I když se podaří pachatele otravy Bečvy najít, vymáhat po něm náhradu škody bude velmi obtížné, upozorňuje spolupředseda Zelených a zastupitel Vsetína Michal Berg. V Česku totiž neexistuje předpis, který by ekologickou újmu vypočítal. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) chyběla vůle uvést výpočet v praxi, otravu Bečvy ale může policie řešit v trestněprávní rovině. O ekologické katastrofě hovořili oba hosté v Událostech, komentářích.
Ministr Brabec konstatoval, že České inspekci životního prostředí jeho resort a další organizace předaly rozbory, díky nimž věřil, že bude vyšetřování ekologické katastrofy v Bečvě rychlejší. Vsetínští kriminalisté už podle jeho slov jsou blízko nalezení zdroje v areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm.
Spekulovat, co bylo příčinou otravy řeky, ministr životního prostředí nechce. „Umím si představit, že to byla nějaká nedbalost, může to být technologická chyba, nehoda, porucha, může to být cokoliv,“ jmenuje. Uniknout mohly do Bečvy podle Brabce až stovky kilogramů kyanidů.
„Já myslím, že se opravdu jedná o nějakou havárii. Můžeme samozřejmě spekulovat, jestli tam byl úmysl, nebo ne, to je otázka vyšetřování. I když se podaří pachatele najít, tak bude velmi složité po něm vymáhat náhradu ekologické újmy,“ upozorňuje Berg s tím, že v Česku sice právní řád předpokládá, že ekologická újma může být nahrazena penězi, ale chybí prováděcí předpis, který by kompenzaci vypočítal.
„V roce 2016 byla aktualizovaná metodika, která tohle dokáže vypočítat, bohužel na ministerstvu životního prostředí asi není politická vůle tuto metodiku uvést v praxi. Věřím, že pod vlivem této havárie ji pan ministr najde někde v šuplíku a posune nás k tomu, abychom pachatele dokázali ke spravedlnosti dohnat,“ dodává zastupitel Vsetína.
Berg také kritizuje, že Brabec okamžitě nedorazil na místo havárie. Kdyby tak učinil, dal by najevo, že je potřeba problém řešit, míní.
Brabec připouští, že zákon v právním řádu existuje dlouho a zatím nebyl využit, podotýká ovšem, že normu poměrně málo využívaly i okolní země. „Také je to o tom, že není úplně jednoduché něco prokázat a je tam celá řada výjimek. Toto se dnes vyšetřuje, a pokud to bude policie kvalifikovat jako trestný čin, tak to jede v trestněprávní rovině,“ říká ministr životního prostředí.
Újmu nelze v Česku vyčíslit. Často je násobně vyšší než pokuta, míní zastupitel
Nevylučuje zároveň, že se problém posoudí podle zákona o ekologické újmě. Připouští ovšem, že pokud nejsou poškozeny chráněné druhy, újmu nelze vyčíslit. „Můžeme postupovat podle složkových zákonů, kde je možné uložit pokutu podle vodního zákona až pět milionů korun,“ dodává.
Jeho resort prý pracuje na tom, aby zákon o ochraně přírody i krajiny umožňoval vyšší tresty. „Posledních dvacet třicet let nebyla vůle to dotáhnout, protože kvantifikovat cenu jednotlivých biotopů nebo chráněných druhů je nejsložitější, nikdy na tom nebyla shoda,“ míní Brabec. Chce se dle svých slov inspirovat německým modelem.
Pokuty mají odrazující účinek, ale ekologická újma často bývá násobně vyšší než to, co mohou udělit v rámci pokut, upozorňuje zastupitel Berg. Poukazuje na to, že v německém Hesensku, kde metodika vznikla, zároveň vznikl fond, do nějž znečišťovatelé přispívají a ze kterého se hradí náprava ekologických škod. „To je věc, kterou u nás nemáme, a myslím si, že bychom ji měli zavést,“ říká spolupředseda Zelených.
