Diplomatické vztahy mezi Českou republikou a Ruskem jsou i nadále kvůli vrbětické kauze na bodu mrazu. Zatímco z české strany zní požadavky na omluvu a odškodnění, Moskva chce osvětlit slova ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) o působení českých zpravodajců na území federace. Jeho výroky zaskočily jak senátora Pavla Fischera (nestr.), tak poslance Jiřího Kobzu (SPD), kteří byli spolu s bývalým ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) hosty Otázek Václava Moravce.
Výroky Hamáčka o českých zpravodajcích v Rusku byly za hranou, shodli se Fischer a Kobza
Druhá část pořadu Otázky Václava Moravce (6. 6. 2021) (zdroj: ČT24)
Rusko zařadilo Českou republiku na seznam zemí, které nejsou přátelské. Kromě tuzemska na něm figuruje jediná další země, a to Spojené státy. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Kobza upozornil, že seznam nemluví vyloženě o nepřátelských zemích. „Nevíme, co to znamená. Jaké efekty to bude mít pro naše lidi, pro naše firmy,“ podotkl.
Podle bývalého ministra zahraničí Petříčka je v této situaci zejména nutné zachovat chladnou hlavu, česko-ruské vztahy podle něj byly „v zásadě zmražené“ už před vypuknutím kauzy Vrbětice. „Je třeba se opřít o to, že jsme členy Evropské unie, posouvat debatu směrem do prostoru EU, hledat společnou cestu, jak některým vlivovým aktivitám v Evropě čelit,“ řekl Petříček.
Bývalý šéf resortu by na zařazení na seznam vedle Washingtonu nereagoval, Česko podle něj nemusí se znovunavázáním vztahů s Ruskem spěchat. „Potřebujeme naše partnery přesvědčit o tom, jaké Rusko skutečně je. Myslím, že se to daří. Posun ve vnímání Ruska i Číny v Evropské unii v posledních letech nastal,“ uvedl Petříček. S tím ovšem nesouhlasí Kobza, podle něj jde o záležitost bilaterálních vztahů.
Hamáčkova slova o českých zpravodajcích v Rusku zaskočila Fischera i Kobzu
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve středu uvedla, že Moskva očekává, že české úřady odpoví na otázky, které se týkají činnosti českých zvláštních služeb na území federace. O stažení bezpečnostních služeb z Ruska dříve mluvil ministr vnitra.
„Seděli jsme do noci na ministerstvu vnitra, seděli jsme tam s šéfy tajných služeb a dělali jsme všechno pro to, aby ti lidé (…) nemuseli ani speciálem, ani autem. Aby ruská strana o nich nevěděla a aby v poklidu zmizeli. Protože těm by asi nehrozilo jenom vyhoštění,“ řekl před časem Hamáček.
Bývalého velvyslance ve Francii Fischera tyto zmínky zaskočily a výroky se chce zabývat na senátním zahraničním výboru, jehož je Fischer předsedou. Z účasti na něm se však Hamáček opakovaně omluvil.
Podobně se vyjádřil i Kobza. „To je věc, kterou by člen vlády a ministr vnitra neměl nikdy vypustit z úst. I když samozřejmě všichni vědí, že ve všech zemích operují zpravodajci ostatních zemí, ale takhle to přiznat natvrdo, a ještě do médií, to je skutečně vysoce za hranou,“ řekl Kobza.
S Petříčkem Fischer souhlasí v tom, že v této situace Česko nemusí se svými kroky nijak spěchat. „Je potřeba obrnit se trpělivostí,“ řekl v Otázkách. Naopak Rusko by se mělo za své kroky omluvit a také přiznat a poskytnout odškodnění.
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), který účast v Otázkách Václava Moravce několikrát odmítl, o česko-ruských vztazích mluvil v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. „Je jasné, že doufat v to, že ty vztahy začneme nějakým způsobem narovnávat v nejbližší době, je iluzorní,“ nastínil Kulhánek. Podle něj je ale potřeba debatovat o vztazích do budoucna. Chce proto zorganizovat kulaté stoly, na kterých by se za účasti všech politických stran diskutovalo o jejich budoucím nastavení.
Ministři by měli přichystat scénář na uzavření konzulátů v Brně a Karlových Varech, žádá výbor
Co se týče samotného případu Vrbětice, podle Kobzy v něm existuje důkazní nouze a nebylo podle něj zahájeno trestní řízení. To však nelze ověřit, protože tento údaj spadá mezi utajované informace. Podle Fischera by se však v případě, kdy český kabinet oznámil, že existuje pouze jedna vyšetřovací verze událostí, měla za vládu republika postavit, což neučinil prezident Miloš Zeman. Ten naopak mluví o více vyšetřovacích verzích, čehož pak podle Fischera využilo Rusko.
