V Česku už týden platí nouzový stav. Od pondělí platí omezení volného pohybu osob, smí se chodit pouze do práce, na nákupy, k lékaři, případně na vycházky do přírody. Od čtvrtka musí každý, kdo jde ven, nosit roušku nebo jinak zakrývat ústa a nos. Situace těžce doléhá téměř na každého, otázek je přitom mnohem více než odpovědí. Některé odpovědi naznačil speciální pořad České televize Země v nouzi, aneb jak teď a kudy dál , kde moderátor Daniel Stach hovořil se šéfem ústředního krizového štábu Romanem Prymulou, dalšími lékaři, výzkumníky i expertů z oborů ekonomie a psychologie.
Nový koronavirus je mikroorganismus, který je ve skutečnosti zhruba stokrát menší, než je tloušťka lidského vlasu. Název koronavirus dostaly tyto organismy proto, že jejich povrch připomíná koronu - zářící okolí Slunce. Právě tento virus způsobil globální pandemii a kvůli boji s ním byla zavedena nejpřísnější opatření v historii České republiky.
Roman Prymula v pořadu popsal, jaké množství nakažených se dá v České republice v nejbližší době očekávat: „Počítáme s 15 tisíci nakaženými v celkovém součtu, ten strop by byl v polovině dubna. To je podle mého realistický scénář, pokud bychom nic nedělali. Já si myslím, že ta opatření povedou k tomu, že se to číslo výrazně sníží.“
Podle Prymuly je kapacita českého zdravotnického systému nachystána v současné době asi na osm stovek pacientů v kritické péči, tedy pacientů připojených na ventilátory. „Tato kapacita se dá zvýšit rezervně na 1500, přes tuto kapacitu už bychom měli poměrně značný problém. Ale my věříme, že se na ni nedostaneme,“ uvedl Roman Prymula.
Připravenost českých nemocnic potvrdil také chirurg Tomáš Šebek. Podle něj je v nemocnicích nastavený režim, díky němuž jsou připravené na první vlnu pacientů. „Týmy jsou v několika směnách a vzájemně se nepotkávají. V momentě, kdy ta vlna udeří, tak je potřeba mít maximální kapacitu zdravotníků,“ popsal tato opatření.
Opatření, která Česká republika proti pandemii koronaviru přijala, ocenil i virolog Karel Raška: „Co na mě udělalo největší dojem, bylo zvládnutí testování na koronavirus v celé České republice. To je mnohem lepší, než ve většině zemí, a definitivně je to lepší než ve velké části Spojených států,“ řekl.
Podle Prymuly bude nyní velmi důležité, aby všechny země Evropy reagovaly velmi intenzivně. Žádná země podle něj nečekala tak exponenciální nárůst případů, proto nebyly připravené.
Šéf ústředního krizového štábu ocenil, že se díky razantním opatřením zřejmě podařilo zpomalit předpokládaný nárůst nových případů, ale účinnost opatření se podle něj projeví až za 5-7 dnů.
Naopak se podle něj nepovedlo zásobování ochrannými prostředky, které jsou potřebné zejména pro zdravotníky. „Předpoklady, kolik budeme potřebovat ochranných prostředků, se nepotvrdily. Je to nesmírně složité, každý den chodí špatné zprávy. Chybí obrovský počet roušek, chceme jimi vybavit celou populaci. Musíme vybavit zejména ty, kdo jsou v první linii, zdravotníky. Máme nasmlouvány dodávky tak, abychom vyhovovali těm minimálním požadavkům,“ řekl Prymula.
Co bude dál?
Roman Prymula věří, že během měsíce by měla být zastavena křivka velkého nárůstu nových případů a že po této kulminaci epidemie dojde k poklesu případů. Jisté to ale není – podle Prymuly to bude záležet nejen na chování jednotlivých občanů, ale i na tom, jak se bude vyvíjet situace v jiných zemích. Epidemie celkově může být velmi dlouhá.
Vývoj situace v České republice je podle něj dramaticky ovlivňován především velkým počtem lidí, kteří byli v Rakousku a Itálii. „Teď už máme první data, kdy dochází k určitému zpomalování – proti těm modelům takříkajíc katastrofickým. Myslím, že se nebudeme pohybovat na bázi katastrofických modelů,“ uvedl Prymula.
Ve chvíli, kdy by se ukázalo, že tato opatření nefungují, jsou připravené i krizové scénáře, které by omezily veřejný život ještě více než nyní. „Pokud se opatření neosvědčí, nastanou ještě mnohem tvrdší izolační opatření – to znamená, že bychom museli téměř jít do modelu zákazu vycházení, tak jak o tom uvažuje Bavorsko,“ dodal Prymula.
