Maďarský premiér Viktor Orbán přijel na návštěvu Česka. Nejprve jednal s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO), který poté na tiskové konferenci kritizoval neschopnost zabránit ilegální migraci i kvóty. Orbán zopakoval, že Maďarsko nebude v otázce migrace přijímat rozhodnutí, která budou proti vůli jeho občanů. Oba politici naopak chválili spolupráci ve zbrojním průmyslu. Orbán se setkal také s předsedy obou komor parlamentu a v Lánech jednal i s prezidentem, který ocenil jeho roli při obraně hodnot evropské civilizace.
Český předseda vlády hned v úvodu označil Orbána za svého přítele: „Naše vztahy jsou nadstandardní.“ Připomněl, že maďarský premiér byl první, kdo hodnotil kvóty a politiku EU vůči ilegální migraci velmi kriticky a sklidil za to vlnu negativních reakcí. Zopakoval proto, že i Česko kvóty dál odmítá.
„Není možné, abychom měli v Evropě 700 tisíc ilegálních migrantů, kteří porušili zákon. Není možné, aby pašeráci, kteří v roce 2016 vydělali 5,7 miliardy eur, určovali, kdo bude v Evropě pracovat a žít,“ zdůraznil Babiš. Evropa už ale podle něj nyní vnímá, že je potřeba řešit migraci systémově. Zmínil například dohody se severoafrickými státy.
Orbán: Masová migrace může mít dopad na demokracii
Orbán českou vládu pochválil, že v poslední době zaujala vůči evropské politice odvážné stanovisko. Vadí mu, že lidé nemají šanci vyjádřit svůj názor a pokud ho vyjádří, politici to neberou v potaz: „Politika se stává v Evropě elitářskou.“
Masová migrace je přitom podle Orbána natolik závažná, že může mít dopad na demokratický charakter společnosti. Zdůraznil proto, že Maďarsko v této otázce nebude přijímat rozhodnutí, která budou proti vůli jeho občanů: „Národ nechce změnit charakter své země a životní styl.“
Orbán ocenil i české odmítnutí připravovaného globálního paktu OSN o migraci, od kterého předtím odstoupilo i Maďarsko. Podpořil naopak aktivity zemí Visegrádské skupiny (V4), kam kromě Česka a Maďarska patří Slovensko a Polsko. Ty se v rámci boje s nelegální migrací dohodly na nákupu lodí pro libyjskou pobřežní stráž a zvažují rozšíření této pomoci na Maroko a Tunisko.
Oba premiéři také kritizovali Evropskou komisi, která je podle nich příliš politickým orgánem. Nová komise, jež vznikne příští rok po evropských volbách, by podle nich měla být spíše strážcem unijních smluv, politická rozhodnutí by měla připadnout ve větší míře národním státům. „Chceme, aby se Evropská komise a Evropa změnily, aby byl větší hlas členských států,“ řekl Babiš.
Důraz na zbrojní průmysl
Spolu s Orbánem ocenil také vzájemné ekonomické vztahy, které se podle obou politiků každý rok zlepšují. „Daří se nám prohlubovat naši hospodářskou spolupráci zejména v oblasti obranného průmyslu. Zvuk zbraní naší výroby je celosvětový,“ poznamenal český předseda vlády.
Orbán dodal, že v tomto odvětví spolu mohou spolupracovat pouze státy, které k sobě mají důvěru. Maďarsko nakoupilo například bojové letouny a má zájem i o další obranné zakázky. S Babišem se Orbán shoduje i v pohledu na jadernou energetiku, kterou považují za velmi důležitou.
Sněmovně Orbán poděkoval za podporu Maďarska před EU
Po návštěvě v Kramářově vile se maďarský premiér setkal i s předsedy obou komor parlamentu. V Poslanecké sněmovně jednal s Radkem Vondráčkem (ANO). Poděkoval za říjnové usnesení, v němž se sněmovna ohradila proti hlasování Evropského parlamentu o sankčním řízení s Maďarskem kvůli údajnému ohrožení hodnot Unie.
Orbán se vyslovil i pro užší spolupráci V4, která by mohla získat institucionální základ. Vondráček je pro vytvoření parlamentní rady složené z vedení sněmoven a předsedů výborů. „Rada by ukázala, že V4 je skutečně jednotná, a dala by třeba i nějaký mandát našim představitelům při jednáních navenek,“ uvedl.
Společná banka zemí V4
V Senátu přivítal Orbána předseda Jaroslav Kubera (ODS). Mluvili spolu o přípravě na další programové období, kdy oba státy dostanou z EU méně peněz. Kubera proto ocenil Orbánův nápad vytvořit společnou investiční banku V4. Dodal, že by vytvořil i banku normální. Ta by podle něj na rozdíl od komerčních ústavů zaručovala veřejné správě i občanům stoprocentní výplatu vkladů. Orbán podotkl, že by to bylo možné realizovat v průběhu příštích sedmi let.
Odpoledne přijel Orbán spolu s delegací za prezidentem do Lán. Miloš Zeman ho oslovil jako „více než dobrého přítele“ a uvedl, že ho schůzka velmi těší. Podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka vysoce ocenil roli Orbána při obraně hodnot evropské civilizace a vyzdvihl vynikající vztahy s Maďarskem.
Zeman se také Orbánovi omluvil za změnu kategorie velvyslanectví v Budapešti. „Ujistil, že udělá vše pro to, aby byla tato chyba napravena a rozhodnutí zrušeno,“ napsal mluvčí na Twitteru. Zeman kritizoval krok ministerstva zahraničí, které nebude do budoucna řadit ambasádu v Budapešti, stejně jako v několika dalších zemích, do kategorie „země s nejvyšší politickou důležitostí“.
Diplomacie ale uvedla, že jde jen o technickou úpravu související s rozpočtem. Kategorizace ambasád vyjadřuje pouze změnu v platových třídách vedoucích diplomatů, není to politický signál z hlediska bilaterálních vztahů nebo priorit české zahraniční politiky. Za ministra zahraničí Tomáše Petříčka se postavila i jeho ČSSD.
Orbánovu návštěvu Česka hodnotili někteří politici v pořadu ČT Události, komentáře. „Pro mě je maďarský stát velmi autoritativní. Zamilovanost do tohoto státu mě překvapuje, daleko víc vidím ve spolupráci s Německem, se Slovenskem, Rakouskem, Polskem. Myslím, že cenzuru nebo zakazování studijních oborů bych se od Maďarska neučil,“ myslí si o chování Budapešti poslanec za ČSSD Petr Dolínek.
Podobně to vidí europoslanec Stanislav Polčák (STAN). „Jde i o několik rozsudků, které vyhráli maďarští občané proti svému státu – Maďarsko je odmítá respektovat, i Evropský soud pro lidská práva, to je skutečný nonsens. Byly rozpuštěny některé náboženské společnosti. To bychom neměli následovat a divím se, že český premiér tyto otázky nezvedl, i někteří Češi studují na těch univerzitách,“ prohlásil Polčák.
Naopak poslanec Jiří Mašek (ANO) vnímá přátelské naladění při rozhovorech pozitivně. „S našimi sousedy, konkrétně s visegrádskou čtyřkou a s Rakouskem, bychom měli mít co nejlepší vztahy,“ konstatoval Mašek s tím, že pokud jde o kauzu kolem univerzity v Maďarsku, tak si „není jist, jestli by Česká republika měla jinému svrchovanému státu mluvit do těchto věcí“.
