Úřady začínají vydávat voličské průkazy pro evropské volby. Kdo chce volit mimo bydliště, může ještě požádat

48 minut
90’ ČT24 - Přípravy na volby do Evropského parlamentu
Zdroj: ČT24

Češi, kteří chtějí ve volbách do Evropského parlamentu hlasovat mimo své trvalé bydliště, musí požádat o voličský průkaz. Na úřad si pro něj mohou osobně přijít až do 22. května, písemně pak musí požádat do 17. května. Samotné volby se v Česku konají 24. a 25. května, výsledky však statistici zveřejní až v neděli 26. května večer, kdy se zavřou poslední volební místnosti v Evropě. K účasti ve volbách vyzvali prezidenti členských zemí včetně Miloše Zemana.

„Od 9. května mohou úřady začít vydávat voličské průkazy. Vydávány jsou buď na základě osobní návštěvy na obecním úřadě, kde má volič trvalý pobyt, pak mu bude vydán na místě, do 22. května 16:00. Případně o něj může požádat písemně s ověřeným podpisem nebo skrze datovou schránku, tam je limitním datem 17. květen 16:00,“ vysvětloval v pořadu Devadesátka ČT24 náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.

Doporučuje spíše osobní návštěvu. „Když zajdete osobně, máte jistotu, že voličský průkaz dostanete do ruky a odnesete si jej v rámci jedné návštěvy úřady. Pokud požádáte elektronicky, musíte také počítat s tím, zdali vám bude zásilka s průkazem doručena. Případně můžete pověřit jinou osobu na základě plné moci, aby za vás průkaz vyzvedla,“ radí Mlsna.

Upozorňuje také, že průkaz lidé dostanou jen na tom úřadě, kde má volič trvalý pobyt, případně na české ambasádě v členském státu Evropské unie. S průkazem pak volič může hlasovat kdekoli v Česku.

Ve čtvrtek by se měli rovněž voliči dozvědět, kde přesně budou za dva týdny volit. Uplyne totiž lhůta, během které měly úřady tyto informace vyvěsit na své weby nebo obecní vývěsky.

Hlasovací lístky obdrží voliči do poštovních schránek nejpozději tři dny před začátkem voleb, tedy do 21. května. Vybírat mohou ze 39 uskupení a celkem 844 kandidátů. Preferenční hlas mohou dát maximálně dvěma kandidátům. Na rozdíl od parlamentních voleb mají lidé v celém Česku na výběr stejné kandidáty, neliší se podle krajů. 

Prezidenti členských států EU vyzvali všechny evropské občany, kteří jsou oprávněni hlasovat, aby se zúčastnili květnových voleb do Evropského parlamentu. „Jste to vy, evropští občané, kdo rozhodne, jakým směrem by se měla Evropská unie vydat,“ uvedli. Upozornili, že poslanci budou společně s Radou Evropské unie rozhodovat například o tom, které předpisy by měly v Evropě platit. Společné prohlášení prezidentů podpořila i česká hlava státu Miloš Zeman.

Volit lze v celé EU, má to ale háčky

Češi v jiné unijní zemi sice hlasovat mohou, ale ne pro české kandidáty. Vybírat mohout jen mezi kandidáty dané země. Každý stát má navíc vlastní pravidla a podmínky pro hlasování, například v Lucembursku mohou unijní občané volit až po pěti letech pobytu.

V Česku naopak mohou hlasovat i unijní občané, pokud na úřadě včas požádali o zapsání na seznam voličů, bude jim nejpozději druhý den voleb více než osmnáct let a jsou zaregistrováni k přechodnému nebo trvalému pobytu nejpozději 45 dní před volbami. 

Dvoudenní volby v Česku jsou unikát

Volby do Evropského parlamentu se konají ve všech zemích EU, ale v různých dnech a čase. První odvolí už ve čtvrtek 23. května lidé v Nizozemsku, ve většině států se ale bude hlasovat až v neděli 26. května. V Česku se volí tradičně v pátek a v sobotu, tedy 24. a 25. května. První den od 14 do 22 hodin, druhý den od 8 do 14 hodin.

„Dvoudenní volby jsou českým specifikem, v Evropě je to unikátní,“ říká Mlsna s tím, že země se drží svých tradic a obvykle i pravidel platných pro ostatní typy voleb. „V Británii se volí standardně ve čtvrtek, v Itálii v neděli do 23 hodin,“ popisuje. 

A právě až v tuto dobu může Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnit výsledky evropských voleb v Česku, ačkoliv už budou hlasy dávno sečtené. Statistici nebudou zveřejňovat průběžné výsledky, ale oznámí rovnou celkové výsledky včetně rozdělení mandátů, dodal mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 17 mminutami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 3 hhodinami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 13 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...