Návrh na přezkum vyhlášení nynějšího nouzového stavu, který byl v pátek podán, podepsalo 35 senátorů. Ústavní soud má podle nich rozhodnout, zda vláda postupovala v souladu s ústavou. Autoři stížnosti nepředpokládají, že by Ústavní soud o návrhu rozhodl před koncem aktuálního nouzového stavu, který podle čtvrtečního rozhodnutí sněmovny potrvá nejdéle do 27. února.
Ústavní přezkum vyhlášení nouzového stavu žádá 35 senátorů
Tisková konference senátorů k návrhu zrušení nouzového stavu (zdroj: ČT24)
Ústavní soud by měl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) rozhodnout především o tom, zda by vláda mohla podobným způsobem postupovat i v budoucnu. „Musíme zjistit pro budoucnost, pro to, abychom mohli dál fungovat ve standardním ústavním stavu, zda se vláda zachovala protiústavně, či nikoliv,“ uvedl Vystrčil.
V postupu kabinetu vidí předseda Senátu „nebezpečí, že by vláda začala konat bez kontroly“ a rozhodovat „takřka o všem“, aniž by sněmovna mohla její konání efektivně korigovat. Podle Vystrčila vláda nevyužila možnost vyjednat podmínky pokračování nouzového stavu s opozicí v dolní komoře, která prodloužení původního nouzového stavu odmítla. Zdůraznil ale, že tato stížnost nijak neovlivňuje současnou akceschopnost vlády a možnost přijímat opatření kvůli pandemii.
„Vláda obešla rozhodnutí Poslanecké sněmovny, začala vyvíjet nátlak na hejtmany, na které se snažila přenést odpovědnost za další vývoj, pokud nebudou žádat o prodloužení nouzového stavu,“ uvedl místopředseda Senátu Jiří Růžička (STAN). Podle něj je to nepřijatelné. „Vláda nemůže vyhlásit nouzový stav podle ústavy jenom na základě toho, že si to někdo přeje,“ dodal.
„Naše stížnost míří do budoucna. Opravdu potřebujeme vydefinovat vztahy mezi vládou a Poslaneckou sněmovnou. Základní myšlenka je ta, že od čtvrtka 11. února se neobjevily žádné nové informace, které by opravňovaly vládu vyhlásit nový nouzový stav. Proto se domníváme, že nedošlo k vyhlášení nového nouzového stavu, ale de facto k jeho prodloužení proti vůli sněmovny,“ upřesnil předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS).
Návrh podle něho podepsali zástupci všech frakcí vyjma klubu ProRegion, který sdružuje senátory vládní koalice. Bude záležet na verdiktu ústavních soudců, zda by případné zrušení nouzového stavu mělo dodatečně nějaké právní důsledky a zda by opatření byla zpětně zneplatněna, uvedl Nytra. Podle Vystrčila ale samotný návrh na současných opatřeních nic nemění.
Ondřej Preuss z katedry ústavního práva Právnické faktulky UK souhlasí s tím, že návrh na přezkum nemůže současnou stiuaci už změnit. „Jeho jediný smysl může být v tom, což avizovali navrhovatelé, že povede k vyjasnění pravidel do budoucna a případnému vyhodnocení ústavnosti jednotlivých navazujících aktů,“ uvedl pro ČT.
Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková řekla, že soud už návrh senátorů proti obnovení nouzového stavu obdržel a v pondělí jej dostane na starosti jeden ze soudců, který rozhodne o dalším postupu. „Z časového hlediska je ovšem málo pravděpodobné, že by mohlo být rozhodnuto ještě před koncem nouzového stavu,“ uvedla mluvčí.
Mnozí právníci označují postup vlády za protiústavní
Menšinový kabinet ANO a ČSSD minulý čtvrtek souhlas sněmovny k prodloužení nouzového stavu nezískal a ten původní tím skončil o půlnoci z neděle na pondělí. Bezprostředně ale na něj navázal nový nouzový stav, který vláda vyhlásila do konce února na žádost hejtmanů. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) i vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) je postup vlády v souladu s ústavou.
Za protiústavní označili postup vlády naopak nejen opoziční zákonodárci, ale také mnozí ústavní právníci. Argumentovali tím, že bezprostředním vyhlášením nynějšího nouzového stavu vláda obešla vůli sněmovny. Nezměnily se nijak okolnosti pro vyhlášení nouzového stavu a jeho pondělní obnovení je fakticky pokračováním původního nouzového stavu.
„Postup vlády zakládá nebezpečný precedent. Ústavní pravidla nelze dát stranou, kdykoli se to orgánům veřejné moci hodí,“ uvedla v aktuálním prohlášení pětice ústavních expertů z uskupení Síť k ochraně demokracie, mimo jiné Karel Eliáš z Ústavu státu a práva nebo Ladislav Vyhnánek z Masarykovy univerzity.