„Prezident republiky ale není nezávislý vyšetřovatel, který dává glosy k tomu, co se děje. Vrbětická kauza je velmi vážnou krizí bezpečnostní i zahraničněpolitickou. V té by měl prezident mluvit s vládou jedním hlasem a vládu by měl podpořit tak, jak to udělaly obě komory parlamentu,“ řekl Fischer.
V reakci na kroky prezidenta přijal senátní zahraniční výbor usnesení, které mimo jiné uvádí, že jeho agendu v Rusku v minulosti projednávala osoba bez bezpečnostní prověrky a řádné smlouvy s prezidentovou kanceláří. To by se mělo týkat zejména poradce hlavy státu v oblasti energetiky Martina Nejedlého, který disponuje diplomatickým pasem.
Podle Fischera by měl být Nejedlému tento pas odebrán. Petříček však kontroval, že pokud mu byl na základě žádosti Kanceláře prezidenta republiky vydán a od té doby se okolnosti nezměnily, tak by mu naopak měl být ponechán. S tímto postojem se ztotožnil také Kobza. „Spíš bych tlačil na vyšší koordinaci v zahraničněpolitických vztazích mezi vládou a Kanceláří prezidenta republiky,“ řekl.
Senátoři požadují do konce června analýzu důsledků zařazení Česka na seznam ne zcela přátelských zemí vůči Rusku. Ministři vnitra a zahraničí by podle usnesení měli také z bezpečnostních důvodů připravit uzavření konzulátů v Brně a v Karlových Varech.
Dva diplomati, kteří měli Česko opustit, se měli údajně přesunout do Karlových Varů
V rámci reakcí na události vrbětické kauzy už došlo k vyhošťování. Tento týden mělo dojít k narovnání počtu pracovníků na ruské ambasádě v Praze a na české ambasádě v Moskvě, v tuzemské metropoli má od června působit sedm diplomatů a 25 administrativních pracovníků. Podle serverů iDnes.cz a Aktuálně.cz ale dva lidé, kteří měli Českou republiku opustit, byli přesunuti z ambasády na konzulát do Karlových Varů.
Kobza podle svých slov o tomto údajném přesunu bližší informace nemá, ministr Kulhánek by si však kvůli tomu měl povolat ruského velvyslance. Kvůli vysokému množství Čechů žijících v Rusku a Rusů v Česku by se ale podle něj nemělo do počtu pracovníků už dále zasahovat.
„Při počtech lidí, kterých jsou desetitisíce, snižování počtu na obou stranách nese obrovské zatížení na pracovníky a zpomalení agendy,“ řekl Kobza. „Už by nebylo moudré do toho tlačit dál,“ dodal.
Ministerstvo zahraničí chystá ve dvou letech výměnu na 52 velvyslaneckých postech
Změny ale budou provázat česká velvyslanectví i v dalších zemích. Podle Hospodářských novin vláda odvolala 21 českých velvyslanců a u většiny z nich už schválila v utajeném režimu jejich nástupce. Ministerstvo zahraničí pak následně České televizi potvrdilo, že výměnu chystá v letošním roce na 26 pozicích mimořádných a zplnomocněných velvyslanců, v roce 2022 na dalších 26 pozicích. Odmítlo ale poskytnout seznam destinací, kde dojde ke střídání.
Spekuluje se však o vlivu Pražského hradu na obsazení postů, prezident měl údajně tlačit na konec současné velvyslankyně v Rakousku Ivany Červenkové a prosadit měl i svého kandidáta na velvyslance na Ukrajině. „Obsazování velvyslaneckých postů je vždy nakonec předmětem debaty vlády s kanceláří prezidenta. Prezident musí potvrdit návrhy vlády,“ okomentoval Petříček.
Střídání českých velvyslanců
Výměna na postu velvyslance ve Vídni podle něj však nemá opodstatnění. „V posledním roce, kdy jsme byli s Rakouskem ve velmi úzkém kontaktu kvůli pandemii, byla paní Červenková velmi profesionální. Nezaznamenal jsem jediný důvod, proč by měla být předčasně stažena,“ řekl Petříček.
Podle Fischera by měl prezident zejména jednat v zájmu České republiky, kontrolovat ho při tom podle něj mají právě senátoři. „V zahraniční politice nemůže dělat vlastní politiku. Nebo jeho lidé s diplomatickým pasem bez smlouvy s Českou republikou nemají co mluvit do výběru velvyslanců,“ poznamenal.