Senát schválil vyplácení ošetřovného po celou dobu uzavření škol nebo karantény dítěte. Senátoři také rozhodli o snížení počtu místopředsedů horní parlamentní komory, nově budou čtyři. V čele Senátu zůstane Miloš Vystrčil (ODS). Senátoři řešili i kompenzační bonusy pro kraje, do sněmovny poslali návrh, aby dostaly na každého obyvatele 300 korun. Horní komora se věnovala i elektronické evidenci tržeb a schválila prodloužení jejího odkladu do roku 2022. Na závěr čtvrtečního jednání senátoři schválili usnesení k teroristickým útokům ve Francii.
Senát schválil zákony pro zvládnutí pandemie a zvolil své místopředsedy
Záznam z jednání schůze Senátu PČR 29. října (zdroj: ČT24)
Senát chce, aby kraje obdržely ze státního rozpočtu jednorázově 300 korun na každého obyvatele. Příspěvek má sloužit ke zmírnění letošního poklesu daňových příjmů v souvislosti s epidemií koronaviru.
Senát vložil tento návrh do vládního návrhu zákona na vyplácení příspěvku 500 korun denně podnikatelům, kterým vláda uzavřela provozy nebo omezila podnikání jako opatření proti šíření koronaviru. Návrh zákona se tak nyní vrací do sněmovny, která o něm rozhodne.
Události: Senát a podnikatelé (zdroj: ČT24)
Senátní hospodářský výbor, který s tímto návrhem přišel, chtěl původně pro kraje 400 korun na obyvatele, své rozhodnutí přehodnotil a navrhl 300 korun. Obcím už parlament kvůli vyplácení příspěvku podnikatelů za jarní vlnu epidemie schválil na návrh Senátu příspěvek 1200 korun na obyvatele, posléze ho na návrh vlády zvýšil na 1250 korun.
Senát současně navrhl změnit pravidla vyplácení příspěvku podnikatelům tak, aby kompenzační bonus mohli čerpat i ti, kteří současně dostávají podporu z programu Covid – nájemné.
UDÁLOSTI: návrh, podle kterého mají ti s omezeným podnikáním dostávat 500 korun denně, senátoři vrátili zpět do sněmovny (zdroj: ČT24)
Senát ve čtvrtek v souvislosti s koronavirovou krizí také chválil prodloužení poskytování záruk z programu Covid III nejméně do poloviny příštího roku. Původně měl tento program skončit ke konci letošního roku. Evropská komise ale umožnila prodloužení tohoto programu do poloviny příštího roku a vláda v reakci na to navrhla příslušnou změnu zákona, která prodloužení programu umožní. Vláda se bude snažit vyjednat prodloužení až do konce roku 2021.
Nově bude možné poskytovat záruky nejen na provozní úvěry, ale i na investiční úvěry. Plnění ze záruk bude možné uplatnit až do konce roku 2027.
Tři stovky zdravotníků ze zahraničí
Senát schválil případné nasazení armádních zdravotníků z dalších zemí NATO a Evropské unie, kteří by se podíleli na zvládání epidemie koronaviru. Podle vládního návrhu by jich mohlo být až 300. Pomoc zatím přislíbily tři desítky příslušníků Národních gard Texasu a Nebrasky.
Senátoři také odsouhlasili vyplácení ošetřovného po celou dobu uzavření škol nebo karantény dítěte. Dávka bude činit 70 procent vyměřovacího základu. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Elektronická evidence až od 2022
Senát ve čtvrtek také schválil prodloužení odkladu elektronické evidence tržeb (EET) do roku 2022. Důvodem je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) snaha ulevit podnikatelům v době koronavirové epidemie. Podle expertů to znamená konec tohoto projektu. Přímé zrušení EET na rozdíl od poslanců žádný ze senátorů nepožadoval. Návrh nyní dostane k podpisu prezident.
Povinnost EET je prozatím zrušena do konce letošního roku. Vláda navrhla další odklad na základě aktuální situace kolem šíření koronaviru, výhledu ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami. O osudu EET se nejspíš rozhodne ve sněmovních volbách na podzim 2021. Schillerová věří tomu, že EET bude obnoveno.
Odklad evidence se týká nejen stávajících oborů, ale i spuštění poslední fáze EET pro obory, které dosud tržby neevidovaly. Jde například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna letos 1. května. Žádný podnikatel nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Podnikatelé ale mohou tržby evidovat nadále dobrovolně.
