Školy byly před uzavřením velmi rizikové, řekl Dušek. Pro návrat je potřebné správně nastavit pravidla

Školy jsou z hlediska počtu lidí, kteří se v nich nakazili covidem-19, třetím nejrizikovějším místem po sociálních a zdravotnických zařízeních. Na jednání školského výboru Poslanecké sněmovny to řekl předseda Ústavu zdravotních informací a statistiky Ladislav Dušek. Po uzavření všech škol na počátku března se počty nakažených významně snížily. Aby se situace neopakovala, až se začnou žáci vracet, bude podle Duška potřeba správně nastavit režimová opatření.

V období od loňského května do letošního března zaznamenali zdravotníci přes dva tisíce ohnisek nákazy ve školách – což činí ze škol zdaleka nejčastější místo, kde se covid-19 šířil – a přes 10 tisíc lidí, kteří se v nich nakazili. Více nakažených eviduje ÚZIS pouze v zařízeních sociálních služeb a zdravotnických zařízeních.

Celkem – ať v ohniscích nebo mimo ně – se nakazilo 48 tisíc učitelů a dalších zaměstnanců škol, z nich více než 1300 bylo starších 65 let. Hospitalizováno bylo 935 pedagogů a 40 jich zemřelo.

Nejvýraznější nárůst počtu nakažených ve školách byl patrný v únoru, přestože v té době chodili do škol pouze prvňáci, druháci a děti z mateřských škol.

Podle Ladislava Duška je ale pravda, že jsou v domovech důchodců, nemocnicích a školách uzavřené kolektivy, kde je možné nákazu trasovat mnohem lépe než v jiných prostředích, a proto jsou tato zařízení v čele pomyslného „žebříčku“ ohnisek.

Jasně ale statistikům vyšlo, že jakmile se školy zavřely, počty nakažených klesly, a když se otevřely, zase stoupaly. Po 1. březnu začaly počty malých dětí s covidem-19, které do té doby chodily do škol, klesat podstatně rychleji než u zbytku populace. Stejně tak ubylo nakažených pedagogů.

Je nasnadě, že až se školy otevřou, začne se v nich covid-19 opět šířit, upozornil Ladislav Dušek. Za zásadní považuje správně nastavit režimová opatření, aby se nešířil příliš rychle. Tomu má pomoci plošné testování ve školách a také očkování učitelů.

Do neděle, kdy přestaly platit kódy pro přednostní registraci, se přihlásilo 186 tisíc školských pracovníků zhruba z 270 tisíc. Dušek se domnívá, že část z těch, kteří se nepřihlásili, jsou lidé, kteří covid-19 nedávno prodělali, a tedy ještě mají protilátky. Z učitelů a nepedagogických pracovníků, kteří o očkování mají zájem, dostalo zatím necelých 102 tisíc alespoň jednu dávku vakcíny, 13 tisíc z nich již obě dávky.

Školy jsou momentálně zavřené téměř všechny s výjimkou těch, kam chodí děti zdravotníků či příslušníků složek integrovaného záchranného systému. Od začátku března jsou zavřené i školky a první ročníky základních škol. Vláda původně vyhlásila jejich uzavření na tři týdny, poté je však prodlužovala.

Poslanecká sněmovna vyzvala vládu usnesením, aby začala otevírat školy nejpozději 12. dubna. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) dal najevo, že to považuje za první možný termín, ale jak to se školami bude, se fakticky teprve uvidí podle toho, jak se bude vyvíjet počet infikovaných.

Ministerstvo dá stovky milionů na doučování

Na školském výboru vystoupil také ministr školství Robert Plaga (za ANO), který shrnul další plány svého resortu – nejenom návrat dětí do škol, ale také záměr, jak jim vynahradit to, oč přišly. Školy si podle Plagy rozdělí čtvrt miliardy korun na doučování dětí, které se nezapojovaly do výuky na dálku.

„Počítáme i s tím, že na období 1. 9. až 31. 12. rozepíšeme školám dalších 250 milionů na cílené doučování. To je i v reakci na těch několik tisíc nezapojených školáků,“ upřesnil ministr. Podle školní inspekce se do distanční výuky vůbec nezapojilo deset tisíc žáků, dalších 50 tisíc se neúčastnilo on-line výuky kvůli nedostatečnému technickému vybavení.

Dalších sto milionů vyčlení ministerstvo na letní „doučovací“ kempy. Ty budou určené alespoň pro 15 závazně přihlášených dětí a mají trvat minimálně 40 hodin rozložených do pěti kalendářních dnů. 

O návratu dětí do škol bude ve čtvrtek jednat i rada vlády pro zdravotní rizika. Podle plánu ministerstva školství se v první fázi budou střídat třídy prvního stupně v prezenční a distanční výuce. Speciální školy a malotřídky do 75 žáků budou mít prezenční výuku. Na středních a vyšších odborných školách se obnoví praktická výuka, na vysokých školách praktická výuka závěrečných ročníků. Pro závěrečné ročníky základních a středních škol budou dobrovolné skupinové konzultace, v základních uměleckých školách individuální výuka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 5 mminutami

Premiér ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Šéf ODS uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kterou vede premiér Andrej Babiš (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 1 hhodinou

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 2 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 2 hhodinami

Ve zbraňové amnestii zatím lidé odevzdali stovky zbraní, náboje i granát

V takzvané zbraňové amnestii lidé v Česku od začátku roku odevzdali policii už přes dvě stovky zbraní a více než dva tisíce kusů střeliva. Někdy jde i o kuriozní případy. Například v Královéhradeckém kraji přinesl jeden z oznamovatelů na služebnu torzo granátu. Zbraňová amnestie platí od 1. ledna do konce června. Lidé při ní mohou beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 2 hhodinami

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 4 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...