Čtvrteční uvolnění protiepidemických opatření bude podle odborníků znamenat i víc kontaktů mezi lidmi a tedy znovu větší riziko přenosu nákazy. Krajské stanice jsou podle hlavní hygieničky na větší nápor připraveny. Laboratoře do úterních 18:00 odhalily 2724 případů koronaviru. Je to zhruba o čtyři sta méně než za stejnou dobu minulé úterý. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Méně se ale testuje. Upozorňuje na to národní koordinátor testování Marián Hajdúch, který podle informací Deníku N ve funkci končí.
Šíření koronaviru - prosinec
- 23:52
WHO schválila pro nouzové použití vakcínu firem Pfizer-BioNTech. Tento krok podle WHO pomůže zemím urychlit jejich vlastní schvalovací procesy.
- 23:50
Jeden ze dvou republikánských kandidátů v senátních volbách v americkém státě Georgie je krátce před důležitým druhým kolem hlasování v karanténě. Volební tým Davida Perduea oznámil, že obhajující senátor byl v kontaktu s nakaženým koronavirem.
- 23:49
V Praze, Ostravě nebo Olomouci lidé dnes večer protestovali proti vládním koronavirovým opatřením. V hlavním městě se podle policie demonstrace zúčastnilo několik desítek lidí. Shromáždění na Václavském náměstí ze všech míst trvalo nejdéle, demonstranti se přes výzvy policie odmítali rozejít. Policisté zajistili tři lidi, při zákroku se nestala žádná zranění.
Denní nárůsty počtu nakažených koronavirem postupně klesají od přelomu října a listopadu, kdy dosahovaly rekordních čísel kolem 15 tisíc nakažených denně. V neděli 29. listopadu například přibylo 1074 případů, což bylo nejméně za den od 20. září. O víkendu jsou nárůsty obvykle nižší kvůli menšímu počtu prováděných testů.
Ve čtvrtek se v Česku uvolní některá protiepidemická opatření. Otevřou se obchody, restaurace i služby. Skončí i zákaz nočního vycházení. Hygienici proto počítají s větším počtem nových případů koronaviru. Zároveň se ukazuje, že lidé stále rizikové kontakty hlásí.
Podle dat z Chytré karantény to ještě minulý týden vypadalo, že každý nakažený má dva až tři rizikové kontakty. To se teď změnilo, stát totiž změnil přístup a nově započítává i lidi, kteří tvrdí, že s nikým rizikový kontakt neměli. Nový průměr na jednoho nemocného je tak méně než jedna.
Systém pro kontrolování šíření nemoci přitom stojí na tom, jestli lidé kontakty dobrovolně přiznají. „My musíme pracovat pouze s těmi kontakty, ke kterým se vlastně dostaneme,“ uvedla hlavní hygienička Jarmila Rážová.
V úterý do 18:00 přibylo 2724 nových případů koronaviru. Minulé úterý jich za stejnou dobu bylo zhruba o čtyři sta více, uvádí ministerstvo. V posledních týdnech ale zároveň klesají denní počty testů.
To kritizoval národní koordinátor testování a vedoucí laboratorní skupiny při ministerstvu zdravotnictví Marián Hajdúch. Ten podle Deníku N na svou funkci rezignoval. V rozhovoru pro server to odůvodnil mimo jiné tím, že nechce poskytovat odborné krytí pro politická rozhodnutí, se kterými nesouhlasí. Vedle toho se chce věnovat výzkumu.
Hajdúch o záměru skončit k 31. prosinci informoval ministra Jana Blatného (za ANO) minulý týden. Své rozhodnutí vysvětlil rozladěností z toho, jak resort přistupuje k odborným názorům. Podle Hajdúcha se ministerstvo názory odborníků často neřídilo.
„Od dubna letošního roku jsme připravili několik strategických dokumentů a doporučení, ale jen část z nich byla realizována,“ řekl Deníku N Hajdúch a doplnil, že velká část strategie nebyla plně uvedena do praxe. Současně vyjádřil nespokojenost s tím, že se o plánovaných záměrech často dozvěděl z médií. „A pak se zpětně těžko hledá cesta, jak je odborně zdůvodnit,“ dodal.
