Bary a noční podniky v Praze budou mít od středy 9. září mezi půlnocí a šestou ráno zavřeno. Rozhodli o tom hygienici, kteří považují tyto podniky za riziková místa pro šíření covidu-19. Navíc nařídili i nošení roušek v obchodech a nákupních centrech v Praze a od 14. září i ve školách. Situace v hlavním městě je podle počtu nakažených i epidemiologického hodnocení nejhorší v republice, vedoucí pražské hygieny připustila, že trasování nákazy začíná být obtížné. Zvýšený výskyt nákazy je podle nového pandemického semaforu ještě v dalších deseti okresech.
V Praze se zpřísní opatření, na nákup bude potřeba rouška. Podle Jágrové je trasování nákazy složité, případů je moc
Bary a noční kluby mají podle hygieniků velký podíl na šíření onemocnění v hlavním městě. V posledních dnech se tady situace zhoršila. Denně přibývá více jak sto lidí s onemocněním. Ve čtvrtek jich bylo 168, z toho 68 lidí patřilo do věkové skupiny 20 až 29 let. „To je ta skupina, která nejčastěji využívá různých barů a restaurací, tam je to největší riziko onemocnění“ uvedla ředitelka pražské hygieny Zdeňka Jágrová.
Pozitivní je podle ní nízká nemocnost ve věkové skupině nad 65 let, ta stoupla pouze o čtyři procenta. Kapacity nemocnic hodnotí jako dostatečné, opatření zavádí kvůli neustálému nárůstu nakažených. Jako zásadní pro zpomalení šíření koronaviru vidí nošení roušek, které nejsou velkým zásahem do života obyvatel. „Samozřejmě ty roušky nejsou příjemné, ale mají svůj efekt, zabraňují šíření kapének,“ zhodnotila opatření Jágrová.
Provozovatelé barů jsou zatím ostražití. „Pár měsíců se to dá utáhnout. Hlavní sezona je pro nás v listopadu, v prosinci. Jestli tam pro nás budou omezení, tak budeme muset zavřít,“ avizoval spolumajitel jednoho z pražských barů Michal Kozlíček. Podnik má po půlnoci až 70 procent ze svých tržeb.
Dojde také na rozšíření roušek. Od středy 9. září budou povinné v pražských obchodech, od dalšícho pondělí i ve školách. Zavedení roušek ve společných prostorech škol nebude dle zástupců školských asociací velký problém, školy se na to podle nich moc připravovat nemusí.
Epidemiolog Marek Petráš z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy upozornil, že se v budoucnu mohou omezení ještě zpřísnit. K vyhodnocení dopadu nových opatření je ale podle něj potřeba čtrnáct dnů.
„Hlavní kritérium je nárůst počtu nových případů. Jestliže trend nárůstu je stále roustoucí, může to znamenat, že dochází k šíření komunitně. To je riziko pro rychlé šíření mezi obyvatelstvem. Toto kritérium bude klíčové pro určení rizika,“ upřesnil epidemiolog v 90' ČT24.
Praha dominuje
Praha zůstává covidem-19 nejhůře zasaženým regionem v Česku, a to jak z pohledu statistiky, tak z pohledu epidemiologického. Za 24 hodin do pátečních 18:00 přibylo ve městě 163 lidí s potvrzenou nákazou, což je asi čtvrtina čtvrtečního celorepublikového počtu.
Zároveň zůstala Praha na nové verzi regionálního pandemického semaforu na druhém ze tří stupňů, má tedy žlutou barvu. Znamená to, že v metropoli hrozí komunitní přenos nákazy. Dalších deset okresů – převážně ve středních Čechách, ale také na jihu Moravy – je na zeleném prvním stupni, který značí zvýšený výskyt nákazy, ale bez komunitního přenosu.
Zhoršenou epidemiologickou situaci v Praze má na svědomí charakter města a fakt, že do ní dojíždí statisíce lidí za prací. S podobnými problémy se potýkají i další hlavní města v Evropě. „V dohledné době není reálné, že by došlo k výraznému snížení nemocnosti na území hlavního města Prahy,“ uvedla hygienička Jágrová.
