Při rozhodování o přípustnosti vydání Rusů k trestnímu stíhání do vlasti musí české soudy vždy důkladně zvážit dopady invaze na Ukrajinu, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Ani po vypuknutí války a vyloučení Ruska z Rady Evropy však není vydávání Rusů absolutně vyloučené, plyne z úterního nálezu.
ÚS se konkrétně zabýval stížností muže, jenž čelí ve vlasti stíhání pro podvod. Vrchní soud v Praze chyboval, když krátce po ruském vpádu na Ukrajinu rozhodl o přípustnosti jeho vydání. Podle strážců konstituce měl provést důkladnější dokazování a ověřit, zda lze diplomatické záruky poskytované Ruskem nadále považovat za důvěryhodné a spolehlivé a zda skutečně chrání vydávaného člověka před špatným zacházením.
Pokud vrchní soud řádně nezohlednil situaci vzniklou po zahájení vojenské invaze Ruska na Ukrajinu, porušil základní právo ruského občana na soudní ochranu. ÚS proto jeho rozhodnutí zrušil.
„Tento nález nicméně nelze vykládat tak, že by uvedená vojenská invaze po dobu jejího trvání bez dalšího vylučovala možnost vydávání osob do Ruské federace, včetně stěžovatele, ani se jím ÚS nijak nevyjadřuje k současné praxi rozhodování obecných soudů o přípustnosti vydání,“ stojí v nálezu. Nadále platí, že Česko i Rusko jsou smluvními stranami Evropské úmluvy o vydávání. Je však nutné vždy zohlednit válku a její dopady jakožto mimořádně závažnou okolnost.
Rusko negarantuje práva
Městský soud v Praze rozhodoval o přípustnosti mužova vydání 13. ledna loňského roku, vrchní soud 2. března zamítl mužovu stížnost, a to i přesto, že v mezičase, přesně 24. února, ruská vojska vpadla na Ukrajinu.
Podle mužovy ústavní stížnosti ruské orgány porušují základní práva vlastního obyvatelstva, a to i v reakci na nesouhlas některých lidí s válkou na Ukrajině. Jde podle něj o obecně známé skutečnosti, ke kterým je nutné přihlížet „z úřední povinnosti“.
České soudy později během loňského roku v jiných případech rozhodly, že vydání do Ruska přípustné není, a to právě kvůli potírání mezinárodně garantovaných práv tamního obyvatelstva, nerespektování svobody shromažďování a svobody projevu, ale i vzhledem k ruské agresi na Ukrajině. Také ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), jenž má v záležitostech vydání k trestnímu stíhání do zahraničí z titulu své funkce vždy poslední slovo, rozhodl loni přinejmenším v jednom konkrétním případě o nepřípustnosti vydání.
