Podle výzkumu agentury Median pro ČT si pětatřicet procent Čechů ve věku 18–34 let nedokáže spojit události 21. srpna se začátkem sovětské okupace Československa. Podle poslance za TOP 09 Dominika Feriho je třeba v českém školství položit důraz právě na výuku novodobých dějin. „Mnoho lidí mi napsalo, že skončili v roce 1918 nebo v roce 1945. To se prostě nemůže stát, to klíčové se odehrávalo i potom,“ prohlásil Feri v Událostech, komentářích.
Odkaz 21. srpna 1968? Mladí lidé by se o něm měli učit v souvislostech
16 minut
Události, komentáře: Politici nastupující mladé generace o odkazu 21. srpna 1968
Poslankyně za ANO Barbora Kořanová postrádá výklad přelomových historických událostí v souvislostech. „Řeknu to z vlastní zkušenosti, byť jsem vystudovala gymnázium, následně vysokou školu, dějepis mě bavil, maturovala jsem z něho, tak mám pocit, že v dnešním školství chybí učení souvislostí,“ uvedla Kořanová.
„Je třeba učit tak, jak se děje odehrávaly, nikoliv aby do toho, jak se to má učit, zasahovali politici, ale aby to byla věc renomovaných historiků,“ řekl Filip Zachariaš, člen Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM.
Osobní reflexe srpnových událostí
A jaká je osobní reflexe 21. srpna 1968 v případě trojice výše uvedených mladých tváří tuzemské politiky? Kořanová považuje okupaci za „obrovské historické národní trauma“. „Znám ji z vyprávění svých rodičů a hlavně prarodičů,“ dodala.
„Vzhledem k tomu, že jsem ročník narození 1993, se mě tato událost osobně netýká. Mí rodiče jsou také narození až po roce 1968, takže jich také ne. Ale zkušenosti starších ročníků jsou různé a každý tu dobu vnímá individuálně,“ poznamenal komunista Zachariaš.
„Byla to invaze, byl to vpád cizích vojsk. Je to temná vzpomínka a důsledky jsou zcela zásadní. Tehdejší události ukázaly, že proti se nepostavilo mnoho vrcholných politiků. Kdyby tu věc pojmenovali přesně, vojáky by to rozhodně nevyhnalo, ale měli bychom čistší svědomí a pociťovali bychom možná více národní hrdosti,“ zdůraznil Feri.
Kontroverzní vyjádření Filipa a Semelové
„Vstup vojsk nebylo to správné řešení, protože každý komunista, který je humanista, nemůže zkrátka a dobře souhlasit s tím, aby se politika prosazovala hlavněmi pušek,“ konstatoval Zachariaš s odkazem na stanovisko KSČM z roku 1998, v němž se o událostech 21. srpna 1968 hovoří jako o invazi.
Přesto v průběhu let zaznívaly z řad některých komunistických funkcionářů kontroverzní výroky zpochybňující tento dějinný výklad. Naposledy tak učinil předseda strany Vojtěch Filip, když prohlásil, že hlavní silou invazních armád byli Ukrajinci.
„Nemůžete mít na jedné straně stanovisko a na druhé straně pak Vojtěch Filip se k tomu vyjadřuje, zatemňuje, to je opravdu ten termín, na který to sedí, zatemňuje tu minulost. A pak je tu paní Semelová, která ocenila kvality Vasila Bilaka a hovořila o invazi jako o bratrské pomoci,“ ohradil se Feri.
„Výrok pana doktora Filipa, kdy vlastně popírá sovětskou invazi, já opravdu tomu vyjádření nerozumím. Absolutně nechápu, proč toto pan Filip řekl,“ souhlasila Kořanová.