Ministerstvo zdravotnictví v reakci na to přes tiskový odbor Deníku N sdělilo, že „obecně při formulaci svých rozhodnutí vychází vždy z podkladů připravených odbornými skupinami, a to nejen při řešení epidemie nového typu koronaviru“.
Klesá počet testů na covid-19
Hajdúch vede laboratorní skupinu ministerstva od jara a je jedním z autorů Národní strategie testování nemoci covid-19, na jejímž základě byla vytvořena síť laboratoří v zemi. Podle Hajdúchova názoru má na současnou epidemickou situaci vliv to, že se málo testuje. „Nepřesně se uvádí, že to hodně stojí, přitom testování nás od začátku epidemie stálo zhruba tolik, kolik ekonomové odhadují na jeden den lockdownu,“ podotkl.
Premiéra Andreje Babiše (ANO) odchod experta mrzí. Předseda vlády zároveň řekl, že s Hajdúchem bude nadále spolupracovat. „Mne to samozřejmě mrzí. Jsem rád, že pan Hajdúch je novým členem Rady pro vědu, výzkum a inovace a také s ním spolupracuji na onkologickém projektu. Takže já s ním budu spolupracovat dál,“ uvedl.
Zatímco na přelomu října a listopadu bylo prováděno až více než 40 tisíc testů denně, minulý týden bylo testů za den od zhruba 20 do 25 tisíc. V pondělí to bylo pak bezmála 20 tisíc testů. Pozitivní výsledek mělo 17,9 procenta z nich.
Přes pokles množství testovaných však postupně klesá i podíl nově zaznamenaných případů covidu-19 na počtu provedených testů. Od rekordních 38 procent na začátku listopadu klesl do neděle 29. listopadu na přibližně 20,5 procenta, což bylo nejméně od 3. října.
Ubývá rovněž lidí, kteří s covidem-19 skončili v nemocnicích. Počet hospitalizovaných stoupl zatím v úterý zhruba o 240 na 4741. Počet pacientů v těžkém stavu ale vzrostl. V pondělí jich v nemocnicích leželo 675, o 19 více než v neděli. Od začátku listopadu, kdy byly počty hospitalizovaných nejvyšší za celou dobu epidemie, klesl počet lidí v nemocnicích skoro o polovinu.
Od 1. března, kdy byly v Česku zaznamenány první případy nákazy koronavirem, testy potvrdily covid-19 celkem u více než 526 tisíců lidí. Zemřelo dohromady 8388 lidí s covidem-19. I nárůst počtu zemřelých však v poslední době zpomaluje. Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví přibylo do statistik 93 úmrtí. Údaje o množství úmrtí za jednotlivé dny však ministerstvo většinou opakovaně zpětně navyšuje.
Domovy důchodců se chystají na návštěvy, řeší ale testy
Domovy pro seniory se připravují na otevření pro návštěvy. To bude možné od soboty, podmínkou bude podle rozhodnutí vlády negativní test na koronavirus. Řada domovů má ovšem problém, nemůže na místě provádět odběry pro antigenní testy, které mají být k dispozici zdarma. Komplikací může být i nedostatek zdravotnického personálu, který má návštěvy testovat.
S podmínkami pro návštěvy nesouhlasí ředitel domova pro seniory Nová slunečnice v Praze 8 Martin Benda. „V usnesení vlády je zmíněno, že návštěva může být vpuštěna, pakliže se podrobí testu. V žádném případě z usnesení nevyplývá povinnost pro poskytovatele tyto testy nabízet,“ uvedl. Dodal, že domov v žádném případě nemá kapacitu na to, aby na vrátnici držel sestru testující návštěvníky. Návštěvy, s jejichž obnovením souhlasí, podle něj budou muset přijít s dokladem o již provedeném testu.
Testy mají navíc domovy podle posledních informací nakoupit samy, ale neví kde. Ty, které mají k dispozici na testování klientů a personálu, používat pro návštěvy nemají. „Je to velká neznámá a z mého hlediska další nekoncepčnost naší vlády,“ uvedla ředitelka mělnického domova seniorů Drahomíra Pavlíková.
Zároveň dodala, že bude velmi záležet na zájmu o návštěvy. Například nyní mají příbuzní možnost využívat návštěvní buňku, kde jsou lidé oddělení plexisklem.
