Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doporučilo Američanům, aby necestovali do Česka, Maďarska a na Island kvůli prudkému nárůstu pandemie. V Česku v neděli potvrdily testy nákazu koronavirem 5650 lidem. V mezitýdenním srovnání to bylo bezmála dvojnásobné množství. Týdenní incidence překročila sedm stovek případů na sto tisíc obyvatel. Nemocnice nejsou zatím tak plné jako v době, kdy vrcholily předchozí epidemické vlny, zejména na Moravě ale musí kvůli množství covidových pacientů omezovat péči a některé žádají o pomoc armádu. V Česku byly také zachyceny tři případy nové varianty koronaviru.
Nedělní počet pozitivních testů stoupl za poslední týden z 3005 na 5650. Podobně prudký mezitýdenní nárůst počtu nových případů přinesla i sobota, za celý víkend se potvrdila nákaza téměř patnácti tisíc osob. Z lidí, kteří měli v neděli pozitivní výsledek testu, bylo 66 procent neočkovaných a tři procenta neměla očkování dokončené.
V rámci nedělí, kdy se zpravidla testuje nejméně z celého týdne, a tedy pozitivních výsledků bývá zdaleka nejméně, je pětitisícový přírůstek druhý nejvyšší z celého letošního roku. Více pozitivních testů přibylo za neděli letos jen 3. ledna, kdy „dojíždělo“ testování po Vánocích a prokázala se nákaza 6269 lidí. Loni bylo v neděli více případů už jen dvakrát – 25. října bylo pozitivně testováno 7300 lidí a o týden později 1. listopadu 6551 lidí.
V přepočtu na sto tisíc obyvatel přibylo za poslední týden 718 nakažených. Za poslední dva týdny vzrostla takzvaná incidence více než dvojnásobně – poslední říjnový den to bylo 320 případů na sto tisíc obyvatel.
Olomoucký kraj ovšem již je na hodnotě převyšující tisíc nakažených na sto tisíc obyvatel za sedm dní (1093) a Jihomoravský se jí blíží (939). Na Moravě se nákaza šíří rychleji než v Čechách, kde se týdenní incidence pohybuje většinou kolem pěti set až šesti set případů na sto tisíc obyvatel. Nejhorší je situace v Jihočeském kraji se 769 infikovanými na sto tisíc obyvatel za týden.
Z okresů je nad tisícovou hranicí Prostějovsko (1239 nakažených na sto tisíc obyvatel za týden), Šumpersko (1209), Olomoucko (1174), Vyškovsko (1148), Brno-město (1055) a v Čechách Strakonicko (1097) a Prachaticko (1028). Relativně nejméně nakažených je na severozápadě Čech. Karlovarský kraj měl v posledním týdnu 243 případů na sto tisíc obyvatel a sokolovský okres pouze 218. Z okresů má ale nejnižší incidenci z republiky Náchodsko s 200 infikovanými na sto tisíc obyvatel v posledních sedmi dnech.
Podle dat Chytré karantény se také v regionech výrazně liší rychlost, jakou jsou hygienici schopni nákazu trasovat. V Karlovarském kraji kontaktují do 24 hodin od pozitivního testu tři čtvrtiny nakažených, naproti tomu v Plzeňském se to v posledním týdnu podařilo jen v osmi procentech případů. V celorepublikovém měřítku stihnou hygienici do 24 hodin oslovit pouze čtvrtinu pozitivních a 62 procent jejich kontaktů.
„Stále je posilujeme. Stále se školí noví a noví operátoři. Problém je s těmi soukromými,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle něj se do trasování zapojují lidé z armády, hasiči, celníci nebo pracovníci finanční správy. „Kvůli krachu Bohemia Energy ty firmy, které jsme měli zasmluvněny, nebyly schopny dodat profesionální operátory, protože je ‚vysáli‘ jiní poskytovatelé energetických služeb,“ dodal.
V nemocnicích leží 3803 covidových pacientů, některé omezují péči
Po víkendu je v nemocnicích 3803 pacientů infikovaných covidem-19, z nich 574 je v těžkém stavu. Celkový počet hospitalizovaných oproti sobotě vzrostl, je však nižší než na konci pracovního týdne. Počet pacientů v těžkém stavu roste setrvale. Za týden se počet obsazených nemocničních lůžek zvýšil o 30 procent.
Z 214 lidí, které v neděli nově přivedly potíže s covidem-19 do nemocnice, bylo 59 procent neočkovaných a jedno procento nemělo očkování dokončené. Z pacientů, kteří nově skončili na jednotce intenzivní péče, bylo neočkovaných 60 procent a nedokončené očkování měla další dvě procenta.
Zatímco celkové počty nakažených již odpovídají dosavadním vrcholům, počet hospitalizovaných je zatím podstatně nižší. Dosavadním absolutním maximem bylo 9551 současně hospitalizovaných covidových pacientů z letošního března, loni bylo nejvíce 8224 hospitalizovaných počátkem listopadu.
