Solidární příspěvek pro ubytovatele uprchlíků se bude vyplácet do konce března

Solidární příspěvek pro lidi, kteří zdarma ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, se bude vyplácet i v prvním čtvrtletí příštího roku. Nařízení s prodloužením vyplácení podpory do konce března schválila ve středu vláda. Ta také informovala o zaslání covid testů určených původně pro školy na Ukrajinu nebo o přijetí úvěru od Evropské investiční banky na neočekávané výdaje s uprchlickou krizí.

Pravidla pro získání solidárního příspěvku a jeho výše se nemění. „Vláda schválila nařízení, které prodlužuje příspěvek pro solidární domácnosti na první kvartál 2023. Je to důležité pro velké množství českých domácností, které poskytují uprchlíkům přístřeší, ať už sdílí domácnost, nebo poskytují celý dům či byt,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podle něj stát vyplácel nejvíc příspěvků domácnostem v květnu, a to na 68 tisíc ubytovaných příchozích. „To je ohromná solidarita,“ podotkl ministr. Podotkl, že v listopadu pak dávku dostalo 13 tisíc příjemců na ubytování 35 tisíc běženců. Dodal, že od dubna se chystá změna podpory.

Příspěvek je možné žádat na ubytování s prostorem na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, se záchodem a přístupem k pitné vodě. Stát vyplácí za bezplatné poskytnutí bydlení na nejméně 16 dnů v měsíci ubytovatelům podporu na náklady. Na jednoho ubytovaného člověka v samostatném bytě posílá pět tisíc korun, na dva devět tisíc korun, na tři 12 tisíc korun, na čtyři 14 tisíc korun a na pět a více osob 15 tisíc korun. Pokud lidé ubytovávají uprchlíky u sebe doma, mohou na ubytovanou osobu pobírat tři tisíce korun na měsíc. Měsíčně mohou získat nejvýš devět tisíc korun. Solidární podpora je i pro ubytovatele, u kterých si běženci sami platí plyn a elektřinu.

Lidé mohou o solidární příspěvek žádat od 11. dubna, a to jen elektronicky přes aplikaci. Nutné je mít digitální identitu, využít se dá třeba ta bankovní. Podle podkladů k nařízení stát v říjnu vyplatil podporu 19 400 příjemcům na ubytování téměř 50 tisíc uprchlíků. Dvě třetiny příchozích našly bydlení v samostatném bytě, třetina v domácnostech. Výdaje státu měsíčně na 50 tisíc ubytovaných by podle ministerstva činily 178 milionů korun, za čtvrtletí je to tedy 534 milionů. Tyto peníze resort ale ve svém rozpočtu na příští rok nemá, takže se bude muset zvýšit deficit, uvedli autoři návrhu.

Podotkli, že díky bydlení v domácnostech by se uprchlíci víc rozptýlili a nesoustředili na jednom místě. Vhodnější je to pro adaptaci a integraci. Kraje by navíc ušetřily ze svých rozpočtů za ubytování v zařízeních.

Úvěr na pomoc uprchlíkům

Vláda rovněž schválila přijetí úvěru 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) od Evropské investiční banky na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny před ruskou agresí. Podle ministerstva financí, které návrh kabinetu předložilo, by peníze z úvěru měly sloužit ke spolufinancování neočekávaných výdajů státu na základní životní potřeby lidí prchajících před válkou.

Ministerstvo v materiálu připomíná, že Česko se stalo jednou z hlavních cílových zemí ukrajinských uprchlíků. „Cílem vlády je poskytnout efektivní humanitární pomoc těmto lidem,“ uvádí úřad. Úvěr od Evropské investiční banky by měl pokrýt část nákladů vynaložených ze státního rozpočtu a systému veřejného zdravotního pojištění.

Vláda už v říjnu schválila přijetí úvěru 400 milionů eur (9,8 miliardy korun) od Rozvojové banky Rady Evropy (CEB) na spolufinancování humanitární pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny. V dubnu získalo Česko od CEB také grant ve výši 400 milionů eur na pomoc s integrací uprchlíků z Ukrajiny.

Podle údajů ministerstva vnitra od vypuknutí konfliktu na Ukrajině získalo v Česku dočasné vízum přes 468 tisíc Ukrajinců. Víza jejím držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

18 minut
Brífink po jednání vlády 14. prosince
Zdroj: ČT24

Testy na covid míří na Ukrajinu

Strakova akademie také informovala, že Česko daruje 2,08 milionů kusů sad antigenních testů na covid-19 Ukrajině. Půjde o testy, které nakoupilo minulý rok a začátkem letoška na testování ve školách. Další dva miliony testů převede podle dnešního rozhodnutí vlády ministerstvo školství na ministerstvo obrany, které je použije při preventivním testování zaměstnanců při hromadných pracovních, výukových akcích a výcviku.

Přepravu testů se skladů Správy státních hmotných rezerv na Ukrajinu má podle návrhu usnesení zajistit Hasičský záchranný sbor. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) má pak zorganizovat přepravu testů určených jejímu resortu.

Ministerstvo školství v prosinci 2021 pořídilo celkem 13 790 000 kusů testovacích sad od firmy Targo Promotion za cenu 16,69 Kč za kus, letos v lednu pak dalších 14 000 000 kusů testovacích sad od dodavatele Masanta po 13,89 Kč. Po skončení povinného testování mu podle dokumentu zbylo 2 078 025 kusů sad od firmy Targo Promotion a všech 14 milionů testů od firmy Masanta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 1 hhodinou

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 11 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...