Ministerstvo práce zatím neupřesnilo, jak by měly domovy seniorů postupovat od soboty při testování návštěv. Pokyny pro zařízení, jak by měla návštěvníkům zajistit a využívat u nich antigenní testy, resort dosud nezveřejnil. Vydání návodu přitom na začátku týdne přislíbila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
„Potom bychom chtěli, aby nově mohla testovat také ta zařízení. A co je důležité, aby to testování bylo pro všechny návštěvníky bezplatné,“ uvedla po pondělním jednání vlády ministryně. Podle ní domovům testy ministerstvo zpětně proplatí z dotací na zvýšené náklady kvůli koronaviru. Vláda zakázala návštěvy v sociálních zařízeních 9. října.
Nemocnice postupně obnovují péči
Do některých nemocnic se vrací běžný provoz, v jiných pro něj zatím není k dispozici dost personálu ani akutních lůžek. Například rakovnická nemocnice obnovuje běžný provoz tento týden. V nemocnici klesá počet pacientů s covidem, uvolňují se tak kapacity pro plánované operace.
Podobná situace je také ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. „My stále máme ještě 86 pacientů, kteří jsou hospitalizování s covid-19, s tím že třináct je na ventilaci, obnovujeme ale průběžně běžné provozy, minulý týden jsme přidali další čtyři operační sály, takže jsme prakticky na plné kapacitě,“ vysvětlil ředitel nemocnice Petr Arenberger.
Naopak příbramská nemocnice se k normálnímu chodu zatím vrátit nemůže, počty pacientů s koronavirem to neumožňují.
Až začátkem příštího roku obnoví běžnou péči nemocnice v Karlových Varech a Chebu. Pro obnovení plánované péče potřebuje mít karlovarská nemocnice k dispozici zejména volnou kapacitu na jednotkách intenzivní péče. Podle mluvčího Karlovarské krajské nemocnice Vladislava Podrackého vyžaduje intenzivní péči v poslední době asi polovina pacientů s covidem.
Záložní nemocnice v Brně přechází do úsporného režimu
Záložní nemocnice na brněnském výstavišti přechází do úsporného režimu, krizový tým však bude připravený nastoupit v případě potřeby do 24 hodin. Udržovací režim bude podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS) stát 50 tisíc korun za týden. O náklady se podělí město, kraj a Fakultní nemocnice Brno.
„Záložní nemocnici v pavilonu G na výstavišti naštěstí zatím nebylo nutné využít. Navíc takzvaná druhá, podzimní vlna pandemie nemoci covid-19 alespoň podle dostupných údajů slábne. Přesto jsem oslovila pana hejtmana a vedení fakultní nemocnice s návrhem, že ji prozatím nebudeme zcela demontovat a převedeme ji do co nejúspornějšího režimu,“ řekla Vaňková. Podle ní se tím ušetří, ale současně bude město s krajem a nemocnicí připraveno zvládnout případný výkyv a nárůst nemocných.
Záložní nemocnice s 302 lůžky vznikla pro pacienty s koronavirem pro případ, že by pro ně nemocnice v kraji neměly kapacitu. V úsporném režimu bude do konce ledna.
Od pondělí obnoví část výuky základní umělecké školy
Základní umělecké školy by podle systému PES pro školství mohly od pondělí 7. prosince rozšířit prezenční výuku na skupiny pro devět dětí s učitelem. Nyní se v nich může konat jen individuální výuka jednoho dítěte s jedním pedagogem, což se týká hlavně hry na hudební nástroje.
Podle výkonného ředitele Asociace ZUŠ Tomáše Kolafy je velmi důležité, že se kolektivní obory budou moct opět vrátit k prezenční výuce. „Momentálně nemám informaci o žádné škole, která by to nechtěla,“ uvedl.
U větších kolektivů podle něj ZUŠ vytvoří systém rotační výuky. „Bude to fungovat tak, že my máme třeba streamovací kamery a tím pádem jedna polovina (dětí) bude ve škole a druhá bude na výuku koukat on-line. Po týdnu se vystřídají,“ nastínil.
ZUŠ se kvůli epidemii koronaviru ve většině regionů zavřely 5. října, zbytek jich přešel na výuku na dálku 12. října.
