Spojenci Ukrajiny by podle Pavla měli být připraveni i na horší varianty

Spojenci Ukrajiny by měli doufat v nejlepší, ale měli by se připravit i na potenciálně horší důsledky, řekl ukrajinskému webu Suspilne zvolený český prezident Petr Pavel. Válka nemusí skončit letos, ale může se proměnit v dlouhodobý konflikt. Proto je podle Pavla důležité poskytnout Kyjevu vše, co nyní potřebuje, ale být také připravený na dlouhodobou pomoc, aby mohl pokračovat v obraně země a proměnit ji ve vítězství. Po ukončení konfliktu s Ruskem by se Ukrajina měla stát členem Severoatlantické aliance, uvedl také v rozhovoru Pavel.

Dodal, že většina debat na toto téma na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kterých se v polovině února zúčastnil, se mu zdála příliš optimistická. „Určitým způsobem se přehlížely možné negativní dopady. Souhlasím s tím, že je třeba mít dobré naděje. Ale je mnohem lepší myslet na možné horší důsledky. Proto jsem řekl: Udělejme vše pro to, aby Ukrajina letos zvítězila, ale buďme připraveni i na jiné možné výsledky,“ popsal Pavel.

Jedním z výsledků by podle něj mohl být vleklý nebo zamrzlý konflikt. Spojenci by proto podle Pavla měli být připraveni pomáhat Ukrajině dlouhodobě a umět tuto podporu vysvětlit svému obyvatelstvu. Kyjev by ale neměli tlačit k ústupkům, například co se týká znovuzískání celého území, dokud ještě existuje reálná šance na vítězství.

„Takové rozhodnutí může učinit pouze Ukrajina, protože tam neumírají naši lidé. Nejsou to naše města, která jsou ničena. Mnohem jednodušší je říci vám, že se musíte držet svých zásad do poslední kapky krve. Zní to dobře, ale není to naše krev, ale vaše. Takže říkám, že je to na vás,“ sdělil v rozhovoru ukrajinskému webu Pavel.

Stejně se vyjádřil i k dotazu, jaký je jeho názor na obnovení územní celistvosti Ukrajiny, což je cíl ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Prezident Zelenskyj nemá jinou možnost. Dovedete si představit, že by vůdce země, která byla napadena, řekl: 'Dobrá, akceptujme ztrátu území'? Je tedy přirozené, že si klade za cíl osvobodit celé území,“ zdůraznil Pavel. „Ale pak samozřejmě, když se ukáže, že realita je jiná, než bychom si přáli, může dojít k určitým korekcím. Ale ty může provést pouze ukrajinský lid a váš vůdce, ne my,“ dodal v rozhovoru s ukrajinským webem.

Nejzkušenější ze všech?

Až válka skončí a bude obnovena suverenita Ukrajiny, pak podle Pavla vyvstane otázka členství v NATO. „Pokud jde o technickou kompatibilitu, Ukrajina splnila svůj domácí úkol. Pokud jde o hodnoty a dlouhodobé strategické zájmy, opět máme plnou kompatibilitu,“ nepochybuje zvolený český prezident. „Jedinou zbývající podmínkou tedy je, aby neprobíhal žádný konflikt nebo územní spor,“ doplnil.

Po ukončení konfliktu by Pavel vstup Ukrajiny do NATO podpořil, protože si to podle něj zaslouží za „dodržování standardů a obranu hodnot, které jsou důležité pro nás všechny“. „Také ukrajinská armáda bude pravděpodobně nejzkušenější ze všech a byla by pro země NATO velkým přínosem. Existují tedy všechny důvody, proč bychom měli uvažovat o členství Ukrajiny v NATO ihned po válce,“ domnívá se Pavel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči přesouvají na povrch muže zraněného v jeskyni v Moravském krasu

Hasiči začali nad ránem transportovat z jeskynního systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu zraněného muže, k 07:30 jim ven zřejmě zbývala necelá hodina cesty. Vše jde zatím podle předpokladů, řekl agentuře ČTK mluvčí jihomoravských hasičů Štěpán Komosný. Zraněný muž zůstal v běžně nepřístupném jeskynním systému odhadem v 50 až 70 metrové hloubce a 250 až 300 metrů od vstupu. Hasiči v místě zasahují od časného sobotního odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
před 1 hhodinou

Amalgámové plomby končí, pojišťovny začínají proplácet bílé

Amalgámové plomby zubaři v Česku musí přestat používat, podle nových evropských pravidel materiál se rtutí budou moci od července použít už jen ve výjimečných případech. Pojišťovny bílé výplně již začaly proplácet. Část stomatologů ale změny kritizuje – ty základní bílé, které jsou plně hrazené, podle nich nejsou dostatečně odolné. Vyhotovení bílé vrstvené plomby navíc zubaři trvá delší čas, proto se jeho návštěvy prodraží.
před 2 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
před 2 hhodinami

Sněhová situace přeje lyžařům a běžkařům

Díky ideálním sněhovým podmínkám v Česku otevřela menší a níže položená střediska. Některá z nich přitom po několikaleté přestávce. Lyžaři si kvalitu sněhu pochvalují například v Kašperských horách na Šumavě či na Trutnovsku. Na řadě míst se také běžkuje. Provozovatelé velkých lyžařských areálů si nicméně všímají, že přibývá lidí, kteří v zimě vyrazí na hory, i když nelyžují. Proto pro ně rozšiřují aktivity, při kterých lyže nepotřebují. Jde o bobovací dráhy, wellness služby nebo třeba bazény.
před 12 hhodinami

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
před 13 hhodinami

Politici rozdmýchávají nenávist, říká Ukrajinka žijící v Česku

Jedním z témat návštěvy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na Ukrajině byly i vztahy Čechů k Ukrajincům. Macinka podle svého vyjádření chce, aby byly podobné, jaké mezi sebou mají Češi a Slováci. O tom, jak se příslušníkům ukrajinské komunity v Česku žije, s jakými problémy se potýkají a jak je ovlivňuje rétorika politiků, v pořadu 90′ ČT24 promluvili spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska a Bohdan Rajčinec z Evropského kongresu Ukrajinců. Debatou provázel Jakub Musil.
před 16 hhodinami

STAN chce Turka kvůli jeho výrokům z Kyjeva zbavit funkcí ve sněmovních výborech

Opoziční hnutí STAN chce odvolání čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka z funkcí místopředsedy sněmovních výborů zahraničního a evropského. Důvodem jsou poslancovy páteční výroky o příčinách ruské agrese vůči Ukrajině. Ani s pomocí dalších opozičních stran ale Starostové nemají na sesazení Turka dostatek hlasů.
před 17 hhodinami
Načítání...