Během pandemie koronaviru se nařízení v Česku měnila doslova ze dne na den. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ale ujistil, že případné změny v „cestovním semaforu“, který stanovuje možnosti výjezdu za hranice, tak horečně probíhat nebudou. Co se týče cestování mimo Evropskou unii, rozhodnout se podle něj musí Unie jako celek. V Událostech, komentářích mluvil také o povinnosti nosit roušky a o chytré karanténě.
V posledních dnech se vedou velké debaty o Slezském vojvodství na jihu Polska a kvůli omezenému kontaktu se pořádají protesty ze strany místních i polských úřadů. Oblast byla dokonce označena jako červená zóna.
„Z celého Polska je polovina případů koronaviru z tohoto regionu. Riziko je tam v tomto směru velké, jsou tam pendleři, kteří odtamtud jezdí. Někteří horníci v Česku jsou také ze Slezského vojvodství,“ vysvětlil Vojtěch. Dle něj je to signál existujícího rizika.
Ministr ujistil, že případné změny v takzvaném semaforu, dle kterého Češi mohou cestovat, nebudou probíhat ze dne na den. Aktualizace prý budou fungovat na týdenní bázi, každé pondělí. Uznal, že například v takovém Portugalsku se situace mění. Když lidé do této země pojedou, musí počítat s tím, že barva se může změnit z oranžové na červenou, klidně i během jejich pobytu.
Co se týče cest mimo Evropu, rozhodnutí nestojí jen na českých úřadech. Politici se totiž dohodli, že se takové výjezdy budou koordinovat v rámci Evropské unie. „Nemá smysl, aby k tomu přistupovala každá země jinak. EU má deadline do konce měsíce, kdy by chtěla zveřejnit přístup do zemí mimo schengenský prostor. Někde už je situace klidná, ale když se podíváme do Jižní Ameriky, do Ruska, tam je to zkrátka napjaté,“ upozornil.
Menší testování, ale lokálně
V neděli bylo v Česku provedeno tisíc testů na koronavirus, což je nejméně od 15. března. V pondělí to bylo 3600 testů, což bylo nejméně ve všední den od poloviny dubna. Zároveň ale roste podíl pozitivních na covid-19 na celkovém počtu. To by mohlo značit, že se nedaří podchytávat všechny případy.
Jak ale bude fungovat chytrá karanténa, která je založená na masivním testování, v době, kdy se netestuje? Dle Vojtěcha je třeba si uvědomit, že existují kraje s nulovým nárůstem, nebo nárůstem v jednotkách.
„My dnes tedy testujeme plošně v rámci lokalit, které jsou zasažené. To je Karvinsko, OKD, plošné testování smysl nedává. V chytré karanténě máme vybudovanou síť zhruba stovky laboratoří. Těch sice ubývá, ale jsou schopny se na pokyn zapojit, pokud přijde druhá vlna,“ řekl. Dodal, že také ubyli samoplátci, pendleři už nemají povinnost se testovat. Proto je počet testovaných menší.
Na ministerstvu vzniká speciální odbor, pod který bude chytrá karanténa spadat. V současné chvíli skupina prochází systemizací, přibýt by mělo 17 lidí. „Budeme je samozřejmě muset najít. Nebude to jednoduché, ale pracuje se na tom, odbor vznikne,“ ujistil.
Ministr je však připraven i na to, že druhá vlna může přijít ještě předtím, než stihnou na ministerstvu dát všechno dohromady. Mají ale domluvenou pomoc od armády, ta je připravena během pandemie kdykoliv pomoci.
Bude někdy situace jako dřív?
Ministr v rozhovoru také řekl, že až nastane opět doba respiračních onemocnění, může dojít k obnově povinného krytí dýchacích cest. „Teď se ukazuje, že roušky skutečně jsou nástrojem prevence šíření. Situace může být komplikovaná. Je možné, že základní hygienická pravidla budou opět nastavena.“
Ministr na závěr řekl, že se obává mísení dvou epidemií. „Na některé rizikové skupiny mohou nasednout obě infekce, jak ta chřipková, tak ta koronavirová. Dnes nikdo neví, jak se koronavirus bude vyvíjet. Víme, že SARS zhruba za dva roky vymizel, nemůžeme to predikovat. Pokud ale tady bude epidemie i na podzim, tak budou roušky namístě. Ale i očkování. Bude důležité, aby se lidé, zejména z rizikových skupin, očkovali,“ dodal.
