Sněmovní volby přehledně: Kdy hlasovat, kde a jak?

Po roce se v Česku opět otevřou volební místnosti. Tentokrát se – na rozdíl od loňských krajských voleb – bude hlasovat v celé republice a voliči přijdou vybrat své nové poslance. Ve dnech 8. a 9. října bude na výběr až z 22 politických stran, hnutí nebo volebních koalic. Hlasovat budou i voliči v zahraničí, kteří přijedou na zastupitelské úřady České republiky.

V minulých třech letech se v Česku volil prezident, potom zastupitelé obcí a měst spolu s částí senátorů, po nich europoslanci, loni krajští zastupitelé a s nimi opět část senátorů, ale nyní přicházejí volby, které jsou bezesporu nejdůležitější – což je patrné i z tradičně vysoké volební účasti – tedy ty do Poslanecké sněmovny.

I když letošní volby provází několik novinek, samotné hlasování ovlivní minimálně. „Změna má takovou podobu, jakou volič při hlasování ve volební místnosti nezaznamená. Bude postupovat tak, jak si to vyzkoušel například v roce 2017,“ avizoval náměstek ministra vnitra pro legislativu Petr Vokáč.

Poslance může volit každý občan České republiky, kterému je alespoň 18 let. Rozhodující je druhý den voleb, takže kdo oslaví osmnáctiny 9. října, již k volbám může. Naopak k nim – na rozdíl od voleb do obecních zastupitelstev a do Evropského parlamentu – nemohou přijít cizinci, kteří v Česku dlouhodobě žijí. Mohou zato volit Češi, kteří žijí v zahraničí, a nemusí k tomu ani cestovat do vlasti.

Lístky přijdou do schránek, kdo nechce volit ve svém okrsku, musí mít průkaz

Nejsnazší bude účast u voleb pro lidi, kteří žijí na své trvalé adrese. Volební lístky by měli dostat do poštovních schránek. To musí zabezpečit jejich radnice do tří dnů před začátkem hlasování, tedy do 5. října. Zároveň musí lidem ozřejmit, do kterého volebního okrsku patří, a tedy kam mají přijít odezvdat svůj hlas.

Ve městech se zpravidla volí v nejbližší škole, a pokud je v ní více volebních místností, jsou přehledně označeny podle ulic, jejichž obyvatelé v nich volí. V menších obcích se často volí na obecním úřadě, občas i na jiném místě. Volební místnosti radnice zřizují například i v hasičských zbrojnicích nebo třeba v bývalé výtopně.

Kdo chce volit jinde než v okrsku, kam spadá podle své trvalé adresy, musí včas požádat o voličský průkaz. Nejzazší termín k podání žádosti je 6. října (pouze do 16 hodin), kdy již je potřeba podat ji osobně. Písemně lze o průkaz požádat do 1. října.

Nejpřísnější lhůty museli splnit voliči, kteří chtějí volit ze zahraničí bez voličského průkazu. Ti musí být zapsáni na zvláštním seznamu a lhůta pro tento zápis uplynula již 29. srpna. I ze zahraničí ale lze volit s voličským průkazem – a k tomu volič na zvláštním seznamu figurovat nemusí.

Kromě seznamů, které vedou zastupitelské úřady a které jsou trvalé, existují také zvláštní seznamy voličů vedené obecními úřady, které vznikají jednorázově pouze pro konkrétní volby. Na nich jsou zapsáni lidé, kteří jsou dlouhodobě ve zdravotnickém nebo sociálním zařízení, a také vězni, kteří jsou ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. O zapsání informuje pacienty, klienty nebo vězně správa příslušného zařízení nebo věznice.

  • 29. srpna: nejzazší termín pro zápis na speciální seznam voličů pro hlasování na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí
  • 5. října: nejzazší termín, dokdy musí být do schránky doručeny volební lístky
  • 6. října: nejzazší termín pro osobní podání žádosti o voličský průkaz

Místnosti se otevřou 8. října ve 14:00

Všechny další termíny, které stanoví volební zákon, se týkají úřadů, případně kandidujících politických uskupení, nikoli samotných voličů, a to až do začátku voleb.

Poslance budou občané České republiky vybírat od 14 hodin 8. října do 14 hodin 9. října. Čas, kdy budou volební místnosti otevřené, zůstal stejný jako v minulosti. V pátek tedy bude možné hlasovat od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Pro účast na hlasování stačí voliči za určitých okolností jediná věc – občanský průkaz nebo jiný průkaz totožnosti (cestovní, diplomatický nebo služební pas nebo cestovní průkaz). To však platí pouze v případě, že člověk hlasuje ve svém volebním okrsku. V tom případě by s sebou sice měl mít i volební lístky, které dostal do schránky, ale není to nezbytné. Kdo si lístky zapomene, sežere mu je pes nebo roztrhá dítě, dostane ve volební místnosti náhradní sadu.

Kdo přijde s voličským průkazem, musí ho odezvdat, komise jej zapíše na seznam voličů a dotyčný dostane volební lístky rovnou ve volební místnosti.

Ve volebních místnostech budou zveřejněna případná prohlášení o vzdaní se kandidatury nebo jejím odvolání, což by měli voliči zohlednit při svém hlasování. Nebudou totiž vybírat jen strany, ale i konkrétní kandidáty.

Po prokázání totožnosti občanským průkazem, případně také po předložení voličského průkazu, dostane volič obálku, do které vloží vybraný volební lístek. Se sadou lístků a touto prázdnou obálkou odejde za plentu, kde do obálky vloží lístek vybraného uskupení.

