Odkaz 21. srpna 1968? Mladí lidé by se o něm měli učit v souvislostech

16 minut
Události, komentáře: Politici nastupující mladé generace o odkazu 21. srpna 1968
Zdroj: ČT24

Podle výzkumu agentury Median pro ČT si pětatřicet procent Čechů ve věku 18–34 let nedokáže spojit události 21. srpna se začátkem sovětské okupace Československa. Podle poslance za TOP 09 Dominika Feriho je třeba v českém školství položit důraz právě na výuku novodobých dějin. „Mnoho lidí mi napsalo, že skončili v roce 1918 nebo v roce 1945. To se prostě nemůže stát, to klíčové se odehrávalo i potom,“ prohlásil Feri v Událostech, komentářích.

Poslankyně za ANO Barbora Kořanová postrádá výklad přelomových historických událostí v souvislostech. „Řeknu to z vlastní zkušenosti, byť jsem vystudovala gymnázium, následně vysokou školu, dějepis mě bavil, maturovala jsem z něho, tak mám pocit, že v dnešním školství chybí učení souvislostí,“ uvedla Kořanová.

„Je třeba učit tak, jak se děje odehrávaly, nikoliv aby do toho, jak se to má učit, zasahovali politici, ale aby to byla věc renomovaných historiků,“ řekl Filip Zachariaš, člen Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM.

Osobní reflexe srpnových událostí

A jaká je osobní reflexe 21. srpna 1968 v případě trojice výše uvedených mladých tváří tuzemské politiky? Kořanová považuje okupaci za „obrovské historické národní trauma“. „Znám ji z vyprávění svých rodičů a hlavně prarodičů,“ dodala.

„Vzhledem k tomu, že jsem ročník narození 1993, se mě tato událost osobně netýká. Mí rodiče jsou také narození až po roce 1968, takže jich také ne. Ale zkušenosti starších ročníků jsou různé a každý tu dobu vnímá individuálně,“ poznamenal komunista Zachariaš.

„Byla to invaze, byl to vpád cizích vojsk. Je to temná vzpomínka a důsledky jsou zcela zásadní. Tehdejší události ukázaly, že proti se nepostavilo mnoho vrcholných politiků. Kdyby tu věc pojmenovali přesně, vojáky by to rozhodně nevyhnalo, ale měli bychom čistší svědomí a pociťovali bychom možná více národní hrdosti,“ zdůraznil Feri.

Kontroverzní vyjádření Filipa a Semelové

„Vstup vojsk nebylo to správné řešení, protože každý komunista, který je humanista, nemůže zkrátka a dobře souhlasit s tím, aby se politika prosazovala hlavněmi pušek,“ konstatoval Zachariaš s odkazem na stanovisko KSČM z roku 1998, v němž se o událostech 21. srpna 1968 hovoří jako o invazi.

Přesto v průběhu let zaznívaly z řad některých komunistických funkcionářů kontroverzní výroky zpochybňující tento dějinný výklad. Naposledy tak učinil předseda strany Vojtěch Filip, když prohlásil, že hlavní silou invazních armád byli Ukrajinci.

„Nemůžete mít na jedné straně stanovisko a na druhé straně pak Vojtěch Filip se k tomu vyjadřuje, zatemňuje, to je opravdu ten termín, na který to sedí, zatemňuje tu minulost. A pak je tu paní Semelová, která ocenila kvality Vasila Bilaka a hovořila o invazi jako o bratrské pomoci,“ ohradil se Feri. 

„Výrok pana doktora Filipa, kdy vlastně popírá sovětskou invazi, já opravdu tomu vyjádření nerozumím. Absolutně nechápu, proč toto pan Filip řekl,“ souhlasila Kořanová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát se chystá volit adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu chystá zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 5 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 20 mminutami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 2 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami
Načítání...