Poslanci v pátek stihli schválit několik věcí zrychleně v prvním čtení. Také ale v úvodním kole podpořili vládní návrh nominačního zákona, jehož cílem je omezit dosazování politických nominantů do takzvaných trafik v orgánech státních firem. Prvním čtením prošla i novela rozšiřující pravomoci tajných služeb. K nejdiskutovanějším patří získávání informací, které podléhají bankovnímu tajemství, nebo snaha vytvořit vlastní systém odhalování lidí podle fotografií.
Návrh nominačního zákona by ministrům umožnil odmítnout kandidáty do orgánů státních firem doporučené vládním výborem. Uchazeči by sice až na výjimky procházeli ministerským výběrovým řízením a hodnocením před vládním výborem, jeho role by ale byla pouze poradní. Ministerstvo by mohlo navrhnout ke jmenování člověka, který sice prošel nominačním postupem, ale se záporným stanoviskem výboru. Jiný postoj by ministerstvo muselo veřejně zdůvodnit.
Pirát Tomáš Martínek ale namítá, že navrhovaná podoba nominačního zákona nemusí splnit očekávání. Piráti budou podle něho v souladu s jejich verzí zákona chtít, aby rozhodnutí nominančního výboru byla závazná. Naopak opoziční ODS trvá na tom, že za výběr lidí do orgánů státních firem nese odpovědnost ministr. Podle Zbyňka Stanjury (ODS) je přitom lhostejné, zda je jmenují přímo, nebo vyberou ve výběrovém řízení. Nominanti podle něho musejí v podnicích plnit vůli vlastníka.
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) vládní podobu předlohy hájil. Politickou odpovědnost ministrů podle něho návrh nezmenšuje právě v souvislosti s možností nerespektovat doporučení výboru. „Je o posílení transparentnosti, zvýšení legitimity,“ uvedl.
Veřejnou kontrolu nominací by podle předlohy mělo posílit mimo jiné zveřejňování zápisů z pohovorů s kandidáty, které by vedl vládní výbor.
Tajné služby by mohly mít nástroj k odhalování lidí s vazbou na terorismus
Do výborů také zamíří po prvním čtení novela o zpravodajských službách. Návrh má umožnit získávání a zpracování digitálních fotografií a identifikátorů fyzických osob v některých informačních systémech. Zpravodajské služby si takto budou moci vytvořit vlastní systém hledání lidí podle obličejů. Podle ministra spravedlnosti Kněžínka (za ANO) to poslouží k odhalování lidí propojených s terorismem.
Novela má dát tajným službám také možnost lépe zabezpečit skryté identity prostřednictvím záznamů v informačních systémech. Zajišťuje také větší součinnost orgánů státní správy při poskytování informací. Chráněné bankovní údaje by podle novely zpravodajci mohli získat bez vědomí banky. Informace získají tak, že o ně požádají prostřednictvím subjektu, který má sám oprávnění, tedy České národní banky.
Piráti neuspěli u ostatních frakcí se snahou vrátit normu vládě k přepracování mimo jiné kvůli tomu, aby se kvůli novým pravomocím posílila kontrola tajných služeb. Pirátům vadila snaha o vznik referenční databáze digitálních podob lidí. „My pro vytváření takových šmírovacích databází nevidíme důvod,“ prohlásil za Piráty Ondřej Profant.
Do dalšího kola jde i novela zákona o investičních pobídkách, podle níž by veškeré žádosti o pobídky měly nově podléhat schvalování vládou. Pokud je vláda neschválí, žadatel pobídku nedostane.
Podle ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové (za ANO) znamená přenos rozhodování o pobídkách přímo na vládu pozitivní posun v transparentnosti podpory konkrétních projektů. Kabinet dosud schvaloval jen velké strategické pobídky. Opoziční občanští demokraté chtějí zákon o pobídkách zrušit.
Situace na D1 je bez usnesení. Podle lidovců vláda pohrdá občany
Sněmovna také debatovala o řešení situace na dálnici D1, ale nepřijala žádné usnesení. Téma vyvolala kalamita, která loni v prosinci postihla opravovaný úsek D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem a kvůli které se tvořily dlouhé kolony aut. Opoziční strany usilovaly o zařazení tohoto bodu na jednání už v prosinci. Nejprve tento bod vetovalo hnutí ANO, podruhé sněmovní většina neumožnila přerušení jednání o vládní novele zákona o elektronické evidenci tržeb (EET), aby se poslanci mohli věnovat D1.
