Šéf Finanční správy Martin Janeček skončí ve funkci

Nahrávám video

Generální ředitel Finanční správy Martin Janeček požádal o odvolání. Skončit chce k letošnímu 27. prosinci. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) Janečkovu žádost přijala. Uvedlo to ministerstvo financí. Janeček čelil kritice kvůli vyměřování takzvaných zajišťovacích příkazů a postupu některých svých podřízených, kteří kvůli kontrole elektronické evidence tržeb (EET) zjišťovali od novomanželů podrobnosti o svatebních hostinách.

Janečka do čela Finanční správy jmenovala vláda koncem října 2014, kdy ministerstvo financí vedl nynější premiér Andrej Babiš (ANO). „O tomto svém kroku jsem uvažoval několik měsíců. Jedná se o mé osobní rozhodnutí,“ řekl Janeček. 

Premiér při sněmovních interpelacích řekl, že si Janečka váží a respektuje ho. Odmítl, že by Janeček byl jeho oblíbenec. „Je to člověk čestný, vážím si ho profesně, je velmi pracovitý a stojí za ním obrovská práce,“ prohlásil Babiš. Připomněl například projekt elektronické evidence tržeb, kontrolní hlášení nebo zničení daňového ráje v Praze. Kauza se zajišťovacími příkazy byla podle Babiše dědictvím po Janečkových předchůdcích. „Pokud někteří teď do něj kopou, tak je to skutečně ubohé, protože je loajální státní zaměstnanec,“ dodal.

Kam ze své funkce Janeček zamíří, zatím neuvedl. Na místo šéfa Finanční správy bude v následujících dnech vypsáno výběrové řízení. Janečkův nástupce by měl být s ohledem na termíny dané zákonem o státní službě znám do konce roku, uvedlo ministerstvo financí.  

Podle některých médií je hlavním adeptem na funkci Janečkova dosavadní zástupkyně Tatjana Richterová. „Rozhodnutí pana Janečka plně respektuji a chtěla bych mu poděkovat za práci, kterou v pozici generálního ředitele Finanční správy vykonal,“ uvedla Schillerová. 

Ministryně při sněmovních interpelacích uvedla, že by chtěla, aby budoucí generální ředitel byl člověk z Finanční správy, s transparentní kariérou ve finanční správě a manažerskou zkušeností. Pokud bude činit nepopulární kroky, bude je také muset umět vysvětlovat veřejnosti, dodala.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Pan Janeček se v té funkci nikdy neměl objevit,“ řekl České televizi bývalý ministr financí a předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Nese hlavní vinu na tom, že se výrazně zvýšila nedůvěra veřejnosti v korektní a nestranný postup finanční správy. A nepůjde to napravit tak snadno,“ dodal.

Janeček absolvoval ekonomiku a management na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, krátce po škole nastoupil na finanční úřad v Českých Budějovicích. Do čela Finanční správy přicházel jako expert na daňové podvody, zejména v oblasti daně z přidané hodnoty a praní špinavých peněz.

Finanční správa čelila pod vedením Janečka kritice kvůli zajišťovacím příkazům

Za Janečkova působení byla zavedena řada nástrojů, od kterých si vláda slibovala zlepšení výběru daní, podle opozice ale zvýšila podnikatelům administrativu. Vedle EET jde třeba o kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty.

Finanční správa pod Janečkovým vedením také čelila kritice kvůli údajnému nadužívání takzvaných zajišťovacích příkazů, kterými může blokovat majetek firem podezřelých z nezaplacení daně. Od usednutí Janečka do křesla generálního ředitele správy počet příkazů výrazně stoupl, z necelé pětistovky v roce 2013 na zhruba trojnásobek.

Používání tohoto nástroje kritizovala řada postižených firem i daňových expertů, podle kterých finanční správa příkazy zneužívala a likvidovala tak řadu poctivých firem, které se do řetězových podvodů s DPH mohly dostat neúmyslně. Loni v listopadu v reakci na to Finanční správa oznámila, že bude při vydání zajišťovacího příkazu u fungujících firem nabízet alternativní zajištění majetku. Chystá se i změna zákona.

Kritiku nedávno vyvolal také postup Finančního úřadu pro Olomoucký kraj, který podle médií kvůli kontrole elektronické evidence tržeb vyzval k podání informací o svatební hostině téměř stovku novomanželů. Janeček kvůli tomu na olomouckém finančním úřadu nařídil kontrolu. Schillerová naznačila možnost personálních důsledků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
před 3 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 4 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 22 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánovčera v 11:12

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:18

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.