Prezident Miloš Zeman podpořil proevropskou výzvu 21 prezidentů Evropské unie. Ve společném prohlášení vyzvali občany Unie, aby se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu. Zároveň se vyslovili pro evropskou integraci a silnou Evropskou unii. Pod výzvu se podepsali také například francouzský prezident Emmanuel Macron, německý prezident Frank-Walter Steinmeier, polský prezident Andrzej Duda či slovenský prezident Andrej Kiska.
„Evropská integrace pomohla realizovat staletou naději na mír v Evropě poté, co nespoutaný nacionalismus a další extrémní ideologie dovedly Evropu k barbarství dvou světových válek,“ uvádí prohlášení. Hlavy většiny států EU upozorňují, že by mír, svoboda či blahobyt neměly být brány jako samozřejmost.
Prezidenti vyzvali všechny evropské občany, kteří jsou oprávněni hlasovat, aby se zúčastnili květnových voleb do Evropského parlamentu. „Jste to vy, evropští občané, kdo rozhodne, jakým směrem by se měla Evropská unie vydat,“ uvedli.
Upozornili, že poslanci budou společně s Radou Evropské unie rozhodovat například o tom, které předpisy by měly v Evropě platit.
Prohlášení připomíná, že EU čelí mnoha výzvám včetně odchodu Velké Británie z Unie nebo myšlenkám na větší integraci či na vícerychlostní Evropu. „Názory na tyto záležitosti se liší mezi občany a vládami členských států, jakož i mezi námi, hlavami států. Nicméně všichni souhlasíme, že evropská integrace a jednota jsou nezbytností a že chceme udržet Evropu v podobě Unie,“ zdůraznili prezidenti.
Klimatické změny ani migrace se nezastaví na hranicích
Pouze silné společenství bude podle nich schopno čelit globálním výzvám současnosti. „Dopady změn klimatu, terorismu, ekonomické globalizace a migrace se nezastaví na státních hranicích. Čelit těmto výzvám a pokračovat na cestě k hospodářské a sociální soudržnosti a růstu můžeme úspěšně pouze tehdy, budeme-li spolupracovat jako rovnocenní partneři na institucionální úrovni,“ dodali.
Vyslovili se pro silnou Evropskou unii se společnými institucemi, která je schopna se reformovat a je postavena na členských státech jako na hlavních základech. Zároveň varují před návratem Evropy, ve které nejsou země rovnocennými partnery, ale protivníky.
Eurovolby se v Česku uskuteční v pátek 24. a v sobotu 25. května. Kandiduje v nich letos 39 stran, hnutí a jejich koalic. Jejich výsledky budou moci být zveřejněny až poslední květnovou neděli hodinu před půlnocí, neboť ve většině zemí EU se bude hlasovat právě v tento den.
- Evropa je nejlepší nápad, jaký jsme kdy měli
- Evropská integrace pomohla realizovat staletou naději na mír v Evropě poté, co nespoutaný nacionalismus a další extrémní ideologie dovedly Evropu k barbarství dvou světových válek. Dodnes nemůžeme a neměli bychom brát mír a svobodu, prosperitu a blahobyt jako samozřejmost. Je nezbytné, abychom se do velké myšlenky mírové a integrované Evropy aktivně zapojili všichni.
- Volby do Evropského parlamentu mají zvláštní význam: Jste to vy, evropští občané, kdo rozhodne, jakým směrem by se měla Evropská unie vydat. My, prezidenti Bulharska, České republiky, Německa, Estonska, Irska, Řecka, Francie, Chorvatska, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Rakouska, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovinska, Slovenska a Finska proto vyzýváme evropské občany, kteří jsou oprávněni hlasovat, aby se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu na konci května roku 2019.
- Evropské národy se z vlastní svobodné vůle spojily v Evropskou unii, která je založena na principech svobody, rovnosti, solidarity, demokracie, spravedlnosti a loajality mezi jejími členy. Unii, která nemá v dějinách Evropy obdoby. V naší Evropské unii jsou to právě volení poslanci Evropského parlamentu, kdo společně s Radou Evropské unie, tedy s vládami všech členských států, rozhoduje o tom, které předpisy by měly v Evropě platit či jak bude nakládáno s evropským rozpočtem.
- Všichni jsme Evropané
- Pro mnoho lidí v Evropě, zejména pak pro příslušníky mladé generace, se evropské občanství stalo jejich druhou přirozeností. V jejich pojetí se láska k vesnici, městu, regionu či národu nevylučuje s oddaností Evropě.
- Naše Evropa je schopna čelit výzvám společně
- V posledních měsících, více než kdy jindy, čelí Evropská unie skutečným výzvám. Poprvé od začátku evropské integrace lidé zpochybňují některé integrační kroky, jako například zavedení svobody pohybu nebo vytvoření společných institucí. Poprvé členský stát usiluje o odchod z Unie. Současně však jiní vyzývají k větší integraci v EU nebo v eurozóně či podporují vícerychlostní Evropu.
- Názory na tyto záležitosti se liší mezi občany a vládami členských států, jakož i mezi námi, hlavami států. Nicméně všichni souhlasíme, že evropská integrace a jednota jsou nezbytností a že chceme udržet Evropu v podobě Unie. Pouze silné společenství bude schopno čelit globálním výzvám současnosti. Dopady změn klimatu, terorismu, ekonomické globalizace a migrace se nezastaví na státních hranicích. Čelit těmto výzvám a pokračovat na cestě k hospodářské a sociální soudržnosti a růstu můžeme úspěšně pouze tehdy, budeme-li spolupracovat jako rovnocenní partneři na institucionální úrovni.
- Chceme silnou a integrovanou Evropu
- Potřebujeme silnou Evropskou unii, Unii, která má společné instituce, Unii, která neustále kritickým okem přezkoumává svou práci a je schopna se reformovat, Unii, která je postavena na svých občanech a na svých členských státech jako na hlavních základech.
- Tato Evropa potřebuje živou politickou diskusi o své budoucnosti, která bude vycházet z Římské deklarace ze dne 25. března 2017. Evropa je schopna ustát velmi široké spektrum názorů a myšlenek. Rozhodně však nesmíme dopustit návrat Evropy, v níž země již nejsou rovnocennými partnery, nýbrž protivníky.
- Naše sjednocená Evropa potřebuje silný hlas národů. Proto vás vyzýváme, abyste uplatnili své hlasovací právo. Hlasovat se totiž bude o naší společné evropské budoucnosti.
- Rumen Radev
Prezident Bulharské republiky - Miloš Zeman
Prezident České republiky - Frank-Walter Steinmeier
Prezident Spolkové republiky Německo - Kersti Kaljulaid
Prezident Estonské republiky - Michael D. Higgins
Prezident Irska - Prokopios Pavlopoulos
Prezident Řecka - Emmanuel Macron
Prezident Francouzské republiky - Kolinda Grabar-Kitarović
Prezident Chorvatské republiky - Sergio Mattarella
Prezident Italské republiky - Nicos Anastasiades
Prezident Kyperské republiky - Raimonds Vējonis
Prezident Lotyšské republiky - Dalia Grybauskaitė
Prezident Litevské republiky - János Áder
Prezident Maďarské republiky - George Vella
Prezident Maltské republiky - Alexander Van der Bellen
Prezident Rakouské republiky - Andrzej Duda
Prezident Polské republiky - Marcelo Rebelo de Sousa
Prezident Portugalské republiky - Klaus Johannis
Prezident Rumunska - Borut Pahor
Prezident Slovinské republiky - Andrej Kiska
Prezident Slovenské republiky - Sauli Niinistö
Prezident Finské republiky
