Ministři ve středu schválili návrh na jmenování šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky generálem. Prezident Petr Pavel již avizoval, že návrhu vyhoví. Jeho povýšení opakovaně odmítal předchozí prezident Miloš Zeman. Vláda rovněž schválila důchodovou novelu, díky které by žádost o důchod mělo být možné podat on-line. Penze by se měly vyplácet v první půli měsíce.
Vláda navrhla jmenovat šéfa BIS Koudelku generálem
Brífink po jednání vlády (zdroj: ČT24)
Bývalý prezident Zeman byl ke Koudelkovi a k celé BIS silně kritický a celkem sedmkrát ho generálem odmítl jmenovat. Příslušné návrhy na povýšení mu předložila Fialova vláda, ale i předchozí kabinet Andreje Babiše (ANO). Při poslední příležitosti loni v říjnu už kabinet Koudelku nenavrhoval s tím, že počká na březnový konec Zemanova mandátu.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) na tiskové konferenci prohlásil, že Koudelka měl být jmenován už dávno, v nynější „konstelaci“ by se toho měl dočkat. „Opakovaně dokázal, že jednoznačně chrání zájmy této země a její bezpečnost,“ uvedl a dodal, že službu řídí dobře a kompetentně. Jurečka věří tomu, že tento návrh podává tentokrát kabinet naposledy.
Pavel v pondělí připomněl, že se jmenováním Koudelky generálem počítal už od své prezidentské kampaně. „Od doby, kdy jsem hovořil o tom, že jsem připraven ho jmenovat na základě návrhu vlády při první možné příležitosti, nedošlo k žádné události, která by můj názor měla změnit. Pokud dostanu od vlády návrh, budu ho jmenovat,“ řekl.
Další jmenování
Vláda rovněž navrhuje do hodnosti generálporučíka povýšit náčelníka generálního štábu Karla Řehku i jeho zástupce Iva Střechu. Generálem by se měl vedle šéfa kontrarozvědky Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stát i nový šéf rozvědky Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Vladimír Posolda.
Do hodnosti generálmajora by mohl prezident povýšit velitele vzdušných sil Petra Čepelku, náčelníka své vojenské kanceláře Radka Hasalu a velitele pozemního vojska Romana Náhončíka. Brigádními generály pak nově mají být plukovníci generálního štábu Róbert Dziak, Roman Hyťha a Vladimír Studený.
Povýšit do hodnosti generálporučíka by měl také policejní prezident Martin Vondrášek. Brigádními generály by se měli stát Posolda, ředitel moravskoslezských hasičů Radim Kuchař a ředitel policie v Olomouckém kraji Tomáš Landsfeld, kterého Zeman loni v říjnu při jmenování opomenul. Tehdejší vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář uvedl, že důvodem odmítnutí návrhu je řízení pod vlivem alkoholu z roku 2014.
Podle návrhu ministerstva spravedlnosti by měl prezident Pavel do hodnosti brigádního generála uvést i ředitele valdické věznice Jiřího Macha.
Podpora práce v důchodovém věku
Vláda ve středu schválila důchodovou novelu, díky které bude možné žádat o důchody on-line. Žadatelé, kteří ji budou chtít podat osobně, už nebudou muset do pobočky správy podle bydliště. Úřad si budou moci vybrat. V novele jsou zakomponovány i další technické změny. „Provedli jsme také úpravy, abychom měli daleko přehlednější systém výplaty důchodu, aby se nevyplácely v takzvaných plujících měsících, ale aby bylo jasné ohraničení, že se vyplácí důchody za jednotlivé kalendářní měsíce,“ podotkl Jurečka. Zmínil, že termíny výplat se budou soustředit do první poloviny měsíce.
Kabinet měl rovněž na svém středečním zasedání projednat odpuštění sociálních odvodů pracujícím v důchodovém věku. Tuto část novely však podle Jurečky z návrhu vypustil. „Bude součástí celého balíku důchodové reformy poté, co doladíme ten přesný parametr a mechanismus, budeme o tom jednat se zástupci opozice a sociálními partnery,“ podotkl.
Nyní mohou po odpracování 360 kalendářních dnů starobní důchodci a důchodkyně požádat sociální správu o zvýšení penze. Zásluhový procentní díl důchodu jim vzroste o 0,4 procenta výpočtového základu. Podle návrhu se mělo navyšování nahradit odpuštěním odvodů na sociální zabezpečení, tedy 6,5 procenta ze základu výdělku. Zaměstnavatelům by se pojistné nezměnilo. Také živnostníci by si ponechali 6,5 procenta ze zisku, odvodová sazba by jim klesla z 29,2 na 22,7 procenta. Podle návrhu by slevu bylo možné uplatňovat i u paušálu.
Po zrušení odvodů by stát přišel ročně o čtyři až 4,5 miliardy korun. Výdaje na zvyšování důchodů za práci by sice klesly, tento pokles by ale propad příjmů do systému dorovnal až téměř za 30 let, uvedlo ministerstvo financí. Zvyšování deficitu důchodového účtu odmítá. Dodává, že návrh narušuje i nastavení paušálu.
V Karlovarském kraji vznikne stanoviště letecké záchranné služby
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na tiskové konferenci zmínil, že v Karlovarském kraji by mělo do roku a půl vzniknout stanoviště letecké záchranné služby (LZS), které tam dosud chybí. Podotkl, že pokud kvůli stavbě gigafactory skončí letiště v Líních v Plzeňském kraji, bude se muset najít nové místo pro vzlet vrtulníku LZS také v Plzeňském kraji.
Podle Válka je zajištění nového místa pro LZS v Plzeňském kraji jedním z úkolů, který je třeba vyřešit, aby bylo možné továrnu na baterie do elektromobilů na letišti v Líních vybudovat. „Upozornil jsem na nutnost mít toto všechno vyřešeno s dlouhodobým horizontem,“ řekl ministr. Základny chybí také ve Zlínském a Pardubickém kraji, které jsou pokrývané ze sousedních regionů.
Od toho, kdo poskytuje LZS v daném kraji, se podle něj odvíjí například investice nemocnic do heliportů. „Jiná konstrukce heliportu v nemocnici je, pokud tam přistávají pouze civilní vrtulníky, jiná, pokud i vojenské,“ dodal. Rozdíl v nákladech může být podle něj až patnáct milionů korun.