asistentech pedagoga. Jejich současný počet 30 tisíc považuje za nadměrný, za ideální by prý bral stav, kdy nebudou potřeba.
před 9 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 19 hhodinami

VideoČást vakcín proti chřipce dorazí se zpožděním

Část vakcín pro nastupující chřipkovou sezónu letos dorazí se zpožděním. Výrobci pracovali déle na úpravě očkovacích látek, aby odpovídaly aktuálním variantám viru. Ordinace mají teď přes půl milionu dávek, zbytek bude k dispozici do listopadu. Letos je objednávka vakcín o patnáct procent vyšší. O něco později letos dle epidemiologů „nastoupí“ i samotná chřipková sezóna. Té loňské podlehlo tři a půl tisíce lidí – převážně seniorů. Zájem o očkování proti chřipce mírně vzrostl. Pohyboval se ale jen lehce nad sedmi procenty. Ministerstvo zdravotnictví chce zvýšit také proočkovanost u nemocničních zdravotníků. Pokud se už v této sezóně zvedne na 15 procent u sester, respektive 33 procent u lékařů plošně, dostanou zdravotnická zařízení bonusy od pojišťoven.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.