Testy budou mít i nadále zdarma děti do 18 let nebo lidé, kteří se nemohou očkovat

Nahrávám video
Události: Změny v hrazení testů proti covidu od září
Zdroj: ČT24

Testy na covid-19 budou mít ze zdravotního pojištění hrazené od září i nadále děti do 18 let, lidé s nedokončeným očkováním nebo ti, kteří se vakcinovat ze zdravotních důvodů nemůžou, uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podmínkami testování na covid-19 od začátku září se na odpoledním mimořádném jednání zabývala vláda.

Původně kabinet mluvil o tom, že by si testy měli od září platit všichni nad 12 let, pro které je dostupné očkování. Pro ty, kteří nespadají do výjimek, budou testy, které jsou určené například pro návštěvy kulturních či sportovních akcí, zpoplatněny.

Za dokončené očkování se považuje uplynutí dvou týdnů po druhé dávce u dvoudávkových vakcín nebo dva týdny po první dávce u jednodávkové očkovací látky. Po první dávce u dvoudávkové vakcíny budou mít lidé testy zdarma nejvýše čtyři měsíce. Mezi první a druhou dávkou jsou u různých výrobců vakcín různé intervaly, pohybují se zhruba od tří týdnů do tří měsíců.

„Testování bude nadále hrazeno pro všechny osoby mladší 18 let. Také samozřejmě pro osoby, které nemohou být očkovány ze zdravotních důvodů,“ řekl Vojtěch. K prokázání toho, že se člověk nemůže nechat očkovat proti covidu-19, bude podle ministra stačit prokázat se lékařskou zprávou, která to potvrdí. Může být od lékaře jakékoliv odbornosti.

Prokázání bezinfekčnosti je požadováno například při návštěvě služeb, kulturních akcí či při cestování. Za doklad bezinfekčnosti se kromě dokončeného očkování a negativního výsledku testu považuje také potvrzení o prodělání nemoci covid-19 v posledních 180 dnech. Pro lidi, které na testy pošlou hygienici nebo lékař zůstávají vyšetření bezplatná.

Zpoplatnění se nebude týkat ani testů ve školách, zdůraznil ministr. Podle něj vláda také schválila, že pokud budou děti testovány ve škole, budou se moci dokladem o výsledku nebo čestným prohlášením prokázat i jinde, například v kroužcích, ve službách nebo na hromadných akcích. Ve školách jsou naplánovány tři vlny testování na začátku září. Pokud školy použijí PCR testy, bude stačit otestovat děti dvakrát.

Třetí dávka

O třetí dávce očkování pak chce ministr Vojtěch rozhodnout do konce srpna, nejspíš to bude příští týden. „Zatím to skutečně vypadá tak, že bychom aplikovali třetí dávku primárně pro ohrožené skupiny,“ avizoval Vojtěch. Šlo by například o lidi se zhoršenou imunitou.

„Není to o tom, že bychom nyní třetí dávkou naočkovali celou společnost,“ doplnil Vojtěch. Pokud bude nutné přeočkovat další skupiny obyvatel, bude to postupný proces, uvedl. I ohrožené skupiny nechce očkovat naráz, ale v průběhu několika měsíců až do příštího roku. Zároveň ministerstvo řeší objednávky vakcín na další roky, aby mělo dostatek látek na přeočkování celé populace.

Ministr zdůraznil, že půjde opět o vakcinaci dobrovolnou. Zda bude třeba třetí dávka očkování i pro další skupiny, ukáže další vývoj epidemie.

O protilátkách jako bezinfekčnosti se ještě debatuje

Pro uznávání protilátek proti covidu-19 jako dokladu o bezinfekčnosti není dost důkazů. Není jasné, jak vysokou hladinu člověk musí mít a zda by ho chránily i proti mutacím koronaviru. Po čtvrtečním jednání u kulatého stolu za účasti odborníků to řekla náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek odpoledne při návštěvě Drahelčic vyjádření upřesnil. „Paní náměstkyně Vašáková to nekomunikovala správně, správně komunikoval pan Vojtěch, to znamená, že to rozhodnutí není definitivní, debata bude pokračovat,“ řekl Babiš. Podle něj není dostatek dat, nyní je prioritou stanovit systém přeočkování a ministerstvo se k řešení otázky protilátek vrátí v polovině září.

Podle náměstkyně Vašákové panovala ohledně protilátek shoda. „Neexistuje zatím žádný důkaz, že určitá hladina protilátek se rovná ochrana. A nevíme, jak to bude fungovat proti variantám viru,“ uvedla Koziar Vašáková.

Jako potvrzení bezinfekčnosti slouží v současnosti dokončené očkování, doklad o prodělání nemoci v posledních 180 dnech nebo negativní výsledek testu.

Podle údajů Státního zdravotního ústavu v současnosti v Česku převažuje varianta delta, dříve nazývaná indická. Na jaře, kdy Česko zasáhla silná vlna epidemie covidu-19, byla dominantní mutace alfa, dříve pojmenovaná jako britská. Není tedy jasné, zda by lidé, kteří prodělali nemoc na jaře, měli ochranu i před současnou variantou.

Vyjádření náměstkyně potvrdil na Twitteru i ministr zdravotnictví Vojtěch. „Odborníci se shodli zatím na dvou závěrech. Zaprvé v tématu protilátek máme zatím málo dat, s rozhodnutím je potřeba počkat. Zadruhé: Očkujte se. Zvlášť před podzimem a možnou další vlnou epidemie,“ uvedl.

Na jednání kulatého stolu byli pozváni i zástupci, kteří uznávání protilátek podporují. Podle náměstkyně ale všichni účastníci souhlasili s tím, že pro to není dostatek důkazů. „To je resumé. Je to to samé, co ministerstvo zdravotnictví razí jako svůj názor po celou dobu,“ dodala Koziar Vašáková. Podle dřívějších vyjádření ministra Vojtěcha protilátky jako doklad o bezinfekčnosti v EU uznává jen Rakousko.

Ministerstvo podle náměstkyně i nadále doporučuje očkování proti covidu-19 bez toho, aby si lidé nechali vyšetřovat protilátky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...