Přesto je v některých nemocnicích tolik infekčních pacientů, že někteří musí na jiná než infekční oddělení. V důsledku nemocnice odříkají plánované operace. Je tomu tak i ve velkých fakultních nemocnicích. Péči omezila olomoucká i obě brněnské fakultní nemocnice. Fakultní nemocnice Brno, kde leží 144 pacientů s covidem včetně 32 na jednotce intenzivní péče, jich zatím odřekla třetinu. Svatoanenská fakultní nemocnice fungovala v omezeném režimu již dříve, nyní provádí pouze polovinu plánovaných operací.
Ředitel Fakultní nemocnice Bulovka Jan Kvaček uvedl ve vysílání ČT24, že situace je v různých částech republiky velmi odlišná. „V Praze už na tom nejsme úplně dobře, ale není to tak, že bychom si museli volat armádu jako v některých jiných regionech. U nás je situace poměrně závažná, protože máme mnoho pacientů s covidem už na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, museli jsme zrušit urgentní příjem nemocnice a transformovat ho na další oddělení ARO.“ Většina covidových pacientů Na Bulovce je neočkovaná.
Čekal ale pomalejší nástup nové vlny epidemie. „Vzhledem k promořenosti a proočkovanosti populace jsme čekali, že by to mohlo být pomalejší. Když jsme před čtrnácti dny transformovali novou lůžkovou stanici na covidovou a ona se zaplnila během jediného dne, nikdo to nečekal.“
Může podle něj dokonce nastat situace, kdy bude potřeba rozhodnout, který pacient v těžkém stavu dostane ventilátor, kterých má nemocnice omezené množství. „Může to řešit sekundární převoz, i do vedlejšího kraje. Pacient v těžkém stavu ho bude zvládat těžce, také ho nemusí přežít.“ V tuto chvíli podle něj nastává legislativní problém, protože lékař nemůže nikoho preferovat. Zdravotníci by podle něj potřebovali legislativní podporu, aby si byli jisti, že je za jejich rozhodnutí nebude nikdo perzekvovat.
V některých nemocnicích pomáhá armáda
Do některých nemocnic v pondělí zamířili vojáci. Zatím jich jde vypomáhat čtyřicet, a to do Olomouckého a Zlínského kraje. Šest vojáků zamířilo do přerovské nemocnice. Zdravotníků je podle její hlavní sestry Bronislavy Budínové málo, jsou nemocní, někteří dostali i covid-19. Vojáci podle ní budou pracovat na pozicích sanitářů nebo budou pomáhat pacientům s hygienou, krmením či s jejich převozy na vyšetření. „Měli by dorazit dnes (v pondělí) kolem poledne, jezdí v týdenních nebo čtrnáctidenních rotacích a jejich pomoc bude žádána tak dlouho, než se výrazně zlepší situace s covidem,“ řekla.
Hlavní sestra doplnila, že v Přerově již nemocnice odřekla plánované operace, které bylo možné odložit, zůstává pouze akutní operativa. „Co se týká ambulantní sféry, tam jsme ještě neomezovali,“ dodala.
U první čtyřicítky vojáků ale nezůstane. V pondělí se na armádu obrátilo s žádostí o pomoc i osm jihomoravských nemocnic včetně obou brněnských fakultních. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) zdůraznil, že oproti jaru je situace horší v tom, že začala také sezona ostatních respiračních onemocnění.
O vyslání 75 vojáků požádala armádu i desítka zdravotnických zařízení z Moravskoslezského kraje. Měli by jít do Frýdku-Místku, Městské nemocnice Ostrava, Havířova, Nového Jičína, Bílovce, Karviné, Třince, Bohumína, Oder a Opavy. „Poptávají pomoc například pro práci u lůžka na covid stanicích a stanicích ARO/JIP, ale také při ošetřovatelské péči o pacienty, zejména dlouhodobě ležící,“ uvedla mluvčí kraje Nikola Birklenová.
Vojáci budou pomáhat i v Čechách, o pomoc požádala příbramská nemocnice. Ta zatím odříká hlavně ortopedické zákroky. Covidoví pacienti ale leží například i v porodnici. „Fungujeme jako covidové oddělení, to znamená, že jsou zde ukládány ženské pacientky z nemocnice s covidem, s těžkým průběhem, které vyžadují hospitalizaci, kyslík,“ řekl primář gynekologicko-porodnického oddělení Petr Chudáček. Kromě velkého množství obsazených lůžek je důvodem i nedostatek personálu. Část zdravotníků je nemocná, další musí být doma s dětmi, které stonají nebo jsou v karanténě.
