Vtrhnutí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa bylo aktem invaze a následné okupace a bylo v rozporu s mezinárodním právem. Konstatuje to usnesení, které ve středu přijala sněmovna na popud předsedy klubu poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška. Má to podle něj mimo jiné bránit překrucování historie.
Vtrhnutí vojsk v roce 1968 bylo aktem invaze a okupace, odhlasovala sněmovna
Vtrhnutí vojsk v roce 1968 bylo aktem invaze a okupace, odhlasovala sněmovna (zdroj: ČT24)
Pro usnesení hlasovalo 145 ze 156 přítomných poslanců napříč stranami, a to včetně tří poslanců KSČM.
Podle Bartoška někteří poslanci srpnové události relativizují, hlavně ti z KSČM. „Je potřeba, aby usnesení, které bylo navrženo, bylo jasným vzkazem veřejnosti. Jasným vzkazem lidem, ale i ostatním státům, včetně Ruska, že neakceptujeme komentáře, které v poslední době zaznívají,“ řekl Bartošek.
Jak dodal, má na mysli komentáře, které relativizují události 21. srpna. Do těchto komentářů se podle něj pouštějí nejen některé proruské servery, ale i někteří čeští politici, většinou z řad KSČM.
Například předseda KSČM Vojtěch Filip z ozbrojeného vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa ve vyjádření pro britský list The Guardian nepřímo obvinil Ukrajince. Pro list mimo jiné uvedl, že tehdejší šéf sovětských komunistů, Leonid Iljič Brežněv, byl Ukrajinec a že hlavní silou invazních armád byli Ukrajinci.
Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik Bartoška však již v pondělí dopoledne odkázal na usnesení 14. sjezdu KSČ, takzvaného Vysočanského sjezdu, který se uskutečnil ještě v srpnu 1968. Podle něj se Bartošek vlamuje do otevřených dveří. Usnesení Vysočanského sjezdu však pozdější vedení strany zrušilo.
Poslankyně KSČM Marta Semelová zase dříve invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 označila za internacionální pomoc a Vasila Biľaka, signatáře zvacího dopisu vojskům Varšavské smlouvy, zase označila za pozitivní postavu československých dějin.
Podle poslance KSČM Jiřího Valenty jde však o pokrytecký návrh a předvolebně načasovanou agitku. Valenta v rozpravě uvedl, že návrh je zcela legitimní, ale nemůže podle něj přicházet z dílny KDU-ČSL. Podle jeho slov podporují představitelé lidovců zcela otevřeně sudetoněmecký landsmanšaft.
„Vůbec nejsem proti debatovat tady, že invaze vojsk Varšavské smlouvy byla proti principům mezinárodního práva a v konečném důsledku poškodila celý socialismus, a to jako myšlenkový rámec,“ poznamenal Valenta.
Poslanec KSČM Leo Luzar prohlásil, že Rusko není Sovětský svaz a Sovětský svaz není Rusko a bývalý sovětský vůdce Leonid Brežněv není nynější ruský prezident Vladimir Putin. Pavel Žáček (ODS) označil za absurdní poslouchat litanie poslanců KSČM ohledně jejich vyrovnání se s minulostí. Sněmovna pak na Žáčkův podnět držela dvě minuty ticha za oběti srpnové invaze.
Projednáním tohoto návrhu skončila středeční řádná schůze sněmovny. Poslanci na ní především opětovně schválili důchodovou novelu, která mění zvyšování důchodů. Poté podpořili vládní návrh, který má od příštího roku zpomalit nárůst platů ústavních činitelů.