Poslanci schválili příspěvek pro lidi v karanténě, krizové ošetřovné a kompenzační bonus

7 minut
Události: Poslanecká sněmovna přijala covidovou podporu
Zdroj: ČT24

Sněmovna měla na programu středeční schůze návrhy vlády v demisi na covidovou podporu. Schválila obnovení krizového ošetřovného, příspěvek pro lidi v karanténě i kompenzaci pro živnostníky. Předlohy podal dosluhující kabinet ANO a ČSSD a projednaly se zrychleně ve stavu legislativní nouze. Nově jmenovaný premiér Petr Fiala (ODS) už avizoval, že je poslanci pětikoalice upraví.

Nová sněmovna projednala první zákony. Poslanci podpořili tři návrhy, od kterých si slibují pomoc v současné vlně epidemie. Mají rozptýlit strach z propadu příjmů v karanténě. „Když je nakažené dítě, nebo v karanténě nebo izolaci, nebo ten daný zaměstnanec, tak nebudou finančně traceni na tom, že zůstávají doma,“ okomentovala návrhy ministryně práce v demisi Jana Maláčová (ČSSD).

Ošetřovné

Krizové ošetřovné má podle schváleného vládního návrhu opět činit 80 procent základu výdělku místo běžných 60 procent a stát je má vyplácet po celou dobu uzavření škol či tříd. „Myslím, že to je hlavně důležité pro maminky samoživitelky, k tomu, aby přežily tuto dobu finančně,“ popsala místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Jana Pastuchová (ANO). Poslanci rozšířili okruh pečujících lidí, kteří mají mít na podporu nárok, dosáhnou na ni například prarodiče dětí, které kvůli opatřením do školy nemohou.

Předlohu dolní komora schválila hlasy 176 ze 178 přítomných poslanců. Ještě ji musí projednat Senát a podepsat prezident. Pokud bude platit, ošetřovné se bude vyplácet podle nových pravidel zpětně od začátku listopadu, nejdéle do konce února. Dodatečné výdaje státního rozpočtu vláda odhadla na 600 milionů korun. Rozdíl má Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplatit do 90 dnů.

Podobná pravidla pro ošetřovné platila kvůli koronavirové krizi už v minulém a předminulém školním roce. Parametry se několikrát měnily.

Příspěvek pro lidi v karanténě

Vláda v demisi prosadila ve sněmovně také návrh, podle kterého mají lidé v karanténě dostávat k náhradě mzdy či platu příspěvek až 370 korun denně, aby se izolaci nevyhýbali kvůli ztrátě výdělku. Sněmovní sociální výbor doporučil poslancům, aby předlohu dosluhující vlády schválili.

Na návrh pětikoalice ale podpořil zkrácení platnosti opatření. Příspěvek má být podle sněmovních úprav vyplacen těm, kteří se do karantény dostali od konce letošního listopadu do konce února příštího roku. Vláda v demisi jej navrhovala vyplácet až do příštího června.

Ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jana Maláčová (ČSSD) poslancům řekla, že „izolačku“ v předchozím jarním koronavirovém období čerpalo 363 tisíc lidí. Za březen až červen stát za toto opatření vyplatil zhruba 1,1 miliardy korun, uvedla ministryně. Oproti jaru mohou příspěvek získat i lidé po návratu ze zahraničí.

Kompenzační bonus

Takzvaný kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné a společníky společností s ručením omezeným má činit až tisíc korun denně. V případě lidí, kteří pracují na dohody, to má být 500 korun denně. Podpora míří na firmy a podnikatele, kterým klesly v rozhodném období tržby nejméně o 30 procent. Předloha byla schválena, finanční správa bude nejspíš bonus vyplácet zpětně od 22. listopadu.

