Šéf Finanční správy Martin Janeček skončí ve funkci

Nahrávám video
Události ČT: Šéf Finanční správy Janeček končí
Zdroj: ČT24

Generální ředitel Finanční správy Martin Janeček požádal o odvolání. Skončit chce k letošnímu 27. prosinci. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) Janečkovu žádost přijala. Uvedlo to ministerstvo financí. Janeček čelil kritice kvůli vyměřování takzvaných zajišťovacích příkazů a postupu některých svých podřízených, kteří kvůli kontrole elektronické evidence tržeb (EET) zjišťovali od novomanželů podrobnosti o svatebních hostinách.

Janečka do čela Finanční správy jmenovala vláda koncem října 2014, kdy ministerstvo financí vedl nynější premiér Andrej Babiš (ANO). „O tomto svém kroku jsem uvažoval několik měsíců. Jedná se o mé osobní rozhodnutí,“ řekl Janeček. 

Premiér při sněmovních interpelacích řekl, že si Janečka váží a respektuje ho. Odmítl, že by Janeček byl jeho oblíbenec. „Je to člověk čestný, vážím si ho profesně, je velmi pracovitý a stojí za ním obrovská práce,“ prohlásil Babiš. Připomněl například projekt elektronické evidence tržeb, kontrolní hlášení nebo zničení daňového ráje v Praze. Kauza se zajišťovacími příkazy byla podle Babiše dědictvím po Janečkových předchůdcích. „Pokud někteří teď do něj kopou, tak je to skutečně ubohé, protože je loajální státní zaměstnanec,“ dodal.

Kam ze své funkce Janeček zamíří, zatím neuvedl. Na místo šéfa Finanční správy bude v následujících dnech vypsáno výběrové řízení. Janečkův nástupce by měl být s ohledem na termíny dané zákonem o státní službě znám do konce roku, uvedlo ministerstvo financí.  

Podle některých médií je hlavním adeptem na funkci Janečkova dosavadní zástupkyně Tatjana Richterová. „Rozhodnutí pana Janečka plně respektuji a chtěla bych mu poděkovat za práci, kterou v pozici generálního ředitele Finanční správy vykonal,“ uvedla Schillerová. 

Ministryně při sněmovních interpelacích uvedla, že by chtěla, aby budoucí generální ředitel byl člověk z Finanční správy, s transparentní kariérou ve finanční správě a manažerskou zkušeností. Pokud bude činit nepopulární kroky, bude je také muset umět vysvětlovat veřejnosti, dodala.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Pan Janeček se v té funkci nikdy neměl objevit,“ řekl České televizi bývalý ministr financí a předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Nese hlavní vinu na tom, že se výrazně zvýšila nedůvěra veřejnosti v korektní a nestranný postup finanční správy. A nepůjde to napravit tak snadno,“ dodal.

Janeček absolvoval ekonomiku a management na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, krátce po škole nastoupil na finanční úřad v Českých Budějovicích. Do čela Finanční správy přicházel jako expert na daňové podvody, zejména v oblasti daně z přidané hodnoty a praní špinavých peněz.

Finanční správa čelila pod vedením Janečka kritice kvůli zajišťovacím příkazům

Za Janečkova působení byla zavedena řada nástrojů, od kterých si vláda slibovala zlepšení výběru daní, podle opozice ale zvýšila podnikatelům administrativu. Vedle EET jde třeba o kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty.

Finanční správa pod Janečkovým vedením také čelila kritice kvůli údajnému nadužívání takzvaných zajišťovacích příkazů, kterými může blokovat majetek firem podezřelých z nezaplacení daně. Od usednutí Janečka do křesla generálního ředitele správy počet příkazů výrazně stoupl, z necelé pětistovky v roce 2013 na zhruba trojnásobek.

Používání tohoto nástroje kritizovala řada postižených firem i daňových expertů, podle kterých finanční správa příkazy zneužívala a likvidovala tak řadu poctivých firem, které se do řetězových podvodů s DPH mohly dostat neúmyslně. Loni v listopadu v reakci na to Finanční správa oznámila, že bude při vydání zajišťovacího příkazu u fungujících firem nabízet alternativní zajištění majetku. Chystá se i změna zákona.

Kritiku nedávno vyvolal také postup Finančního úřadu pro Olomoucký kraj, který podle médií kvůli kontrole elektronické evidence tržeb vyzval k podání informací o svatební hostině téměř stovku novomanželů. Janeček kvůli tomu na olomouckém finančním úřadu nařídil kontrolu. Schillerová naznačila možnost personálních důsledků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 16 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 21 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...