Vláda chce testování všech zaměstnanců dvakrát týdně. Pozastaví také výplatu Antiviru B

Nahrávám video
Události: Vláda chce povinně testovat všechny zaměstnance
Zdroj: ČT24

Vláda chce od 17. ledna zavést povinné celoplošné testování zaměstnanců dvakrát týdně. Na středeční tiskové konferenci to oznámil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Návrh ještě projedná tripartita. Vláda dále rozhodla, že od 4. ledna bude mít po pěti měsících od druhé dávky vakcíny proti covidu-19 nárok na přeočkování každý nad osmnáct let. Zároveň od Nového roku pozastavila vyplácení příspěvku B z programu Antivirus.

Testování prostřednictvím samotestů by se v novém režimu navrhovaném ministerstvem zdravotnictví nevztahovalo na zaměstnance, kteří se na pracovišti nestýkají se třetími osobami, tvrdí ČTK. Testovat by se nemuseli ani lidé, kteří pracují z domu.

Povinnost by se netýkala těch, kteří měli v posledních dvaasedmdesáti hodinách negativní PCR test nebo antigenní test provedený zdravotníkem v posledních čtyřiadvaceti hodinách. Opatření se podle Válka nebude vztahovat na zdravotníky a pracovníky v sociálních službách, kteří se testují podle jiných pravidel.

Firmy by měly mít možnost čerpat z fondu prevence zdravotních pojišťoven příspěvek šedesát korun na test. Žádosti bude možné podávat od 1. ledna, a to i zpětně za listopad, a poté vždy zpětně za předchozí měsíc. Ředitelé pojišťoven s proplácením podle Válka souhlasí, odsouhlasit ho ale musí správní rada pojišťoven.

Nahrávám video
Brífink po jednání vlády 29. prosince
Zdroj: ČT24

Na každého zaměstnance by mělo připadnout osm testů, v únoru šest. Platbu by firmy podle Válka měly získat maximálně za měsíc a půl. Ministerstvo zdravotnictví už údajně připravilo metodiku vykazování. Plánuje sjednotit záznamy pro pojišťovny a hygieny, ubýt by mělo kolonek k vyplňování.

V současnosti se jednou týdně testují zaměstnanci s nedokončeným očkování a ti, kteří v posledním půl roce neprodělali nemoc covid-19.

Testování je pro některé podniky složité

Podle Hospodářské komory je pro některé firmy testování logisticky náročné. Zvládnout vyšší frekvenci a zahrnout všechny zaměstnance může být ve společnostech s tisíci pracovníky nemožné, prohlásil mluvčí komory Miroslav Diro.

„Má-li se preventivně testovat přítomnost viru v těle, pak tato povinnost má být ukládána zaměstnanci, nikoliv zaměstnavateli. Zaměstnavatel má vytvářet zdravé pracovní prostředí, nemá testování organizovat. Zaměstnavatelé jsou ochotni výsledky testů kontrolovat,“ řekl Diro.

Naopak podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy některé firmy plánují zavést podobný systém, který navrhuje vláda, už od 3. ledna. Vhodný by tak podle něj byl příspěvek i na tyto testy. Testování všech zaměstnanců podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků vyřeší složité a legislativně neukotvené dotazování na stav očkování pracovníků, uvedla generální ředitelka asociace Eva Svobodová.

Kabinet Petra Fialy (ODS) také zkrátil skupině ve věku 18 až 30 let čekání na posilující dávku. Od 4. ledna na ni budou mít nárok po pěti měsících od dokončeného očkování. Podle harmonogramu nastaveného bývalou vládou by se na ně dostalo až od 19. ledna.

Změnit by se mohla i pravidla karantény a izolace. Kvůli průběhu omikronu by mohly být kratší. Vláda to projedná příští týden.

Vláda pozastavuje Antivirus B

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu po jednání vlády ohlásil, že úřady od 1. ledna zastaví vyplácení příspěvku B z programu Antivirus. Doplatí pouze podporu za listopad a prosinec.

Cílem program Antivirus B je zabránit propouštění. Při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin dorovnává šedesát procent náhrady mzdy do devětadvaceti tisíc korun. Vláda Andreje Babiše (ANO) schválila, že příspěvek budou firmy čerpat až do konce února.

Hospodářská komora pozastavení plateb očekávala vzhledem ke snaze vlády upravit rozpočet a možné nejistotě v době rozpočtového provizoria. Komora věří tomu, že se podaří najít řešení pro firmy zasažené protiepidemickými opatřeními, které nepokřiví trh a neohrozí konsolidaci veřejných financí, sdělil Diro.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu předpokládá, že se protiepidemická opatření budou spíše rozvolňovat a firmy nebudou potřebovat tolik pomoci. „Vláda by měla rychle dotáhnout notifikaci kurzarbeitu, aby jej mohla využít v případě zhoršení situace,“ tvrdí Prouza.

Podniky zůstanou podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) od ledna bez podpory. „Ačkoliv jsme kompletně připravili (a projednali s profesními spolky) covidové programy C-2021 a C-Nepokryté náklady, které by pokryly mimořádné propady firem za podzim/zimu 2021, nová vláda nic nespouští. Navíc ruší úspěšný program Antivirus B,“ napsal na Twitteru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...