Lístek může předem ještě upravit – zakroužkovat kandidáty, u nichž si přeje, aby ho v parlamentu zastupovali na úkor jiných, kteří jsou na kandidátce výše. Zakroužkovat lze maximálně čtyři z nich, kroužkování nicméně povinné není a lístek je možné do obálky vkládat bez úprav. Vždy smí být v obálce ale lístek jenom jeden. 

Obálku s hlasem vhazuje volič do urny. Ostatní lístky je možné vyhodit do připravených pytlů, případně si je ponechat a naložit s nimi dle libosti.

  • termíny:
    6. října 8:00–17:00 – drive-in volební místa pouze pro lidi v karanténě kvůli covidu-19
    8. října 14:00–22:00 – řádný termín voleb
    9. října 8:00–14:00 – řádný termín voleb
  • potřebné doklady:
    občanský průkaz nebo pas dokládající občanství České republiky
    při volbě mimo svůj volební okrsek voličský průkaz
  • za plentou:
    zakroužkovat lze 4 kandidáty na jednom volebním lístku
    do volební obálky se vkládá jeden volební lístek

Stejně jako loni při krajských volbách budou moci poslance volit i lidi, kteří mají nařízenou karanténu kvůli covidu-19 (avšak pouze kvůli této nemoci), pakliže ovšem poslanci do 15. září nezruší stav pandemické pohotovosti. Lidé s covidem-19 budou moci hlasovat na speciálních drive-in volebních stanovištích z auta, případně budou moci zavolat volební komisi, která přijde k nim domů s přenosnou volební schránkou.

Podle ředitele volebního odboru ministerstva vnitra Tomáše Jírovce ze zákona vyplývá, že bude nejméně jedno drive-in stanoviště v každém okrese. Jejich adresy zveřejní kraje na svých webech nejpozději 23. září, zároveň vydá přehled i ministerstvo.

Na stanoviště budou moci přijet pouze lidé, kteří trvale žijí v příslušném okrese, nebo mají voličský průkaz. Že musí být v karanténě, mohou prokázat potvrzením od lékaře, pozitivním testem, případně i čestným prohlášením. Při volbě na zvláštním hlasovacím místě budou vyškrtnuti ze seznamu voličů ve svém obvyklém okrsku. 

Hlasovat se bude také v pobytových zařízeních, která budou kvůli covidu-19 uzavřena. Zatímco hlasování do přenosné schránky se uskuteční ve dnech voleb, tedy v pátek a sobotu, na drive-in hlasovacích místech se bude volit již ve středu 6. října od 8 do 17 hodin. 

Přenosná volební schránka je standardním vybavením volební komise. Volič může požádat, aby s ní k němu domů komisaři přišli, lze se obrátit předem na obecní úřad nebo přímo ve dnech voleb na samotnou komisi. Volební zákon stanoví, že tak lze učinit „ze závažných, zejména zdravotních důvodů“.

  • před začátkem voleb: telefonátem na městský nebo obecní úřad
  • v době konání voleb: telefonátem volební komisi, kontakty budou zveřejněny na obecních webech

Přepočet hlasů na mandáty letos jinak

Po uzavření volebních místností v sobotu 9. října ve 14 hodin bude již vše na volebních komisích a následně na Českém statistickém úřadu.

Komise musí sečíst počty hlasů odevzdaných v jejich okrscích a výsledky sdělit statistickému úřadu, ten potom sestaví celkové výsledky. Na rozdíl od evropských voleb, kde veškeré sčítání probíhá neveřejně a voliči znají až konečné výsledky, při volbách do Poslanecké sněmovny statistici zveřejňují i průběžné výsledky sčítání.

Náměstek Vokáč upozornil, že na rozdíl od předchozích sněmovních voleb jsou volební lístky jen jednostranné. „Voliči ani volební komise nebudou vystaveni riziku, že by zapomněli otočit volební lístek a zapomněli na kandidáty, kteří jsou na druhé straně,“ uvedl.

Oproti minulosti se bude lišit interpretace konečných výsledků hlasování. Po lednovém zásahu Ústavního soudu museli zákonodárci pozměnit volební zákon. Jednak snížili kvórum platné pro volební koalice – nadále platí, že samostatně kandidující uskupení se do sněmovny dostane, pokud získá alespoň pět procent hlasů, ale koalicím nově stačí osm procent, je-li dvoučlenná, a jedenáct procent, má-li tři a více členů. Letos kandidují dvě volební koalice – jedna dvoučlenná a jedna tříčlenná. Zbylých dvacet volebních listin reprezentuje uskupení, která jsou formálně samostatná.

Jiným způsobem než dříve se také budou rozdělovat mandáty. Ústavní soud znemožnil další používání d'Hondtovy metody, která zvýhodňovala strany s největším ziskem na úkor těch s nižším počtem hlasů. Novela volebního zákona vrátila přepočet hlasů na mandáty v prvním skrutiniu podle Imperialiho metody, podle ní se budou přepočítávat hlasy získané stranami v jednotlivých krajích.

Ve druhém skrutiniu se podle Hagenbach-Bischoffovy metody rozdělí zbylé mandáty již na celorepublikové úrovni. Především to znamená, že by měl být podíl mandátů jednotlivých stran blíže podílu hlasů, které dostaly, i když i tato varianta mírně zvýhodňuje úspěšnější strany. Zachováno zůstalo čtrnáct volebních krajů, které jsou totožné se samosprávnými kraji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...