Připustila přitom, že začíná ve městě být složité dohledat původ nákazy u všech pozitivně testovaných. „Případů je strašně moc,“ podotkla a požádala o shovívavost. Vůbec se podle ní nedaří dohledat původ nákazy zhruba ve 30 procentech případů.
Dva rekordy v řadě
Celé Česko se v posledních dnech potýká s relativně vysokými denními přírůstky počtu nakažených. Od počátku září neklesl počet pozitivních testů vyhodnocených za 24 hodin pod 500 a ve středu i ve čtvrtek překonal šestistovku – čtvrtečních 679 pozitivně testovaných bylo zdaleka nejvíce od počátku března, kdy se poprvé potvrdil výskyt covidu-19 v Česku. Celkový počet testů ale také vzrostl, v září se počet testů prováděných každý den pohybuje kolem 11 tisíc.
V pátek zřejmě nebude výsledek jiný, dílčí údaj za 18 hodin dne činí 492 nových případů, což je dosud nejvyšší podvečerní číslo. Do půlnoci obvykle počet pozitivních testů ještě asi o třetinu až polovinu vzroste. Hospitalizováno je momentálně 190 lidí nakažených covidem-19, ve čtrvrtek se jejich počet zvýšil o třináct. V těžkém stavu je 44 z nich.
V porovnání se sousedními zeměmi Česko vykazuje nejvyšší tempo šíření nákazy. Denní přírůstek na milion obyvatel je v Německu či Polsku čtvrtinový. Například Chorvatsko je na tom ale hůře.
Nejvýraznější nárůst je na Hodonínsku
Kromě Prahy je podle nového semaforu zvýšené riziko nákazy ve středočeských okresech Beroun, Kladno, Kolín, Mělník, Praha-východ, Praha-západ, Příbram, v okrese Třebíč na Vysočině a v jihomoravských okresech Blansko a Hodonín.
Právě Hodonínsko má nyní nejvýraznější nárůst počtu nakažených. Za posledních sedm dní přibylo v přepočtu na sto tisíc obyvatel 64 nových případů covidu-19. Víc než pět desítek nakažených na stejný počet lidí evidují okresy Třebíč, Svitavy a také Praha.
Srovnávat menší města s těmi většími je ale podle hygieniků obtížné. Vedoucí Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje David Křivánek uvedl, že situace v Hodoníně je zcela odlišná od situace v Praze, byť za poslední týden je ve městě v přepočtu na sto tisíc obyvatel více nakažených.
„Máme několik větších ohnisek, která jsou ovšem ohraničená. Jsou to firmy nebo instituce, které mají větší počet případů. V rámci dohledávání kontaktů mezi prvními nakaženými vyskakují další pozitivní čísla. Ta zvyšují celkovou incidenci v okrese,“ řekl.
Za celé trvání epidemie má z krajů nejvíce potvrzených případů hlavní město, kde testy dosud odhalily přes šest tisíc lidí pozitivních na koronavirus. Následuje Moravskoslezský kraj a Středočeský kraj.
Hospitalizovaných pacientů je stále méně než na jaře
V nemocnicích je nyní 2,5 procenta nakažených lidí s covidem-19, zatímco například na přelomu dubna a května se podíl hospitalizovaných z celkového počtu nemocných pohyboval kolem deseti procent. U většiny pozitivně testovaných má nemoc mírný průběh, mnozí jsou úplně bez příznaků.
Rostoucí počet případů souvisí s častějším a cílenějším testováním – tento týden jich laboratoře provedly zhruba deset tisíc denně. V budoucnu by protestovanost měla být ještě snažší, stát totiž zařadí do běžné praxe rychlejší testy na covid-19. Ty by měly trvat kolem 45 minut a jejich výsledek se určí ze slin.
Kromě lidí s potvrzenou nákazou je mnoho dalších v preventivní karanténě. V současnosti se karanténní opatření týkají více než 12 tisíc lidí. Od 1. září se přitom povinnost zůstat doma zkrátila ze čtrnácti na deset dnů. Hygienici však zdůraznili, že se se začátkem září nezměnilo nic na délce karantén, které nařídili předtím – takže ten, koho ponechali doma 31. srpna a dříve, nesmí ven dříve než po dvou týdnech.