Vybrané sociální dávky budou zřejmě vypláceny bez dokládání nároku
Další z odsouhlasených návrhů se týká některých sociálních dávek. Úřady práce by podle něj nemusely pro letošní poslední čtvrtletí plošně přehodnocovat výši vyplácených příspěvků na bydlení a přídavků na dítě či zvýšení příspěvků na péči.
Lidé by tak měli tyto dávky dál dostávat bez toho, aby museli úředníkům dokládat své příjmy či vynaložené náklady za předchozí čtvrtletí. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Dávky se podle ministerstva práce a sociálních věcí přepočítají jen lidem, kteří už podklady pro poslední čtvrtletí úřadu dodali.
Za zrušené kulturní akce budou moci pořadatelé dál dávat poukazy
Změny, které ve čtvrtek schválili senátoři, by se měly dotknout rovněž oblasti kultury. Novela předpokládá, že pořadatelé zrušených kulturních akcí budou moci odložit až na podzim roku 2022 vrácení uhrazeného vstupného. Lidé navíc budou moci dál žádat organizátory o poukaz na náhradní nebo odloženou akci místo peněz. Předlohu Senát schválil hlasy všech 47 přítomných členů. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
Předloha prodlužuje působnost zákona schváleného už na jaře. „Praxe se v první vlně (epidemie) osvědčila,“ řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). O prodloužení termínů podle něj žádali sami pořadatelé.
Senát schválil možnost delších lhůt pro plnění podmínek u pobídek
Horní komora přijala i změnu zákona týkající možnosti delších lhůt pro plnění podmínek u pobídek. Počítá s tím, že podnikům, které prokážou, že v důsledku šíření nákazy koronaviru nemohou do tří let splnit všeobecné podmínky schválené investiční pobídky, bude moci ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prodloužit lhůtu až o dva roky. Pro změnu hlasovalo všech 38 přítomných senátorů. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) změna neznamená automatické prodlužování lhůt. Ministerstvo průmyslu bude mít možnost na základě žádosti a zdokumentování situace rozhodnout, že lhůtu prodlouží.
Horní komora parlamentu má ve čtvrtek rozhodnout také o snazší výplatě některých sociálních dávek nebo dvouletém odkladu elektronické evidence tržeb (EET).
Část senátorů zpochybnila omezení otevírací doby v obchodech
Senátoři ODS a TOP 09 apelovali na nového ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), kterého ve čtvrtek prezident Miloš Zeman jmenoval do funkce, aby přehodnotil nařízení o omezení otevírací doby v obchodech. Obávají se kumulace lidí v obchodech v odpoledních hodinách a v sobotu. Podle nich by se tak opatření minulo zamýšleným účinkem.
Klub lidovců chce umožnit podnikatelům odložit povinné zálohy na zdravotní a sociální pojištění od října do března kvůli epidemii koronaviru.
Senátoři pravděpodobně ve zrychleném režimu schválí beze změn většinu vládních předloh, které minulý týden ve stavu legislativní nouze schválila sněmovna. Postavili se ale proti zrušení povinného souhlasu věřitelů s prodloužením ochranného moratoria u exekucí. Návrh bude muset znovu posoudit Sněmovna.
Pozměněn by mohl být zákon o příspěvku 500 korun denně pro podnikatele, jejichž činnost omezila vládní protiepidemická opatření.
Členové horní komory chtějí v rámci této normy prosadit také příspěvek pro kraje ve výši 400 korun na obyvatele jako náhradu za pokles jejich daňových příjmů. STAN by chtěl tento příspěvek pro kraje zdvojnásobit a obdobný příspěvek pro obce zvýšit z již schválených 1250 korun na 1900 korun na obyvatele.
Místopředsedové Senátu budou nově čtyři místo pěti
Místopředsedy Senátu zůstanou Jiří Růžička a Jan Horník z klubu Starostů, Jiří Oberfalzer z klubu ODS a TOP 09. Nováčkem bude Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Dohodly se na tom senátorské kluby v rámci povolebního uspořádání. Řekl to předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.
Klub pro liberální demokracii - Senátor 21 ani společný klub ANO a ČSSD nebudou mít zastoupení v užším vedení horní komory. Místo ve vedení po Milanu Štěchovi (ČSSD), který po čtvrt století v říjnových volbách mandát neobhájil, tak zůstane neobsazené.
Senátní výbory se o jeden rozšíří rozdělením zdravotního a sociálního. Sociální výbor povede dosavadní místopředsedkyně Senátu Miluše Horská z klubu KDU-ČSL. Senátní komise pro audity EU o unijních dotacích se změní na komisi pro dohled nad poskytováním dotací z veřejných rozpočtů, nově vznikne komise pro kraje postižené těžbou.