Studenti nultého ročníku plzeňských práv mají výhodu, vadí akreditačnímu úřadu

Řízení, které s plzeňskou právnickou fakultou zahájil Národní akreditační úřad (NAÚ), se týká pouze nultých ročníků a jejich provázání s přijímacím řízením, řekl rektor Západočeské univerzity Miroslav Holeček. Neohrožuje tedy podle něj samotné studium na fakultě. Od správního řízení očekává, že vyjasní podmínky pro nulté ročníky nejenom na plzeňských právech, ale na všech vysokých školách v Česku.

Že zahájil řízení k omezení akreditace Fakulty právnické Západočeské univerzity, oznámil Národní akreditační úřad v pondělí. Podle Holečka vzešlo správní řízení z kontroly, která se týkala takzvaných nultých ročníků. Do nich se mohou za úplatu přihlásit ti, kdo se na vysokou školu nedostanou.

Absolvováním nultého ročníku, který je oficiálně kurzem celoživotního vzdělávání, dostávají pak výhodu do dalšího přijímacího řízení. „Mají nějakou bonifikaci pro přijímací řízení, anebo získají možnost nastoupit přímo do prvních ročníků,“ ozřejmil Holeček.

Podle akreditačního úřadu jsou na plzeňských právech absolventi nultého ročníku bodově zvýhodněni, takže „z důvodu omezeného počtu přijímaných uchazečů dochází k tomu, že jsou takoví uchazeči přijímáni ke studiu na úkor uchazečů, kteří v přijímací zkoušce dosáhli lepších výsledků“.

Rektor tvrdí, že praxe právnické fakulty není výjimečná. „Vysoké školy to mají nějak nastavené. Předmětem nálezu, výtky NAÚ, je, že nastavení není dostatečně transparentní, protože nemají být preferováni někteří uchazeči proti ostatním,“ řekl. Zdůraznil, že na univerzitu ještě nepřišlo zahájení správního řízení, zná však zápis z kontroly akreditačního úřadu.

Otazníky nad nultým ročníkem

„Pevně věříme, že to fakulta vysvětlí, a pokud budou shledány věci, které bude třeba napravit, tak okamžitě zjednáme nápravu. Není to nic skandálního, tragického. Jde jen o vyjasnění podmínek,“ míní Holeček. Od fakulty očekává, že dodá faktický rozbor základní otázky, zda není porušován rovný přístup.

Připustil, že kdyby zůstaly pochybnosti, škola by modifikovala podmínky. Nulté ročníky by přesto měly zůstat. „Tedy abychom tu myšlenku (celoživotního vzdělávání) úplně nezahodili, ale aby byla zaručena transparentnost,“ přiblížil Holeček. Podle něj je otázkou, jestli bude letos nultý ročník na právech otevřen. Uchazeči, kteří podají přihlášky, musí nejprve absolvovat standardní přijímací SCIO testy a pak se na fakultu buď dostanou, nebo ne.

Rektor zdůraznil, že se řízení netýká samotného studia na právech, která v roce 2009 čelila skandálu, když vyšlo najevo, že mezi kvalifikačními pracemi jsou plagiáty a že někteří absolventi vystudovali neobvykle rychle.

Na návrh tehdejší Akreditační komise přišla fakulta dočasně o akreditaci doktorských studijních programů, nemohla ani udělovat rigorózní tituly. V červenci 2013 potvrdilo ministerstvo školství právům akreditaci pětiletého magisterského programu.

Pod dohledem akreditačního úřadu

Nyní jsou práva jedinou fakultou Západočeské univerzity, kde se studuje pod kontrolou Národního akreditačního úřadu. Pro jiné oblasti vzdělávání má ZČU schválenou institucionální akreditaci. 

V nultém ročníku Fakulty právnické od loňska studuje čtrnáct studentů. Při studiu musí složit několik zkoušek. „Je potřeba objasnit řadu momentů, jestli třeba celoživotní vzdělávání mohou absolvovat i na jiné fakultě, jestli jsou pro ně podmínky dostatečně náročné a další. To musí fakulta pořádně prozkoumat a podat zprávu,“ uvedl Holeček.