Žáci ve 23 okresech se testují
V minulém týdnu, kdy se v pracovní dny dostaly denní přírůstky nad deset tisíc, byla schválena nová opatření. Část z nich se týká již tohoto týdne: Neočkovaní zaměstnanci nemocnic a dalších lůžkových zařízení se musí každý týden testovat a studenti vysokých a vyšších odborných škol musí nosit při výuce respirátory. Očkování cizinců proti covidu-19, kteří legálně a dlouhodobě pobývají v Česku, začal hradit stát.
Vláda v demisi také schválila plošné testování žáků základních a středních škol, ale to začne až příští pondělí. Nyní pokračuje druhým kolem testování ve třídách ve 23 okresech, které vybrali hygienici koncem října. Z některých škol již přišly výsledky, vyplývá z nich, že se oproti minulému týdnu situace zhoršila.
Základní škola v Třešti na Jihlavsku například eviduje čtyřicet pozitivních antigenních testů oproti pěti z minulého pondělí. Pozitivní test mělo i deset učitelů. Škola bude čekat na výsledky přesnějších PCR testů, ale v prvním kole se nákaza potvrdila ve všech případech. Podle ředitele Václava Trnky je zatím jedna třída v karanténě a druhé začíná. Trnka se obává, že zejména nakažení učitelé mohli covid po škole rozšířit. „Když ten kantor obešel všechny třídy, tak se bojím, aby ta karanténa nebyla hodně rozjetá,“ poznamenal.
V Česku se objevila nová varianta koronaviru
Tři případy nové subvarianty koronaviru SARS-CoV-2 delta AY 4.2 byly zachyceny v Česku. Podle dosavadních výsledků studií může být nakažlivější, ale protilátky na ni fungují stejně jako na ostatní varianty delta. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Na novou variantu, jejíž výskyt v evropských zemích mírně narůstá, se zaměřuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, zjišťuje případnou větší odolnost proti očkování či léčbě.
„Podle dostupných výsledků studií tato subvarianta vykazuje snadnější přenos, ale přibližně stejnou odolnost vůči virus neutralizačním protilátkám jako ostatní subvarianty delta,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Vláda se nedohodla na zpřísnění opatření
Vláda v demisi se po tříhodinovém pondělním jednání nedohodla na zpřísnění proticovidových opatření. Na tiskové konferenci to řekl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Zvažuje se podle něj ukončení uznávání antigenních testů jako covidového certifikátu, ale i bavorský model, kde se neuznává žádný typ testů, nebo rakouský, který omezuje neočkovaným i volný pohyb. Kabinet se znovu sejde ve čtvrtek.
Zda budou projednávaná opatření ke zpomalení epidemie stačit, nelze podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) říct. „V rámci expertní skupiny ani klíčoví lidé, jako je profesor Chlíbek, pan Dušek, pan Smejkal nebo pan Hajduch, o tom nemají jasno. Například profesor Chlíbek, který má být hlavní expert nastupujícího ministra Válka, mluví o rakouském modelu. Pan Smejkal mluví zase o modelu očkování, PCR testů a že ti, kteří překonali covid, mají právo jít na místa, kde se požaduje bezinfekčnost,“ nastínil premiér.
Očkování opět zpomaluje, v jižních Čechách ale musí zvýšit kapacitu
Cílem opatření, které vláda v demisi postupně prosazuje, je kromě zpomalení epidemie i zvýšení počtu očkovaných. Zájemců o vakcínu však v posledním týdnu ubývalo. Od středy jich chodilo na očkovací místa méně než v předchozím týdnu. V neděli vykázali zdravotníci 7868 aplikovaných dávek vakcín oproti více než devíti tisícům z předchozí neděle. Týdenním maximem bylo pátečních 51 tisíc dávek, v předchozím týdnu bylo v pátek vykázáno téměř 58 tisíc dávek.
Přesto Jihočeský kraj obnovuje velké očkovací centrum na českobudějovickém výstavišti. Podle hejtmana Martina Kuby (ODS) je to nezbytné, protože nemocnice v krajském městě kapacitně nestačí nynějšímu zájmu. „Je to o logistice, o tom, kolik lidí se vejde na parkoviště, kolik lidí se vejde v jeden moment do haly, jak rychle jsou schopni jí projít. To jsou limity,“ ozřejmil.
Ze studie Fakultní nemocnice Brno, Masarykova onkologického ústavu a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity vyplynulo, že očkování před nákazou ochrání i onkologické pacienty, ovšem imunitní odpověď jejich organismu je pomalejší. „Je oproti zdravým o něco menší,“ uvedla hlavní garantka studie Regina Demlová. Výzkumníci zkoumali efekty očkování u 460 lidí. Z toho bylo 80 zdravých dobrovolníků, část po ukončené onkologické léčbě a zbytek nemocných pacientů.
Další z garantů studie Jiří Mayer uvedl, že úmrtnost hematoonkologických pacientů na koronavirus je vysoká – v desítkách procent. „Protilátková odpověď může být sice slabší než u zdravých a může rychleji klesat, ale pacienta lépe chrání,“ řekl.
