V Česku stále chybí některé běžné léky. Na trhu je problém sehnat řadu antibiotik a dětských léků proti horečce nebo prášky na cukrovku a na vysoký tlak. Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček v pořadu 90' uvedl, že se situace postupně stabilizuje. Výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel podotkl, že se situací ohromně zamíchala poptávka a takové nárůsty nešlo předpovědět.
„Problém je celoevropský – velmi těžko se shánějí léky, které by doplnily ty výpadky, co jsou v Česku,“ podotkl Dvořáček s tím, že výpadek navíc nepostihl pouze jednu kategorii léčiv. Dodal, že ministerstvo také vycházelo z informací, které mělo od výrobců. „Ti hlásí, kdy obnoví dodávky, jakým způsobem je obnoví. V mnoha případech se však očekávání nenaplnila a došlo k posouvání přislíbených dodávek,“ uvedl s tím, že zároveň byla velká spotřeba léků kvůli epidemii respiračních onemocnění. „Trvala u nás déle a spotřeba byla řádově vyšší o desítky procent. A nepodařilo se doplnit zásoby,“ dodal.
Situace je nyní podle něj „poměrně stabilizovaná“ a zásoby se brzy podaří doplnit. „Ve většině skupin vidíme, že množství by mělo být minimálně stejně velké, jaké bylo na konci a na začátku roku,“ míní s tím, že se ministerstvo snaží jednat i s dodavateli, kteří na trhu v Česku dosud nepůsobili. Nemůže však vyloučit výpadky dalších skupin léčiv. Ministerstvo také podle něj pracuje s novým softwarem, který monitoruje výpadky po celé Evropě.
Člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO) v pořadu uvedl, že premiér Petr Fiala (ODS) by měl situaci řešit. „Ministr Válek slibuje už od prosince, že léky budou v únoru, až se zlepší počasí, a to svědčí o jeho nekompetentnosti,“ kritizoval politika TOP 09 s tím, že kdyby situaci znal a zvládal, tak by to nemohl slibovat. Ministerstvo se podle něj mělo na situaci připravovat už dávno. Zmínil, že signály zde byly již dříve.
„Už předcházející ministr Adam Vojtěch na to upozorňoval už v roce 2019. Měl to jako prioritu v rámci evropského předsednictví a tu prioritu současná vláda odebrala,“ zmínil ministra za ANO Farhan. Podotkl, že v prosinci 2021 Evropská komise upozorňovala na nedostatek léků a výpadky, takže ministerstvo mohlo už s touto informací pracovat.
Se situací zamíchala poptávka
Výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel v pořadu zdůraznil, že si nemyslí, že někdo udělal chybu. „Stejně tak jako stát v létě nebo na podzim nevěděl, jak velká bude spotřeba, tak stejně nejde vyčítat farmaceutickým firmám, že před rokem a půl, kdy plánovaly výrobu, nevěděly, že bude taková spotřeba,“ uvedl a dodal, že situace například s antibiotiky není srovnatelná, jako když chybí některé onkologické léky nebo léky na vysoký krevní tlak.
„Antibiotika jsou velmi specifická, protože kromě toho, že k tomu přišla všechna selhání dodavatelských řetězců včetně globálních, tak navíc v letošní sezóně s tím ohromně zamíchala poptávka, která je vyšší trojnásobně, možná čtyřnásobně.“ Podotkl, že částečně lze plánování farmaceutických firem změnit, ale rozhodně ne tak, že by byl farmaceutický průmysl schopen do roka či dvou začít vyrábět dvojnásobně či trojnásobně více než doteď. „To není v jeho silách.“ Zmínil, že evropské výrobní linky jedou na sto a někde i na sto deset či sto dvacet procent. „Ustoupily výroby léků, které nyní potřeba nejsou.“
Podle předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilony Hülleové jde o složitou situaci. „My lékaři jsme toto dosud nezažili. Je to obtížné pro nás, protože hledáme to, čím chybějící lék nahradit,“ uvedla s tím, že zároveň je ráda za komunikaci s lékárnami, které ji informují, zda a kde je daný lék k dispozici. „Nemocnost dětí je vysoká. Nejhorší situace byla ke konci roku a začátkem roku. Nemocnost byla vysoká i předtím, ale nestávalo se, že by nebyl dostupný penicilin, to nás všechny znepokojuje, protože je to základní lék v pediatrické praxi.“
K informaci ministra Vlastimila Válka, že do podzimu se problém vyřeší, podotkla, že má obavy. „Spíše přemýšlím nad tím, jak posílit imunitní systém dětí, aby ta nemocnost nebyla tak vysoká, jako byla v posledním půlroce, protože bakterie a nemoci tu s námi byly, jsou a budou a nejsem úplný optimista, že bychom byli zcela bez problému při napsání léku a byl by dostupný.“ Dodala rovněž, že plýtvání a předzásobování léky se dětských pacientů netýká.
Ředitel Nemocnice Motol Miloslav Ludvík dodal, že problém s výpadkem se týká i největší tuzemské nemocnice. „Je to každodenní chléb. Musí se kupovat to, co je na trhu a ne to, co si vysoutěžíte. Navíc úplně se nedá dodržovat zákon o veřejných zakázkách, protože ve chvíli, kdy je něco na trhu, musíte to koupit, jinak nemáte naději,“ uvedl s tím, že se Česko trochu vrací do předrevolučních dob. „Tenkrát nebyly léky a musely se nějak sehnat,“ uvedl a dodal, že možností je podle něj dovoz léků z Asie, ale „je otázkou, jak to půjde.“
Zmínil, že nahrazování je hlavním problémem. „Před deseti lety se říkalo, že laboratoře, které jsou v lékárnách dodneška předepsány, tak budou zbytečné. Teď je to klíčová záležitost, protože spousta věcí se začíná vyrábět v lékárnách.“ Antibiotika budou podle něj velké téma na jaře a na podzim příštího roku.
