V pondělí skokově narostl počet nových případů koronaviru – testy odhalily 20 270 nakažených, o třináct tisíc víc než před týdnem, vyplývá z dat ministerstva zdravotnictví. Další případy spadají mezi reinfekce. Také samotesty ve firmách zjistily ještě tisíce pozitivních. O nárůstu případů a krizových scénářích bude v úterý v pořadu Události, komentáře hovořit premiér Petr Fiala (ODS).
Zaměstnavatelé nahlásili 4509 pozitivních samotestů
On-line přenos
Koronavirus - leden 2022
- 17:47
Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.
- 21:13
Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.
- 21:12
Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.
Počet nových případů výrazně roste v důsledku šíření nakažlivější varianty omikron. Už v minulém týdnu tvořil omikron v celém Česku více než polovinu nových případů, nyní je to osmdesát procent.
Za celou dobu epidemie překročil dvacetitisícovou hranici denní počet nově potvrzených případů osmkrát. Sedmkrát to bylo loni na přelomu listopadu a prosince. Dosavadní maximum, 27 937 zjištěných případů, je z 25. listopadu 2021. V posledním měsíci loňského roku pak epidemie zpomalovala, nově nakažených začalo v mezitýdenním srovnání přibývat po Novém roce.
Predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ukazují, že denní počty nakažených by se na vrcholu omikronové vlny epidemie na konci ledna mohly dostat až k padesáti tisícům případů denně. Po rychlém nárůstu ale odborníci očekávají také rychlý pokles.
Co se týče incidence, na sto tisíc obyvatel připadá v posledních sedmi dnech 799 nově nakažených, o 121 víc než o den dříve. Pacientů s covidem-19 je podle dat v nemocnicích 1660, na počátku minulého týdne jich bylo asi o osm set víc. Nicméně proti uplynulému víkendu hospitalizovaných o sedmdesát přibylo.
Samotesty ve firmách odhalily 4509 pozitivních pracovníků
Od pondělí se až na výjimky dvakrát týdně testují všichni pracovníci. Pokud antigenní test v práci ukáže pozitivní výsledek, následuje karanténa. Když se u testovaného neobjeví příznaky, trvá pět dalších dnů, pak automaticky končí. Kontakty se v takovém případě netrasují. Naopak, pokud se symptomy během karantény objeví, měli by lidé zavolat svému lékaři. Ten je pošle na kontrolní PCR test. Když je negativní, znamená to i konec karantény.
Pokud je ale pozitivní, začíná izolace. I ta trvá pět dnů, počítá se ale ode dne provedení kontrolního testu. V případě, že příznaky přetrvávají déle, rozhoduje o dalším postupu lékař. Ten izolaci může dál prodlužovat. Lidé, kteří byli v izolaci, se následující půlrok můžou prokazovat certifikátem o prodělání nemoci, který platí i v zahraničí. Rizikové kontakty lidí pozitivně testovaných PCR metodou se trasují a musí do karantény. Na pět bezplatných PCR testů měsíčně můžou jít děti, lidé s alespoň jednou dávkou očkování a ti, kdo se ze zdravotních důvodů očkovat nemůžou.
Za pondělí zaměstnavatelé nahlásili 4509 pozitivních samotestů svých pracovníků. Celkový počet lidí, kteří se v pondělí testovali, ale není znám, firmy hlásí jen pozitivní případy. Podle ministerstva zdravotnictví by povinnost testovat dvakrát týdně měla platit dva až tři týdny.
Povinnost mají všichni pracovníci včetně OSVČ, kteří se na svém pracovišti potkávají s dalšími osobami. Podle dřívějších vyjádření bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) by mělo jít zhruba o čtyři miliony lidí ve veřejném a soukromém sektoru. Souhrnná data vydá ministerstvo zdravotnictví příští týden. Zástupci zaměstnavatelů uvedli, že zatím počty případů zásadní problémy nezpůsobují. Čekají ale co bude v dalších dnech.
Část firem se v pondělí rozhodla testovat své zaměstnance antigenními testy, které provádějí zdravotníci. V pondělí jich udělali více než 50 tisíc. Proti minulému týdnu, kdy ještě povinnost testovat všechny pracovníky nebyla, to je nárůst o 15 tisíc. Jejich výsledky se na rozdíl od samotestů projeví v denní statistice.
Události: Samotesty v zaměstnání (zdroj: ČT24)
Nejrychleji se nákaza šíří v Praze
Nejhorší situace je nyní v Praze, kde k úterý incidenční číslo stouplo na 1608, o den dříve bylo o 234 nižší. V hlavním městě v pondělí přibylo nejvíce případů za celou dobu epidemie, předchozí rekord připadal na loňský 25. listopad, kdy se v metropoli prokázalo 3114 infikovaných. Incidence stoupá v posledních dnech ve všech krajích, přes tisíc je ještě ve Středočeském kraji.
Naopak relativně nejlépe je na tom Vysočina a Moravskoslezský kraj s incidencí 407, respektive 459.
Roste počet opětovně nakažených
Denní přírůstek nově nakažených na webu ministerstva nezahrnuje takzvané reinfekce, tedy případy opakované nákazy u dříve pozitivně testovaného člověka. V pondělí jich bylo 2028, v mezitýdenním srovnání asi o třináct set víc. Důvodem nárůstu reinfekcí je zřejmě též varianta omikron, která podle zkušeností z některých zemí dokáže překonat imunitu získanou očkováním i dříve prodělanou nemocí.
