Ministerstvo práce chystá snížení doplatku na bydlení lidem, kteří žijí v ubytovnách. Měl by se jim vypočítávat z nižší částky než dosud. Nyní se při výpočtu vychází z nejvýš 90 procent státem stanovených nákladů na bydlení, nově by to mělo být maximálně 80 procent. Dávku by navíc obyvatelé ubytoven mohli dostat tehdy, pokud by v obci či městě nemohli sehnat běžné bydlení a splnili další podmínky. Počítá s tím návrh novely o hmotné nouzi, který zveřejnila vláda na svém webu.
Podle údajů ministerstva práce do ubytoven putovalo kolem 13 tisíc doplatků na bydlení. 10 210 dostávali jednotlivci, 1640 dvoučlenné domácnosti, 630 tříčlenné a 820 čtyř a vícečlenné rodiny. Loni v prosinci úřady práce vyplatily celkem 73 900 doplatků.
„Úmyslem navrhovaných opatření je docílit stavu, aby si osoba nebo rodina byla schopna nalézt přiměřené standardní bydlení a udržet si ho, a ne osobu připravit o doplatek na bydlení,“ uvedlo ministerstvo práce ve zprávě k návrhu zákona. V minulosti „obchod s chudobou“ a předražené ubytovny se špatnými podmínkami opakovaně kritizovalo.
Doplatek od státu má po zaplacení nákladů na bydlení a služeb člověku či rodině zajistit, aby měla peníze na živobytí. Podle státem stanovených nákladů na bydlení se částka v nájmu v Praze pohybuje podle počtu osob od 7731 do 18 947 korun měsíčně, v nejmenších městech a obcích od 4811 do 12 648 korun. Lidem z ubytoven by se z toho nově mělo započítat 80 procent místo 90 procent.
V hlavním městě by se tak normativ v ubytovně pro jednotlivce rovnal 6185 korunám, byl by tak zhruba o 1546 korun nižší než nyní. Čtyřčlenná a početnější rodina z ubytovny by mohla mít náklady 15 158 korun, takže asi o 3789 korun nižší normativ než teď.
Ve městě do deseti tisíc obyvatel by čtyřčlenná rodina měla mít v ubytovně maximálně výdaje 10 118 korun místo nynějších 12 648 korun. Návrh počítá i se stropem na úhrady za služby podle výdajů, které jsou v daném místě obvyklé.
Novela vznikla původně kvůli tomu, aby se ze zákona o hmotné nouzi vyškrtlo problematické ustanovení o souhlasu obce s vyplácením dávek na bydlení. To se do normy dostalo jako pozměňovací návrh a platí od loňského jara. V praxi ale působí potíže, mohlo by být i v rozporu s ústavním pořádkem. Ministerstvo práce pak rovnou přidalo i úpravu výše doplatků a další opatření.
Kdo nebude plnit úkoly, o dávky může přijít
Na ubytovnách by měli lidé dávku dostávat, pokud bude jejich případ „hodný zvláštního zřetele“. K obci či městu by měli mít vazbu. Budou v něm třeba pracovat, mít rodinu či děti ve škole. Doplatek do ubytovny by jim úřad měl přidělit, pokud nebudou moci v místě sehnat běžné bydlení.
Úředníci by měli s nájemníkem z ubytovny vypracovat „motivační plán“. Obsahovat má opatření a harmonogram k nalezení bytu. Pokud příjemce dávek nebude úkoly plnit, mohl by o peníze od státu přijít.
S návrhem novely přišel resort už loni. Navrhoval původně snížení nákladů v ubytovnách na 70 procent normativu z nynějších 90 procent. Záměr kritizovali aktivisté i experti.
Výhrady ke změnám zákona mají kraje, ombudsmanka i ministr Dienstbier
Podle podkladů k zákonu má vážné výhrady k chystaným změnám i kancelář ministra pro lidská práva, ombudsmanka, resort spravedlnosti či krajské úřady. Ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) zásadně nesouhlasí třeba s tím, aby se při přidělení doplatku zohledňovala žadatelova vazba na obec. Pomoc v hmotné nouzi by podle něj měl člověk dostat bez ohledu na své bydliště. Dienstbier také považuje snížení dávek za příliš velké.
