Premiér Petr Fiala (ODS) pokračuje v sérii bilančních rozhovorů. Tentokrát navštívil ministerstvo školství, kde s ministrem Vladimírem Balašem (STAN) hodnotil připravované změny ve vzdělávání, aktuální výzvy a plnění programového prohlášení. Mimo jiné uvedl, že resort je na příchod ukrajinských žáků dobře připraven a kvalita vzdělávání Čechů tím neutrpí. Ministerstvo podle Balaše spustí kampaň, která má zvýšit doposud malý zájem ukrajinských dětí o studium na českých středních školách.
Ministerstvo školství se v současnosti zabývá přípravou nového školního roku, ve kterém by do českých škol měly nastoupit asi desítky tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Jejich přesný počet je zatím nejasný, minulý týden však Balaš uvedl, že jich očekává asi polovinu z původně odhadovaných 130 tisíc. Přesnější data by měl resort od škol dostat zřejmě na začátku září.
„Můžeme si být jistí, že od 1. září poběží plnohodnotná výuka jak pro české, tak pro ukrajinské děti a studenty,“ zdůraznil předseda vlády. Ministerstvo podle něj připravilo podpůrné aktivity pro snazší integraci ukrajinských žáků, například dalo školám možnost upravit rozsah vzdělávání.
Zatím malý zájem ukrajinských studentů o studium na středních školách plánuje ministerstvo podpořit kampaní na sociálních sítích. Dosud se podle Balaše zapsala ke studiu na střední škole zhruba třetina očekávaného počtu ukrajinských žáků.
„Máme připravený program ve spolupráci s ukrajinskou stranou. Oni vědí, jaké sociální sítě studenti používají. Věřím, že se nám je podaří oslovit a že je vtáhneme do systému co nejrychleji,“ vysvětlil Balaš.
Modernější vzdělávání
Kromě integrace ukrajinských studentů hovořili Balaš s Fialou také o investicích do vzdělávací infrastruktury. Premiér oznámil, že cílem je, aby do roku 2028 vzniklo ve školách zhruba deset tisíc nových míst, zejména v prstenci kolem Prahy.
Dalším důležitým tématem setkání byla i připravovaná revize školního učiva. Cílem podle Fialy je, aby se podle modernizovaných vzdělávacích plánů mohlo učit od školního roku 2024/2025. Na základě programového prohlášení vlády by se měl do budoucna v učivu klást důraz na občanské vzdělávání, etickou výchovu, finanční a mediální gramotnost a kritické myšlení. Podle Balaše je modernizace výuky důležitá pro budoucí konkurenceschopnost země.
Premiér zmínil rovněž reformu doktorského studia na vysokých školách. Ministerstvo ji začalo chystat už v minulém volebním období, nyní je příprava dokončena. „Cílem je zajistit, aby výše doktorského stipendia byla navázána na minimální mzdu a zkvalitnil se celý systém studia,“ řekl Fiala.
Energie ve školách
Na řadu přišlo také aktuální téma drahých energií. Balaš minulý týden prohlásil, že školy by na jejich finanční pokrytí měly dostat podporu od státu přes své zřizovatele. Odhadoval, že přesná podoba pomoci by se mohla vyjasnit v první polovině září.
„Zvažujeme variantu státního obchodníka s energiemi, který by pro veřejné a státní instituce mohl poskytnout energie, zároveň v cenách, které můžeme považovat za přiměřené,“ konstatoval Fiala.
Zástupci vysokých škol již avizovali, že kvůli současným cenám zvažují možnost přejít v nadcházející zimě na výuku na dálku. Podle předsedy Rady vysokých škol Milana Pospíšila se jim náklady na energie v příštím roce zvednou proti loňsku z 1,5 miliardy korun asi na osm miliard.
Při svém nástupu do funkce na přelomu června a července ministr uvedl, že chce navázat na reformu vzdělávání, kterou začali připravovat už jeho předchůdci Robert Plaga (za ANO) a Petr Gazdík (STAN). Reforma počítá s modernizací výuky i úpravou přijímacích a maturitních zkoušek.
