Škod po nehodách přibude letos asi o pět procent, pojišťovny ale z povinného ručení vyplatí mnohem více

Nahrávám video

Více než o desetinu meziročně vzrostou škody po dopravních nehodách, uvedla Česká kancelář pojistitelů. Pojišťovny odhadují, že ke konci roku vyplatí na povinném ručení 16,7 miliardy korun. Loni byly škody o 1,8 miliardy nižší. Růst souvisí hlavně se škodní inflací. Vzroste sice zřejmě i celkový počet nehod, respektive pojistných událostí, ale výrazně méně než výše škod – asi o pět procent. Systém pojištění také čekají od příštího roku změny.

Pojišťovny se podle předběžného odhadu budou za celý rok zabývat 261 tisíci škodami po dopravních nehodách. Loni jich vzniklo 249 tisíc, takže jich přibude zhruba o pět procent. Na povinném ručení ovšem pojišťovny vyplatí zřejmě výrazně více – očekávají za celý rok dvanáctiprocentní nárůst z 14,9 na 16,7 miliardy korun.

„Jde o další eskalaci ve srovnání se stejným obdobím roku 2022, kde byl jedenáctiprocentní inflační nárůst. Předcházející škodní inflace u majetkových škod se pohybovala na úrovni osmi procent a v předchozích letech kolem šesti procent,“ upřesnil pojistný matematik České kanceláře pojistitelů Petr Jedlička. 

Již definitivní srovnání mají pojišťovny zatím ke konci třetího čtvtrletí, v té době se průměrná majetková škoda meziročně zvýšila o třináct procent. Vliv měl růst ceny práce v autoservisech, zdražení náhradních dílů, ale i postupná modernizace vozového parku.

Pojišťovny po nehodách kromě škod na autech vyplácejí také bolestné nebo kompenzují ztížení společenského uplatnění. Podle kanceláře pojistitelů by mělo být množství škod na zdraví srovnatelné s loňskem, tedy zhruba 10 500. Vyplacená částka nicméně vzroste, což je mimo jiné důsledek pravidelné valorizace částek za odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění stanovené v občanském zákoníku.

„Na další nároky působí také ekonomické a inflační vlivy spojené s růstem mezd ovlivňující odškodnění ztráty na výdělku, náklady na péči v rámci asistencí v domácnosti i růst nákladů na zdravotní péči. Průměrné hodnoty odškodnění narostly o desítky procent,“ doplnil Jedlička.

Povinné ručení poskytuje v Česku dvanáct pojišťoven. Sazby obvykle stanoví podle stáří vozidla, objemu motoru, věku a místa bydliště provozovatele, některé zohledňují i roční nájezd. Povinné ručení musí mít každý dopravní prostředek, kterému byla přidělena registrační značka nebo technický průkaz. V druhém letošním pololetí přesáhl počet pojištěných vozidel 9,25 milionu. Meziročně růst celého pojištěného portfolia dosahuje 2,6 procenta.

Pro příští rok avizovaly pojišťovny zdražení povinného ručení v průměru o desetinu, což dávají do souvislosti se škodní inflací. Předpokládají, že pojistné výrazněji vzroste mladým řidičům a těm z velkých měst. Letos se podle České kanceláře pojistitelů zvýšila průměrná cena povinného ručení zhruba o dvě procenta.

Stále častěji do čísel promlouvají také havárie jezdců na koloběžkách. Od ledna do října jich policisté vyšetřovali 368, včetně tří smrtelných. Právě jejich rostoucí počet je i jedním z důvodů, proč se povinné ručení rozšiřuje. Nově si ho budou muset sjednat řidiči všech vozidel s konstrukční rychlostí nad 25 kilometrů v hodině, respektive nad čtrnáct kilometrů, pokud vozidlo váží víc než 25 kilogramů. Platit to tedy bude třeba pro sněžné skútry, některé typy zahradních traktorů a pracovní techniky nebo elektrokoloběžky.

Systém čekají změny

V systému pojištění proběhnou i další změny. Nově nebude smlouvu uzavírat vlastník, ale provozovatel vozidla. Minimální limit povinného ručení se zvýší z pětatřiceti na padesát milionů korun, chystá se i digitalizace.

„On-line předávání dat mezi pojišťovnami, ministerstvem dopravy a policí bude také znamenat, že klient už nebude vůbec s sebou muset vozit zelenou kartu, protože bude kdykoliv možné na dálku zkontrolovat, jestli povinné ručení má uzavřené či nikoliv,“ uvedl výkonný ředitel České kanceláře pojistitelů a České asociace pojišťoven Jan Matoušek. 

O změnách, které nařizuje evropská směrnice, jedná Poslanecká sněmovna. V Česku by mohly začít platit ve druhé polovině příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 7 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 13 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 14 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 15 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 15 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...