Opoziční strany by mohly podpořit změnu zákona o bezpečnosti České republiky, vláda ale musí počítat s tím, že jeho příprava a schvalování potrvá nejméně několik měsíců. K zákonu, který by na přechodnou dobu do schválení potřebné ústavní změny dal větší pravomoci ministru zdravotnictví, jsou přitom někteří opoziční politici zdrženlivější. Další se však obávají, co přijde se skončením nouzového stavu od 18. května. O legislativních změnách v době doznívající krize diskutovali v Událostech, komentářích poslanci Ondřej Veselý (ČSSD), Radim Fiala (SPD) a Miroslav Kalousek (TOP 09).
Ústavní změny by mohli podpořit i opoziční politici. Ale zatím spekulujeme o něčem, co jsme neviděli, upozorňují
Události, komentáře: Víc pravomocí pro ministra zdravotnictví? (zdroj: ČT24)
Poslanecká sněmovna povolila vládě nouzový stav do 17. května, tedy o týden méně, než o kolik kabinet žádal. Nyní ministři přemýšlejí, co dál. Zaznělo více úvah, z nich některé se podle místopředsedy vládní ČSSD Ondřeje Veselého nevylučují. Cílem je schválit změnu krizového zákona a v souvislosti s tím zákona o bezpečnosti ČR. To je ovšem zákon ústavní, takže novela musí být připravena velmi důkladně a je potřeba najít velmi širokou podporu – alespoň dvě třetiny všech poslanců a následně i senátorů.
Než se to podaří, měl by proto platit jiný zákon – „obyčejný“, který by dočasně posílil pravomoci ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), i když mu nedá neomezenou moc. „Pokud ministr rozhodne, tak do 48 hodin to musí posvětit vláda a následně poslat do sněmovny, která to může stornovat, anebo to posvětit dál,“ nastínil Veselý princip tohoto zákona.
Předchozí úvahu o tom, že by vše bylo jen na ministrovi, ČSSD odmítala. Podle šéfa strany Jana Hamáčka i s ohledem na dubnové rozhodnutí soudu, který zrušil regulace vyhlášené ministerstvem zdravotnictví jako mimořádná opatření a nařídil je vládě vyhlásit podle krizového zákona.
Vicepremiér Hamáček bude se zástupci opozičních stran o aktuálních návrzích jednat ve středu, ti jsou zatím zdrženliví s komentáři, protože neznají žádné podrobnosti. „V principu spekulujeme o něčem, co jsme zatím neviděli,“ poznamenal předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
Podobně smýšlí také předseda klubu SPD Radim Fiala, podle kterého je ale bezpodmínečně nutné po 17. květnu nějakou mimořádnou legislativu mít. „Představovali jsme si, že vláda přijde s novelizací zákona o veřejném zdraví z toho důvodu, že sedmnáctého skončí nouzový stav, že ho nebudeme prodlužovat,“ podotkl.
Čekat na změnu krizového zákona považuje Fiala za riskantní. „Pandemie se může vrátit například v lokální formě (…) a nebyla by žádná možnost to ovlivnit. Nemůžete čekat na rozhodnutí parlamentu, musíte jednat okamžitě, rychle,“ zdůraznil.
Také Miroslav Kalousek míní, že pro případ druhé vlny epidemie „nějaký instrument být musí“. Chce však od vlády jasné vymezení možností, které by měl ministr zdravotnictví dostat. „Musí tam být přísná kontrola sněmovny a nesmí to být bianco šek. Musí tam být jasně popsáno co, kdy, za jakých podmínek, na jak dlouho, kdo za to bude odpovídat a kdo to bude kontrolovat,“ uvedl.
Dodal, že pokud jde o změnu krizového zákona, byla by namístě. „Jsou tady aktuální jiné hrozby než v dobách, kdy se zákon schvaloval. Není to jen zkušenost s pandemií, jsou to i kybernetické hrozby, je to celá řada jiných výzev. Revize krizového zákona je namístě. Půjde-li diskuse dobře, umím si představit, že ve finále to bude schváleno s podporou opozice,“ přislíbil.
Podle Ondřeje Veselého není ještě vyloučeno, že bude i po 17. květnu platit nouzový stav – nebo že o další prodloužení vláda přinejmenším požádá. „Bude se vyhodnocovat, jak to v ČR vypadá. Troufnu si říct, že pokud by stav byl, jaký je teď, nebo lepší, tak vláda zřejmě znovu do sněmovny s žádostí o prodloužení nouzového stavu nepůjde. To je můj názor, ale opírá se o to, jak se staví hnutí ANO k prodloužení nouzového stavu,“ avizoval místopředseda menší vládní strany. Případné prodloužení by potom mělo být do původně požadovaného 25. května.