Na návrh stran nastupující vládní koalice sněmovna umožnila, aby podnikatelé mohli čerpat bonus spolu s dalšími covidovými programy. Jde především o programy Covid 21 a Covid Nepokryté náklady. Podle vládního návrhu byl možný souběh jen s programem Antivirus. Malou společností s ručením omezeným bude společnost s nejvýše dvěma společníky – fyzickými osobami nebo společníky, kteří jsou členy jedné rodiny.

Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO) s umožněním souběhu bonusu s dalšími programy nesouhlasila. Bonus má podle ní sloužit právě k tomu, aby stát nenutil podnikatele žádat o dotace a nemusel vypisovat složité dotační programy.

Podpora je zaměřena na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 30 a více procent. O bonus budou moci na základě schváleného pozměňovacího návrhu žádat také podnikatelé, kteří zahájili podnikání mezi letošním 1. srpnem a 22. listopadem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obchodníci se učí legislativu k prodeji kratomu

Už měsíc platí nařízení vlády, které povoluje prodej kratomu pouze ve speciálních obchodech s licencí. Aktuálně ji má padesát prodejen. Odborníci v pátek vysvětlovali novou legislativu k prodeji kratomu vietnamským podnikatelům. Za prodej kratomu bez licence hrozí prodejcům milionové sankce. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS) navrhuje, aby se na tuto látku a jí podobné navíc zavedla spotřební daň. To bude řešit nová vláda. „Nebudu se bránit diskusi,“ říká místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Téma dalších látek se bude ale řešit i ve sněmovně, kde vznikl nový podvýbor pro léčebné konopí a přírodní látky.
před 6 hhodinami

Jedna z poškozených lokomotiv po nehodě na Českobudějovicku skončí nejspíš ve šrotu

Poškozené vlaky po železniční nehodě u Zlivi na Českobudějovicku z 20. listopadu jsou po komisní prohlídce. Podle prvních závěrů půjde zničená zastaralá lokomotiva rychlíku pravděpodobně do šrotu, tento typ stroje má už i tak z trati do dvou let zmizet. O opravě RegioPanteru, který byl v provozu teprve tři roky, České dráhy teprve rozhodnou. Škody se podle odhadu komisařů pohybují kolem 65 milionů korun. Vyšetřování nehody stále pokračuje. Několik zdrojů teď naznačuje, že se vyšetřovatelé zabývají verzí, podle které za nehodou nebylo jen lidské selhání.
před 7 hhodinami

Fiala: Ukrajina letos získala skrze muniční iniciativu 1,8 milionu kusů munice

Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek tak byl splněn, napsal vpodvečer na síti X končící premiér Petr Fiala (ODS). Loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice. Tuzemskou muniční iniciativu oceňuje jak Ukrajina, tak i spojenci Česka v EU a NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kamion, z něhož se vysypaly klády na dálnici, byl přetížený o 13 tun

Nákladní vozidlo s kulatinami, které zapříčinilo čtvrteční tragickou nehodu na dálnici D56 u Ostravy, bylo přetížené. Náklad byl těžší zhruba o 13 tun, uvedla v pátek policie. Šedesátiletý muž, který při nehodě utrpěl vážná zranění, v nemocnici zemřel. Policie proto nyní případ vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU hodlá od července zavést clo tři eura na malé balíky

Všechny balíky v hodnotě nižší než 150 eur (zhruba 3600 korun) přicházející do Evropské unie budou od července podléhat clu ve výši tří eur (zhruba 73 korun). Dohodli se na tom v pátek podle agentur ministři financí EU na jednání v Bruselu. Doposud byly takovéto balíky od cla osvobozeny. Česko na schůzce zastupoval odcházející ministr Zbyněk Stanjura (ODS).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rakousko prodlouží o půl roku kontroly na hranicích

Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. Postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí, prohlásil podle agentury APA tamní ministr vnitra Gerhard Karner. Naposledy prodloužilo Rakousko hraniční kontroly v říjnu, a to o dva měsíce do 15. prosince.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami
Načítání...