Celoživotní vzdělávání teď podle strategického plánu ministerstva školství (MŠMT) nabývá velkého významu. „MŠMT chce, aby se vysoké školy věnovaly dalšímu dovzdělávání populace,“ zdůraznil rektor. Model nultého ročníku se využívá na řadě vysokých škol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve druhém kole se v senátním obvodu Česká Lípa střetnou Volfová (ANO) a Půta (SLK)

Jiří Vosecký (nez.) neobhájil pro třetí volební období svůj mandát v senátním obvodu Česká Lípa, který zahrnuje Českolipsko a část Liberecka a Mělnicka. O senátorské křeslo se tak utká poslankyně a dřívější starostka České Lípy Jitka Volfová (ANO) a hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). Volfová získala 35,05 procenta hlasů, Půta 32,66 procenta. Voleb se zúčastnilo 38,38 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

ŽivěNedělní debata o výsledku voleb

Hosté Nedělní debaty předseda Motoristů Petr Macinka, místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO), místopředsedkyně dolní komory Barbora Urbanová (STAN) a předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda diskutují o výsledcích voleb. Mezi další témata patří i sestavování koalic, spolupráce na komunální úrovni, vztahy státu a radnic, rozpočtové určení daní a důležitost Senátu v parlamentní demokracii. Pořad moderuje Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 31 mminutami

V Havířově už domluvili vládnoucí koalici, město dál povede Kočí Palkovská

V Havířově na Karvinsku, které je druhým největším moravskoslezským městem, vznikne koalice ANO, Společně pro Havířov a Hnutí pro Havířov. Jednání různých koalic o tom, kdo bude vládnout, se rozběhla i na dalších místech. Frýdek-Místek povede koalice Naše Město F-M a Společně pro Frýdek-Místek.
před 38 mminutami

V Karlových Varech opět vyhrálo ANO, počet mandátů mu ale klesl

Komunální volby v Karlových Varech opět vyhrálo hnutí ANO. Získalo deset mandátů v zastupitelstvu, které má 35 členů, v minulých volbách získalo čtrnáct mandátů. Druhé skončilo uskupení Vary+ s devíti mandáty. Třetí Karlovaráci budou mít šest zastupitelů. Voleb se zúčastnilo 35,29 procenta voličů, což je méně než při minulých komunálních volbách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé v místních referendech většinou odmítli větrné elektrárny, spalovny i těžbu

V místních referendech, která se v pátek a v sobotu konala společně s komunálními a někde i se senátními volbami, lidé až na výjimky odmítli výstavbu větrných elektráren v katastrech svých obcí. Nesouhlasili ani s těžbou surovin nebo stavbou či rozšířením spaloven. V Česku se konala referenda ve zhruba čtyřech desítkách obcí či městských částí, přičemž dvacítka se týkala stavby větrných turbín.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

STAN má právo na primátora v Praze, řekl druhý Portlík

Hnutí STAN má v Praze právo na post primátora, i když získalo v 65členném zastupitelstvu na magistrátu 17 mandátů stejně jako druhé SPOLU pro Prahu. České televizi to řekl lídr kandidátky SPOLU Tomáš Portlík (ODS). V neděli se plánuje sejít s jedničkou STAN Petrem Hlaváčkem (STAN), aby si promluvili o základních východiscích pro další jednání o koalici. Přesný termín zatím není jasný. Kromě SPOLU a STAN se do zastupitelstva Prahy dostala také Praha sobě se 13 mandáty, ANO s 11 a Piráti se sedmi.
před 2 hhodinami

Nejvíce zastupitelů mají lidovci, STAN, ODS a ANO

Nejvíce zastupitelů získala ze stran a hnutí v letošních obecních volbách stejně jako před čtyřmi lety KDU-ČSL. Druhé bylo v počtu mandátů podle navrhujících stran hnutí STAN a třetí ODS, v porovnání s volbami v roce 2022 si tato uskupení pozice vyměnila. Na čtvrté pozici opět figurovalo hnutí ANO. Každá ze čtveřice stran nebo hnutí zaznamenala ale propad. Pohoršilo si ale například rovněž hnutí SPD, Piráti a TOP 09.
před 2 hhodinami

Volby v Brně vyhrála KDU-ČSL a STAN

Komunální volby v Brně vyhrála s 27,38 procenta hlasů kandidátka KDU-ČSL a STAN, dosáhla na osmnáct zastupitelských křesel. Druhý skončil s 18,89 procenta hlasů a třinácti mandáty vítěz minulých voleb, ODS, TOP 09 a nezávislí. Třetí je hnutí ANO, má 17,14 procenta a jedenáct mandátů. O koalici na brněnském magistrátu bude jednat koalice lidovců a hnutí STAN, koalice ODS, TOP 09 a nezávislých, Zelené Brno, Piráti a hnutí Za Lužánky. Tyto subjekty také překonaly pětiprocentní hranici. Hlasování se zúčastnilo 44,08 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.