Karel Trefný pracoval jako ředitel Finančního úřadu v Příbrami, jenže pak doměřil milionovou daň jedné z firem holdingu Agrofert. A o místo ředitele přišel. Reportáž Davida Macháčka pro Reportéry ČT mapuje také případy, kdy Finanční správa prostřednictvím zajišťovacích příkazů zasáhla proti fungujícím firmám. Jenže v řadě případů spory u soudu prohrála a státu hrozí, že bude vyplácet stovky milionů jako odškodné. Za tyto chyby zatím nebyl nikdo potrestán. V případě Karla Trefného naopak dokáže Finanční správa potrestat úředníka, který žádnou chybu neudělal.
Karel Trefný býval ředitel Finančního úřadu v Příbrami. Při kontrole daňových nedoplatků prověřoval jím vedený úřad i společnost Primagra z holdingu Agrofert. „My jsme Primagře doměřili daň z přidané hodnoty asi ve výši 1,5 milionu korun, proti které se společnost odvolala. V odvolání nebyla úspěšná, takže potom podala správní žalobu. Ve správní žalobě nebyli taky úspěšní. Daň uhradili a já jsem vůbec netušil, ani jsem si nemyslel, že by to mohlo mít nějaké následky,“ popisuje Trefný.
Krátce poté o místo ředitele přišel. Pod hlavičkou reorganizace byl převelen z Příbrami do Prahy. Proti přesunutí se Karel Trefný bránil u soudu a spor s Finanční správou vyhrál. Na místo ředitele se však už nevrátil. Pracuje znovu v Příbrami, ale pouze jako řadový daňový úředník.
„Dovolil jsem si doměřit firmu, která patřila do holdingu Agrofertu. A mohl bych si dovolit třeba víc. Tím pádem jsem se stal osobou neloajální, s kterou není důvod dál spolupracovat,“ dodává Trefný.
Trefný: Zajišťovací příkaz má být až posledním nástrojem
Bývalý ředitel finančního úřadu navíc nesouhlasil s plošným a nekompromisním používáním zajišťovacích příkazů. „Moje vymezení proti zajišťovacím příkazům je velice jednoduché. Můj názor je ten, že zajišťovací příkaz není první nástroj zabezpečení úhrady daně, ale ten poslední,“ zdůrazňuje Karel Trefný.
Nekompromisní používání zajišťovacích příkazů zavedl před pěti lety tehdejší ředitel Finanční správy Martin Janeček. Ten po aféře s jejich nezákonným používáním na konci loňského roku ze své funkce odstoupil. Avšak zatímco Karel Trefný o post regionálního ředitele Finanční správy definitivně přišel, Martin Janeček právě takové místo získal a pracuje jako ředitel Finančního úřadu pro Jihočeský kraj v Českých Budějovicích. Rozhovor pro Reportéry ČT ale odmítl.
Zajišťovací příkazy: Finanční správa prohrála u soudu skoro polovinu případů
Jednou z firem, které stát v minulosti nezákonným použitím zajišťovacích příkazů poškodil, je Hopr Trade CZ. „My máme dnes několik rozsudků, které jasně svědčí o tom, že ten postup byl nezákonný, ale bohužel do dnešního dne stát nebyl toto pochybení schopen napravit a ty peníze, které nám přináleží, nám vrátit,“ stěžuje si její zástupce Radek Vrzal.
Osudy firem, které s daněmi nepodváděly a považovaly použití zajišťovacích příkazů za šikanu, sledují Reportéři ČT dlouhodobě. Dřívější reportáže ukázaly příběhy podnikatelů, kteří u soudu spor o zajišťovací příkazy vyhráli. Jenže toto vítězství pro ně přišlo pozdě. Nezákonný postup státu je ještě před pravomocným rozsudkem stihl ekonomicky zlikvidovat.
Nejznámějším případem, kdy stát použil zajišťovací příkazy nezákonně, a přitom likvidačním způsobem, byl zásah proti firmě FAU v Přerově. Skupina Julius Šuman tehdy zveřejnila nahrávku, na které Andrej Babiš (ANO), tehdejší ministr financí, jehož firma Agrofert byla se společností FAU v obchodním sporu, mluví o zakleknutí na FAU.
Po tomto zakleknutí začaly o firmě FAU kolovat informace, že její podnikání je podezřelé. Ale soudy jí ve sporu o zajišťovací příkazy daly za pravdu. Je důležité připomenout, že Martina Janečka, který tvrdé používání zajišťovacích příkazů zavedl, dosadil do funkce právě Andrej Babiš.
Firmy, které vyhrály svůj spor o zajišťovací příkazy, teď požadují po státu více než 600 milionů korun jako náhradu škody. A to je důvod, proč se problematika zajišťovacích příkazů dostala až do Poslanecké sněmovny a jejího rozpočtového výboru. „Pokud se takovým tvrdým zásahem zlikviduje byť jedna jediná firma, tak je to určitě na pováženou,“ upozorňuje poslanec Václav Votava (ČSSD).
Šéfka Finanční správy Tatjana Richterová se ale brání, že zatím nenastal případ, kdy by byla Finanční správa odsouzena uhradit škodu podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Jenže stát už musel firmám zaplatit 167 milionů na úrocích za neoprávněně zadržované peníze. Řada soudních případů navíc teprve běží: soudy už projednaly 134 žalob proti zajišťovacím příkazům a firmám a podnikatelům daly za pravdu skoro v polovině případů: Finanční správa totiž prohrála 63x. Náhradu škody v nových soudních žalobách zatím požaduje sedm společností, a to v celkové výši 614 milionů Kč.
Pro některé firmy je navíc soudní cesta zoufale pomalá. Stejně jako zlikvidované firmy Autotrans Petrol nebo přerovská FAU může už tento týden skončit firma Hopr. Hrozí, že ji soud pošle do konkurzu dřív, než jí stát pošle na účet pravomocně přisouzených 120 milionů korun.
„Naše veškeré úsilí o zachování provozu, zaměstnanosti a nastartování té firmy může přijít vniveč, takže pro mě je to obrovské rozčarování, proč jsme to vlastně všechno dělali. To jsme mohli uzavřít tady před šesti lety a jít si každý po svém,“ kritizuje Radek Vrzal.
