Vláda schválila model výkupu elektřiny z plánovaného bloku Dukovan

Model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany schválila v pondělí vláda. Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena takzvané silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.

„Stanovíme fixní cenu elektrické energie, za kterou budeme platit tuto částku v momentě, kdy se rozjede pátý dukovanský blok,“ uvedl v pondělí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády.

On i energetická společnost ČEZ už dříve uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Záměr už dříve kritizovaly některé ekologické organizace.

„Výkupní cena může být jak pod tržní cenou silové elektřiny, tak nad ní. Finální dopad v době aplikovatelnosti pravidla tak může být jak negativní, tak pozitivní. Dopad se rozloží mezi zákazníky podle velikosti jističe,“ uvedlo v podkladech k materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu.

V pondělí Havlíček také připustil, že vývoj ceny energií přesně předvídat nejde. Přesto podle něj lze předpokládat, že lidé na stavbě Dukovan vydělají. I kdyby nedošlo k růstu velkoobchodní ceny elektřiny, bude dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů.

Už dříve odhadl, že výkupní cena by se mohla pohybovat mezi 50 až 60 eury (asi 1320 až 1600 korun) za megawatthodinu. Předkládaný materiál žádný návrh částky neobsahuje, má být obsažen až ve smlouvě o výkupu. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, činí aktuálně kolem 45 eur (asi 1190 korun) za megawatthodinu.

„Při rozdílu výkupní ceny a tržní ceny silové elektřiny ve výši deset eur by mohl činit doplatek průměrné domácnosti se spotřebou 3,3 za megawatthodiny ročně – může odpovídat čtyřčlenné domácnosti, standardně vybavené elektrickými spotřebiči včetně elektrické varné desky a trouby, která však nepoužívá elektřinu na vytápění a ohřev teplé vody – necelých 100 korun/rok,“ napsalo v podkladech pro vládu MPO.

Cenu energií lze podle investorů předpokládat jen s obtížemi

„Pandemie koronaviru nám ukázala, jak zranitelná je globální ekonomika. Z tohoto důvodu považuji dlouhodobou predikci tržních cen za vysloveně spekulativní záležitost,“ řekl už dříve výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr.

Navrhovaný zákon počítá s tím, že výkup by provádělo ministerstvo průmyslu a obchodu, respektive jím pověřená právnická osoba vlastněná státem za předem stanovenou cenu. Smlouva mezi investorem a státem, garantující podmínky výkupu elektřiny, by byla uzavřena minimálně na 30 let, s možným prodloužením o deset let, a to i opakovaným.

Nový blok by měl pokrýt desetinu české spotřeby

Havlíček dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 megawattů a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.

Model financování nového dukovanského bloku schválila vláda před týdnem. Zařízení by stát při výstavbě měl financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. S modelem financování nesouhlasí opozice, vadí jí také možnost, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy.

Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Smlouvy mezi státem a ČEZ o stavbě nového dukovanského bloku budou podepsány v úterý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Minutu po minutěPoslanci se celý den přou o návrh rozpočtu. Hlasovat mají kolem půlnoci

Poslanecká sněmovna ve středu v úvodním kole projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve svém vystoupení zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo ho kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je navržený rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice však její tvrzení v dolní komoře vyvrací. Rozpočet označuje za nezodpovědný a nezohledňující ekonomický cyklus či budoucnost země. Poslanci chtějí první čtení dokončit a hlasovat kolem půlnoci ze středy na čtvrtek.
06:00Aktualizovánopřed 40 mminutami

Macron přivítal Babiše v Elysejském paláci

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu večer za silného deště vřele tradičním polibkem na obě tváře přivítal českého premiéra Andreje Babiše (ANO) v Elysejském paláci, kde spolu povečeří. Schůzka se koná v předvečer neformálního summitu Evropské unie, který se ve čtvrtek koná na belgickém zámečku Alden Biesen. Po setkání je očekáván Babišův komentář pro média.
07:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na jih Čech se po 17 letech vrací ukradená socha, vypátrali ji ve Španělsku

Po sedmnácti letech se do Římova na Českobudějovicku vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel v květnu 2009 z kaple, která je součástí Křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali dřevěnou sochu až ve Španělsku. Tamní policie ji zajistila, umělecké dílo se tak mohlo vrátit na jih Čech. Originál sochy se ale přímo do kaple, která je jedním z 25 zastavení Křížové cesty, nevrátí. Venku zůstanou jen zabezpečené kopie, originál skončí v místním muzeu. Z poutního areálu se ztratilo celkem devatenáct soch, policisté jich našli sedm. Podle kriminalistů je v národní databázi hledaných památek celkem dvacet tisíc předmětů.
před 2 hhodinami

Výměna na „Mostě špionů“ má výročí. Účastnil se jí i Čechoslovák Javorský

Před čtyřiceti lety se dostal na svobodu Čechoslovák Jaroslav Javorský, kterého komunistický režim ve vykonstruovaném procesu odsoudil za špionáž na dlouhé roky do vězení. Přitom se jen snažil pomoci dívce, kterou miloval, s útěkem na Západ. Jeho případ pozorně sledovali i v zahraničí, na jeho obranu vystupovala třeba organizace Amnesty International.
19:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ředitel pelhřimovské nemocnice po výpovědích lékařů rezignoval

Ředitel Nemocnice Pelhřimov Radim Hošek rezignoval. V nemocnici podalo nedávno výpověď dohromady čtrnáct lékařů z chirurgie a interny. O dalším směřování nemocnice bude Kraj Vysočina, který je jejím zřizovatelem, rozhodovat na mimořádné krajské radě svolané na čtvrtek. Kvůli situaci v nemocnici rezignuje i náměstek ředitele Jiří Běhounek, který je také krajským radním pro zdravotnictví za SOCDEM, napsaly následně Novinky.cz a iDnes.cz.
12:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Senátoři odmítli zavedení systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2

Senát v souladu s vládou ve středu odmítl zavedení systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2 kvůli negativním sociálním a ekonomickým dopadům. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dříve senátory informoval o pozici kabinetu k setkání vedoucích představitelů Evropské unie. Hovořil také o vztazích s USA. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) představil balíček pro udržitelnou dopravu. Senátoři vpodvečer podpořili návrh ANO na změnu pravidel platnosti jednodenní dálniční známky.
10:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Novým evropským veřejným žalobcem za Česko byl jmenován Pavel Zeman

Bývalý tuzemský nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman byl ve středu jmenován evropským veřejným žalobcem za Českou republiku. V tiskové zprávě o tom informovala Rada Evropské unie, podle níž mu šestileté funkční období začne v červenci. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřuje případy zneužívání peněz Evropské unie.
17:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává trestným činem, rozhodl Ústavní soud

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že pokud odpůrci demokracie útočí, musí být demokracie připravena bránit se atakům. Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Návrh na zrušení trestného činu podepsalo 24 senátorů, podle kterých je úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná, a navíc se do trestního zákoníku dostala jako protiústavní přílepek.
07:01Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...