Potvrzených reinfekcí, tedy nákaz s příznaky, které od sebe dělí nejméně 60 dní, bylo podle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v prosinci loňského roku téměř čtyři tisíce. Od začátku epidemie v březnu 2020 jich SZÚ potvrdil celkem 12 207.
SZÚ každý případ reinfekce prověřuje a eviduje je podle mezinárodních kritérií. Podmínkou jsou právě příznaky a odstup nejméně 60 dní. Takových zaznamenal 12 207. „Kromě tohoto počtu bylo identifikováno ještě více než devět tisíc případů možných, suspektních reinfekcí, u kterých ale minimálně jedna z epizod onemocnění proběhla bezpříznakově,“ uvedla mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová. Dalších 12 736 případů se dál prověřuje.
Laboratoře v pondělí podle dat ministerstva zdravotnictví provedly celkem téměř 134 tisíc testů, asi o 27 tisíc víc než před týdnem.
Podíl potvrzených nákaz mezi testovanými v mezitýdenním srovnání roste. U takzvané diagnostické indikace, kdy se testují lidé s příznaky, bylo v pondělí pozitivních přes třicet procent testů, před týdnem to bylo kolem šestnácti procent. Podíl prokázaných nákaz u epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například po rizikovém kontaktu s nakaženým, činil v pondělí necelých devatenáct procent a z nejčastějších preventivních testů koronavirus ukázalo pozitivitu devět procent.
Studio ČT24: Vědecký redaktor Vladimír Piskala k povinnému plošnému testování zaměstnanců (zdroj: ČT24)
Krizový štáb: Zahlcení nemocnic zatím nehrozí
Podle Ústředního krizového štábu i přes zhoršující se epidemickou situaci zatím nehrozí zásadní zahlcení zdravotnických zařízení. Vědecké studie ukazují, že omikron je proti variantě delta sice nakažlivější, ale průběh onemocnění bývá lehčí. Hospitalizovaných v těžkém stavu bylo v pondělí 276, nejméně od konce října.
Lékaři stále upozorňují na to, že nejlepší prevencí před vážným průběhem je očkování. Proti omikronu pak zejména přeočkování posilující dávkou. V Česku se proti koronaviru očkuje už víc než rok, zdravotníci od té doby podali přes šestnáct a půl milionu dávek vakcíny.
V pondělí se přišlo naočkovat 51 515 lidí, zhruba o 28 tisíc méně než před týdnem. Přes 44 tisíc z nich dostalo posilující dávku. Ukončenou vakcinaci proti koronaviru má téměř 6,74 milionu lidí a víc než 3,32 milionu naočkovaných dostalo posilující dávku. Nárok na vakcínu mají zájemci od pěti let.
Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání tripartity sdělil, že vláda se chystá ve středu rozhodnout o vyhlášce o povinném očkování pro vybrané profese a lidi nad 60 let. Zaměstnavatelé by se povinnému očkování u pracovníků ve zdravotnictví, energetice a dalších oborech kritické infrastruktury nebránili. Podle odborů by očkování mohlo být povinné pro nově přijímané zaměstnance.
V proočkovanosti nejmladších jsou velké regionální rozdíly
U dětí ve věku od 5 do 11 let je očkování zatím výrazně pomalejší, než bylo za první měsíc u skupiny dětí od 12 do 15 let. Až desetinásobné jsou rozdíly v proočkovanosti mezi některými okresy. Zatímco v Praze, některých částech Jihočeského, Středočeského kraje a Vysočiny je očkováno šest až sedm procent dětí od 5 do 11 let, v okresech Jeseník a Česká Lípa to je 0,6, respektive 0,8 procenta dětí, uvedlo Centrum pro modelování společenských a biologických procesů (Bisop).
Očkování má děti stejně jako dospělé chránit před těžkým průběhem onemocnění a následnými komplikacemi. Bisop připomíná, že vakcinace dětí je přirozeně spojená s obavami rodičů, které je možné zmírnit vhodnou komunikací. Zásadní roli v tomto mají praktičtí lékaři pro děti a dorost. Lékaři mají sice k dispozici doporučení odborných společností, ale chybí jim jakýsi komunikační manuál, který by mohli využít při rozhovorech s rodiči.
„Webové stránky Ministerstva zdravotnictví ČR věnované očkování proti covid-19 se pak vakcinaci mladších dětí vůbec nevěnují a komunikace úřadu se soustředí na organizační aspekty vakcinace. Pravděpodobně tak dochází k situacím, kdy rodiče při hledání informací narazí spíše na materiály zpracované odpůrci vakcinace vytvořené s cílem ovlivnit jejich rozhodování,“ uvádí zpráva Bisop.
Příčinou nízké proočkovanosti může být podle autorů zprávy i malý počet očkovacích míst, a tedy horší dostupnost vakcinace. Rodiče také mohou narážet na organizační překážky. „Právě horší dostupnost a náročnost celého procesu pak může část rodičů od vakcinace odradit i v případě, že neodmítají očkování jako takové,“ uvádí zpráva.