ODS navrhovala uložit ministru dopravy Danu Ťokovi (za ANO), aby připravil na rok 2020 zlevnění dálničních kuponů pro motoristy reflektující nedostatečnou kvalitu a průjezdnost klíčových částí silniční infrastruktury. Hlasovalo pro to 63 přítomných poslanců, zapotřebí ošem bylo 85 hlasů.
Ťok označil kauzu za politikum. Po hlasování řekl, že je rád za možnost záležitost vysvětlit, není ale podle něj zásadním úkolem sněmovny „dělat exekutivní hodnocení“. Nepřijetí usnesení označil za vítězství zdravého rozumu.
Sněmovna neschválila ani návrh Pirátů, kteří chtěli, aby premiér Andrej Babiš (ANO) nechal zpracovat nezávislý audit postupu Ředitelství silnic a dálnic v celé zakázce na modernizaci zmíněného úseku D1. Sněmovnou neprošly ani návrhy KDU-ČSL, která mimo jiné chtěla, aby dolní komora konstatovala, že ministerstvo dopravy i ŘSD selhalo při zajištění průjezdnosti D1 v zimním období.
„Chci popřát poslancům ANO, KSČM a ČSSD šťastnou cestu domů po dálnici D1. Má sněžit,“ řekl po hlasování předseda STAN Petr Gazdík. Podle lidovců je neprosazení návrhů na řešení situace na D1 ukázkou toho, že vláda občany České republiky pohrdá.
Ministr Ťok v úterý poslancům řekl, že cílem ministerstva a ŘSD je, aby byla dálnice D1 v modernizovaném úseku mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem zprovozněna bez omezení rychlosti zhruba k 18. únoru.
K odběru orgánů cizince by měl stačit souhlas jemu blízké osoby
Poslanecká novela transplantačního zákona má pak usnadnit odběr orgánů cizince, který v Česku zemře bez dárcovské karty. Zřejmě bude stačit souhlas blízké osoby zemřelého. V současnosti musejí české úřady žádat cizí stát o informaci, zda jeho občan vyjádřil souhlas s posmrtným odběrem orgánů, nebo ne.
Údaje podle předkladatelů není možné v mnoha případech například kvůli ochraně osobních údajů získat, ačkoli osoba blízká s odběrem orgánů zemřelého cizince souhlasí a ví, že by s jejich darováním souhlasil. „V zásadě přicházíme o možnost odběru orgánů od zhruba patnácti cizinců zemřelých na našem území ročně, což může představovat až sto orgánů vhodných k transplantaci,“ napsali autoři z řad ANO, ČSSD, ODS, Pirátů, SPD, KSČM a TOP 09 v důvodové zprávě.
Předsedkyně zdravotnického výboru Věra Adámková (ANO) uvedla, že navrhovaná změna přispěje k záchraně několika životů ročně.
Z dalších bodů se pak přes první čtení dostal návrh poštovní novely, podle nějž by Česká pošta mohla ze státního rozpočtu dostat celkem 800 milionů korun na úhradu čistých nákladů za roky 2013 a 2014. Část peněz měl stát podle vládní předlohy uhradit již loni, ale zákon nebyl schválen včas. Vláda ho poslancům předložila loni v červnu, na první čtení předlohy přišla řada až teď.
Sněmovní připomínka holocaustu
U příležitosti Dne památky obětí holocaustu sněmovna hned na začátku jednání přijala usnesení, které vymezuje antisemitismus jako „určitý způsob vnímání Židů, který lze popsat jako nenávist vůči Židům“. Podle definice směřují slovní a fyzické projevy antisemitismu proti židovským i nežidovským osobám anebo jejich majetku, proti institucím a bohoslužebným místům židovských obcí.
Vymezení termínu vypracovala a přijala v květnu 2016 Mezinárodní aliance pro připomínku holocaustu.
„I když byla Česká republika dosud uchráněna nejhorších projevů rasisticky motivovaného extremismu, je v Evropě patrný vzestup antisemitských projevů. Tato definice má význam nejen ve vztahu k našim tradičním a hlubokým vztahům ke státu Izrael, ale i k dobrému soužití s našimi Židy a dalšími etnickými a národnostními skupinami. Může tak posloužit jako vodítko k posuzování nenávistných projevů,“ řekl předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), který přijetí usnesení inicioval.
Vondráček návrh pouze uvedl, diskuse se k němu podle dohody předsedů poslaneckých klubů nevedla. Stejné usnesení přijaly už dříve izraelský Kneset a parlamenty Velké Británie, Rakouska, Rumunska, Německa, Bulharska, Litvy, Slovenska, Makedonie, Moldavska a Nizozemska.
