Školy byly před uzavřením velmi rizikové, řekl Dušek. Pro návrat je potřebné správně nastavit pravidla

Školy jsou z hlediska počtu lidí, kteří se v nich nakazili covidem-19, třetím nejrizikovějším místem po sociálních a zdravotnických zařízeních. Na jednání školského výboru Poslanecké sněmovny to řekl předseda Ústavu zdravotních informací a statistiky Ladislav Dušek. Po uzavření všech škol na počátku března se počty nakažených významně snížily. Aby se situace neopakovala, až se začnou žáci vracet, bude podle Duška potřeba správně nastavit režimová opatření.

V období od loňského května do letošního března zaznamenali zdravotníci přes dva tisíce ohnisek nákazy ve školách – což činí ze škol zdaleka nejčastější místo, kde se covid-19 šířil – a přes 10 tisíc lidí, kteří se v nich nakazili. Více nakažených eviduje ÚZIS pouze v zařízeních sociálních služeb a zdravotnických zařízeních.

Celkem – ať v ohniscích nebo mimo ně – se nakazilo 48 tisíc učitelů a dalších zaměstnanců škol, z nich více než 1300 bylo starších 65 let. Hospitalizováno bylo 935 pedagogů a 40 jich zemřelo.

Nejvýraznější nárůst počtu nakažených ve školách byl patrný v únoru, přestože v té době chodili do škol pouze prvňáci, druháci a děti z mateřských škol.

Podle Ladislava Duška je ale pravda, že jsou v domovech důchodců, nemocnicích a školách uzavřené kolektivy, kde je možné nákazu trasovat mnohem lépe než v jiných prostředích, a proto jsou tato zařízení v čele pomyslného „žebříčku“ ohnisek.

Jasně ale statistikům vyšlo, že jakmile se školy zavřely, počty nakažených klesly, a když se otevřely, zase stoupaly. Po 1. březnu začaly počty malých dětí s covidem-19, které do té doby chodily do škol, klesat podstatně rychleji než u zbytku populace. Stejně tak ubylo nakažených pedagogů.

Je nasnadě, že až se školy otevřou, začne se v nich covid-19 opět šířit, upozornil Ladislav Dušek. Za zásadní považuje správně nastavit režimová opatření, aby se nešířil příliš rychle. Tomu má pomoci plošné testování ve školách a také očkování učitelů.

Do neděle, kdy přestaly platit kódy pro přednostní registraci, se přihlásilo 186 tisíc školských pracovníků zhruba z 270 tisíc. Dušek se domnívá, že část z těch, kteří se nepřihlásili, jsou lidé, kteří covid-19 nedávno prodělali, a tedy ještě mají protilátky. Z učitelů a nepedagogických pracovníků, kteří o očkování mají zájem, dostalo zatím necelých 102 tisíc alespoň jednu dávku vakcíny, 13 tisíc z nich již obě dávky.

Školy jsou momentálně zavřené téměř všechny s výjimkou těch, kam chodí děti zdravotníků či příslušníků složek integrovaného záchranného systému. Od začátku března jsou zavřené i školky a první ročníky základních škol. Vláda původně vyhlásila jejich uzavření na tři týdny, poté je však prodlužovala.

Poslanecká sněmovna vyzvala vládu usnesením, aby začala otevírat školy nejpozději 12. dubna. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) dal najevo, že to považuje za první možný termín, ale jak to se školami bude, se fakticky teprve uvidí podle toho, jak se bude vyvíjet počet infikovaných.

Ministerstvo dá stovky milionů na doučování

Na školském výboru vystoupil také ministr školství Robert Plaga (za ANO), který shrnul další plány svého resortu – nejenom návrat dětí do škol, ale také záměr, jak jim vynahradit to, oč přišly. Školy si podle Plagy rozdělí čtvrt miliardy korun na doučování dětí, které se nezapojovaly do výuky na dálku.

„Počítáme i s tím, že na období 1. 9. až 31. 12. rozepíšeme školám dalších 250 milionů na cílené doučování. To je i v reakci na těch několik tisíc nezapojených školáků,“ upřesnil ministr. Podle školní inspekce se do distanční výuky vůbec nezapojilo deset tisíc žáků, dalších 50 tisíc se neúčastnilo on-line výuky kvůli nedostatečnému technickému vybavení.

Dalších sto milionů vyčlení ministerstvo na letní „doučovací“ kempy. Ty budou určené alespoň pro 15 závazně přihlášených dětí a mají trvat minimálně 40 hodin rozložených do pěti kalendářních dnů. 

O návratu dětí do škol bude ve čtvrtek jednat i rada vlády pro zdravotní rizika. Podle plánu ministerstva školství se v první fázi budou střídat třídy prvního stupně v prezenční a distanční výuce. Speciální školy a malotřídky do 75 žáků budou mít prezenční výuku. Na středních a vyšších odborných školách se obnoví praktická výuka, na vysokých školách praktická výuka závěrečných ročníků. Pro závěrečné ročníky základních a středních škol budou dobrovolné skupinové konzultace, v základních uměleckých školách individuální výuka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko by mohlo vypsat zakázku na protivzdušnou obranu příští rok, uvedl Zůna

Česká republika by mohla příští rok vypsat veřejnou zakázku na pořízení nových systémů protivzdušné obrany, které by měly být schopné zasahovat taktické balistické střely, řekl českým novinářům ve středu při návštěvě Izraele ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Česká delegace získala nabídky, které by mohly umožnit rychlejší pořízení systémů protivzdušné obrany, než se původně předpokládalo, zmínil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
08:28Aktualizovánopřed 2 mminutami

VideoNa Československo před revolucí i po ní vzpomínali i zahraniční novináři

Na zásahy bezpečnostních složek proti demonstrantům i na první dojmy z porevoluční Prahy zavzpomínali ve speciálním díle Událostí, komentářů z Národní třídy americký novinář Jolyon Naegele, někdejší zpravodaj Hlasu Ameriky pro střední a východní Evropu, a britský novinář Rob Cameron, který 22 let působil jako pražský zpravodaj BBC. „Na Národní třídě mám pocit svobody, když to porovnám s tím, jaké to bylo v 80. letech,“ uvedl Naegele, který na místě zažil zásahy proti demonstrantům už v roce 1988. Cameron zase připomněl svou první návštěvu Československa v roce 1992. „Bylo to pro mě exotické. Z mého pohledu nudného šedivého Londýna jsem přijel do velmi barevné a zajímavé Prahy,“ popsal. Ve speciálu Událostí, komentářů z Národní třídy k 17. listopadu hovořil s Terezou Řezníčkovou také divadelník a disident Břetislav Rychlík a novinářka Saša Uhlová.
před 1 hhodinou

Nehodu vlaků v Praze policie řeší jako obecné ohrožení, hrozí za něj až osm let

Úterní nehodu vlaků u pražského hlavního nádraží, při které se zranilo 46 lidí, prověřuje policie pro podezření ze spáchání trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti. V případě prokázání viny za něj může hrozit až osm let vězení. Policisté o tom informovali na sociální síti X.
před 1 hhodinou

O čem plánujeme informovat ve středu 18. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 11 hhodinami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 13 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.