Od 12. dubna se k prezenční výuce v rotační formě vrátí žáci prvního stupně, podle předsedy Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury ale obnova řádné výuky přichází pozdě. V Událostech, komentářích varoval před deficitem ve vzdělávání, který bude představovat problém celé generace.
„Vznikl celý jeden needukovaný ročník.“ Návrat žáků do škol přichází podle Okamury pozdě
Okamura: Inspirujme se v Japonsku (zdroj: ČT24)
Částečný návrat žáků do škol oznámila vláda Andreje Babiše (ANO) po svém úterním jednání. Dojde k němu 12. dubna a týkat se bude prvních stupňů základních a posledních ročníků mateřských škol, k prezenční výuce bez omezení se vrátí také školy speciální.
Podle předsedy SPD už ale měly být školy otevřené dávno, a když nyní dochází k obnově, měla probíhat plošně. „Vláda si vůbec neuvědomuje, že tady vznikl celý jeden ročník, který není edukovaný, což bude mít dalekosáhlé následky, které přesahují současný rok. Bude to problém generační,“ varoval Okamura ve vysílání ČT24.
Podle lídra opoziční SPD se ukazuje, že plošná vládní opatření (která navíc považuje za příliš represivní a šikanózní) nefungují a veřejnost navíc v kabinet nemá důvěru, což podle něj vyřeší leda rekonstrukce vlády a rezignace některých ministrů – ve vazbě na pandemii jmenuje šéfa ústředního krizového štábu Jana Hamáčka (ČSSD) a ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO).
Okamura: Inspirujme se v Japonsku
Za své hnutí Okamura navrhuje výraznější uvolnění, než s jakým vláda momentálně počítá, otevření maloobchodu i služeb, které by chtěl kompenzovat zvýšenou ochranou ohrožených skupin a udržením funkčního zdravotnického systému.
„Vláda by měla skončit s experimenty a inspirovat se v zahraničí,“ prohlašuje Okamura a za vzor dává stotřicetimilionové Japonsko, které naposledy hlásilo 1500 nově nakažených, z toho 250 v Tokiu. „Jsou tam otevřené restaurace i maloobchod, strategii vytvářejí odborníci,“ dává východoasijskou zemi za vzor.
Poslanec za hnutí ANO a člen zdravotnického výboru dolní komory Jiří Mašek takové směřování rozporuje. Rozvolňovat by se podle něj mělo jen uvážlivě a pomalu. „Kdybychom jako v Japonsku uvolnili restaurace a malé obchody, už teď by byly přehlcené nemocnice. Něco jiného je to v ostrovním státě, kde lidé mají určitou disciplínu a všechno se dá lepším způsobem korigovat, než ve středu Evropy, kde jsme z cestovatelského hlediska naprosto průchozí zemí.“
Okamurovu pobídku hledat inspiraci u Japonců rozporoval i prezident České lékařské komory Milan Kubek a označil ji za naivní. „Japonsko zvolilo striktní strategii eliminace viru, od začátku mají epidemii pod kontrolou, omezuje se pouze na lokální ohniska, která se hned řeší přísnými karanténními opatřeními,“ podotkl. „Měli jsme šanci to udělat ještě v létě – a neudělali jsme to.“
S Okamurovými výhradami na hlavu ministra Blatného nicméně Kubek souhlasí. „Úkolem pana docenta Blatného bylo zvládnout epidemii, a je jasné, že ten úkol nezvládl,“ podotkl s tím, že když Blatný na podzim do úřadu nastupoval, měla pandemie tři tisíce obětí, kdežto v současnosti jich je sedmadvacet tisíc. „Na podzim jsme zvolili dilema, jestli budeme zdraví, nebo jestli bude prosperovat ekonomika. Nakonec jsme prohráli oboje.“