V sobotu se přes Česko přeženou bouřky. Na většině území Čech se očekávají velmi silné s přívalovými dešti a kroupami. Napršet by mělo až 50 litrů vody na metr čtvereční, což může zatopit sklepy či podemlít silnice. Vítr může v nárazech dosahovat rychlosti až 90 kilometrů za hodinu, hrozí tak lámání stromů a výpadky v dodávkách elektřiny.
Bouřkám bude předcházet vedro, odpolední teploty v sobotu překročí na většině území 31 stupňů Celsia. Vyplývá to z aktuálních informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velmi silné bouřky meteorologové očekávají od sobotní 14. hodiny do nedělního rána v Praze, Středočeském, Jihočeském, Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji a v Kraji Vysočina. Meteorologové označili nebezpečí za vysoké.
Lidé by měli počítat například s rozvodněním malých toků, řidiči se zaplavením podjezdů či podemletím silnic. Nárazy větru mohou lámat větve, vyvracet stromy, lze očekávat škody na majetku, výpadky v energetice a problémy v dopravě. Nebezpečí představují také kroupy a blesky.
Ve zbytku země by měly být bouřky silné s nízkým stupněm nebezpečí. Vítr by měl v nárazech dosahovat rychlosti 75 kilometrů za hodinu a mohlo by napršet kolem 30 litrů vody na metr čtvereční.
Silné bouřky s přívalovým deštěm, kroupami a nárazovým větrem zasáhly naposledy ve čtvrtek večer a v noci na dnešek desítky míst na Moravě a na Vysočině. V několika obcích se valila voda a bahno z polí, menší potoky se rychle rozvodnily a voda zaplavila několik ulic, podjezdů, domů či sklepů. Hasiči v postižených obcích odčerpávali vodu, stavěli hráze, zasahovali u sesunutých svahů a odstraňovali popadané stromy.
Dostatek tekutin je základ
Lidé by horké dny neměli podceňovat. „Je velmi důležité být opatrný s alkoholem. Po něm trochu ztrácíme zábrany a můžeme některé věci přestat vnímat. To, co naopak je žádoucí, je dostatek tekutin, zda v nápojích, nebo v ovoci, je vlastně jedno, ale umožní nám se adekvátně potit, což je mechanismus, kterým se vyrovnáváme s horkem,“ uvedl ve vysílání ČT24 Ferdinand Polák z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
To, že jsou lidé přehřátí, na sobě podle Poláka poznají napřed malátností a silným pocením. „Ve chvíli, kdy přijde nevolnost, pocit na zvracení, nebo dokonce kolaps, to už je pozdě,“ dodal.
V případě úpalu či úžehu podle něj pomůže přemístit postiženého do chladnějšího prostředí, poskytnou mu dostatek tekutin a v případě úžehu adekvátně ošetřit i popálenou pokožku.
